21.07.2008 00:14 |
K dílu: Nomádkská
|
Chami Péér
|
mám malýho kluka - tříletýho - on to poskládal se mnou - řekl co tam nechce co tam chce zpívá si to se mnou maloval semnou obrázek do své sbírky básniček....když vyrážíme ven bere si svůj nomádsekj batůžek zavazuje nomádský botičky a každou cestu začínáme touhle písničkou...zkuste si to zazpívat s nějakým dítětem a mějte ho přitom rádi...hmmm? Chtěla jsem to smáznout ale neudělám to protože to je pro juráška meduluzínka a on jí má rád...ahooooj - kotrmelec v pampeliškách...
|
19.07.2008 22:22 |
K dílu: Pásmo o noční nehodě...
|
Chami Péér
|
rozvíjí se to jako klubko hadů...oči plné hladu čtou dál a usmívání že to ještě přeci jenom JDE DÁL....hra...rozjeté pramínky kolečka vypadlá ze soukolí..nebolí a pak náraz - úúúsměvný...žilná slova!...vidím kameny ...malé menhýrky....tvá báseň je plná malých´menhýrků....a dohromady?...z toho je radost...děkuju*
|
16.07.2008 00:43 |
K dílu: Bylo v ní (a sám jsem slovo)
|
Chami Péér
|
křehoučké...opatrně upíjet očima...nedotýkat se...křehoučké...plné puklinek pro prostor v nás za námi...dá se jít tvým textem...projít skrz do sebe...do vesmíru chvilek....křehoučké jen pro ten pramínek nádechu a výdechu...a tím...silné...protože nádech a výdech je celý život a jak to proudí nechává to za sebou v úžasu ty co se neodvážily plně dotknout....ANO***
|