Písmák Hlídací pes
Hlídací pes
z nebe se snes
kousl mě do krku
políbil na ruku
Nic mě nenapadá
Ve smutku přísliby radosti
zoufale prohlížím nebe
v zapadlé čekárně na štěstí
samotný čekám tu tebe
Už asi ne
Jak Skylla roztržen
leč drtím jenom sebe
mám jeden velký sen
a jedno hvězdné nebe
Cesta
tleskám treskou
tlustou hezkou
patlám tlapou
tápu pampou
krasomila
krasomila nevěřila
že ji bolí hlava z vína
a tak pila víc a víc
až nezbylo v láhvi nic
Zebra
zebru zebe
bolí zuby
zakousla se do poruby
naše bába ta se zubí
Starý sokol
Slyším syčet sýkorku
sípe sokol na dvorku
sto sýkorek slétne na zem
starý sokol zmizí rázem
smola
víra je snažím se, doufám jen, chtěl bych býtty máš hlad. nezájem, plním slibvíra jsou vteřiny, které se nestaly. tepe v ní nadějepřes všechna úskalí prospěje
láska je sousoší ulité ve vířeláska jsou písmena na bílém papíře
pravda je láska, jen šitá na mírupravda je frotna, kde stojíš na víru.
(a štěstí je parciální náboj, s opačným znaménkem než máš ty.
Bajka I - Čmelák a včely
Létal čmelák po polia včely se mu smály,že je tlustý až bolísmíchem se za břicha popadaly.
Tak čmelák hubl, držel půstpo měsíc nevzal nic do ústzhubl ale zesláblani vzlétnout nezvládl.
Nelétal čmelák po polileč včely se mu smály,že je slabý až bolísmíchem se za břicha popadaly.
Čmeláček se rozzuřila šel spát,zimní spánek nepřežil,to je tak.
un petit piece de dada
Zářesnivý východníčekunce slunce pod dozoremjak u ruky malilíčekklečí člověk za obzoremvzlykvoká, že pít chce v míruskála lásky v nevesmíru
sortir
odcházím do ticha musím se smátcesta mi utíkátak to mám rád
připíjím z kalicha přichází tmaláska nic neříká cítím jen hlad
za mnou je město ve městě smradpředemnou samotaprázdno a chlad
v konfliktu světů zůstávám státpádám s hvězdami- to padám rád
5 - Smířený odchází snad k lepšímu
nepůjdu od tebe
a nepůjdu k tobě
zůstanu na místě
zakopaný v hrobě
3 - Trny intimních záhad
Trny intimních záhad
Jsem Valaraukar
jsem démonická duše
jsen léčivý paprsek
4 - Ticho žití
Ticho žití
Vešel jsem do místnosti plné lidí
kde je ticho
kde promluvit se každý bojí
1 - Téměř radostná
Téměř radostná
Otrokem se nerodíš
tím se jenom staneš
když se o zem uhodíš
Sonet 5 - Smilování
Smilování
Na krku těžký řetěz a přes oči pásku
osamocen bloudí všemi městy
zvolna vyšlapává zarůstající cesty
Sonet 2 - Modlitba
Modlitba
Já nerozumím těm, jimž nade vše je kostel,kteří věří na nebo a peklokvůli nimž už tolik lidí zdechlo,pro chudáky Bible, pro boháče postel
snad ta víra v lepší svět, že se Kristus vrátí zpětjim dala sílu jít dál a vpřed a nenávidětpro tu snůšku hloupých vět se jali zabíjeta je jedno jestli mají chrám či minaret.
Nechci vidět sílící tenhle živel běsnícíblud fanatismu
Sonet 1 - Odhalení
Odhalení
Já viděl holku po ulici jítjejí červený vlasy za ní krásně vlályjá o lásce už nechtěl jenom snítvždyť její oči jakoby mne za ní zvaly
zda nešla by já měl se ptáti asi snad přikývly by její zaslzené řasyve snech svých já padl před ní v prachskutečnost je jiná, proklínám svůj trapný strach
a slunce bodá do očí snad se ještě otočíjen pro tu chvíli
Sonet - Vražda
Vražda
Rozkvétal právě přenádherný květ
a vzduch se o něj začal strachem chvět
a křik a zpěv a opilé zní hlasy