Už
Za každý nádech dík,a za každý další pláč. Už nemůžu dál,choroba hlodá mi kosti. Nestěžuji si,dávno odešel mi hlas. Teď jen v duchuproklínám každičký nerv,prohnutá bolestí,na kolenou klečící.
Dcerka
Její vlas,černý-jako můj smutek,když lhávala jsem jí. Věř, že nerada. Její oči,tak sladce hnědé,že je až hříchem ochutnat,i když to musíš. Ta ostrá líc,ač dotykem hladká,vždy řezala mě,tak jako tvoje.
Cisbeznaděj
S napnutím svalů vytvořila jsem úsměv, ale bez pomoci toho svalu v hrudi. Do úst sypala jsem cukr, abych zahnala hořkost v ústech a přesto: i když zavřu všechny klapky saxofonu slyším stále jediný tón- cis Beznaděj. Ostříhala jsem si vlasy, protože se ti tak líbily Naučila jsem se stovky básní, abych dokázala zapomenout, jenže tě mám stále v mysli. Každá sekunda má tvé jméno.
Loutka
Je dokonalá.
Každým pohybem laská vzduch,
když vedeš její paži.
Publikum jásá, když vidí její tanec