Písmák ...
Choulím svá víčka pod oblohou noci.
Hvězdy jak sen do spánku vplouvají.
Cítím Tvou něhu a svět se točí
Já cítím něco, co netajím
FANTAZIE
Kde je ta dlaň, jenž dotekem hřála tělo mé.
Kde jsou ty oči, co dívaly se vzhůru .
V myšlenkách a oči své zkalené
- probouzím fantazii k smíru.
Zpověď
Toužení po pohledu Tvých očí.
Předstíraná síla, třese se hlas, hloupá slova .
skrývám podstatu, skrývám slabost, své já.
Letmý dotek vzbuzený touhou okamžiku .
Proč ???
Světe,
jsi hajzl, jsi neúprosný kat .
Proč ničíš to,
co včlověku chce dýchat .
Sere mě...
Sere mě všechno, NE nesere,
sere mě jedna věc .
sere mě mé vlastí JÁ
Zkurvená duše, zasraný city,
Nechápu...
Nechápu co to život se mnou dělá .
Nemám už sílu být pánem svého těla .
Proč hraje si sním jak sloutkou malou;
Když vrací všechno velkou měrou .
Snad...
Milovat a nedat to znát ;
Dokáže někdo .
SNAD
Toužit, ale předstírat ;
Pouliční lampy
Spousta pouličních lamp svítí;
mlha, šero, mrholí . . .
Lidé se skleslostí vtvářích
kamsi spěchají .