Písmák Životní
„Vyhodili tě. “ opakuje nevěřícně máma. Táta si čte nezaujatě noviny a nejspíš ani nepochytil, co právě říkám.
„Ano, dnes večer si mám přijít pro svoje věci.
úvaha o životě
Občas se asi každý sám sebe zeptá jaký má smysl jeho život. Kam až má dojít a co má udělat. Proč je na světě. K čemu.
Vrať zpátky pár měsíců
Vrať zpátky pár měsíců
Pod víčky ztěžklých tváří
čtu smutek den co den
Když ti měsíc nad hlavou září
Vyznání
Vyznání
Chci ti jenom říct,že nikdy jsi nezmizel zmý paměti
myslím na tebe každý den a noc
a vnoci si přeji aby moje sny o tobě nikdy neskončily
Bez názvu
Zkus jednou vzít ruku mou a půjdem spolu tou tmou
tou tmou omámenou hvězdným prachem
vůni má po novotě tak netřes se strachem
ani zimou vždyť noc je mladá
Stýská se mi....
Stýská se miStýská se mi po tvých polibcíchbyla jsi jako vítr,který uháníStýská se mi po tvých tváříchbyla jsi jako motýl,který skrývá hříchTak řekni prosím,že se ti taky stýskáže se ti líbí,moje tmavě modrá džískaŽe se ti špatně usíná když tě nedržím vnáručíže si se trochu spálila,že srdci neporučíšže slova význam ztratila,to teď sama víšže někoho jsi pozbyla,ale co stím,co stímco s tím nadělášStýská se mi po tvých očíchbyla jsi jako růže,co se nerozpučíStýská se mi po tvých dlanícha po tvé vůni kůže,těžko mi zabráníš Tak řekni prosím,že se ti taky stýskáže se ti líbí,moje tmavě modrá džískaže potřebuješ moje ústa co tě líbajíže potřebuješ moji duši co tě netajíže všechno změnilo se včerný nadějiže co se stalo se už nikdy zpátky nezměnínezmění,nikdy nezměníStýská se mi po tvém úsměvu byla jsi pro mě jako světlo na konci tuneluStýská se mi po tvém tajném záhybustebou to jiný bylo všechno já chtěl jít dopředuTak řekni prosím,že se ti taky stýskáže ti chybím,že myslíš na mě,když se blýská.
MUSÍM
MusímNechci na tebe myslet,ale jak to asi udělat mám. když každý ráno vidím tvoji tvář a slyším tvůj hlas. Nechci tě už vidět,ale zároveň se mi sýtká,každou noc vidím tvoje oči a v nich ten jasTak už tě nesmím nikdy vidět nebo se zbláznímsrdce mi pukne a bude konec všehomožná,že tě moje slova trochu raníale nemůžu jinak tak sbohem všechnoNechtěl jem to takhle ale muselo se to státmám tě rád ale ty mě jenom snadneříkej,že to nemusím udělatbude to tak nejlepší napořádTak už se na mě neusmívej jako předtím dřívuž mě to jenom zraňuje tak pochop jak se cítímchci tě mít,ale to ty asi nechceš já to vímchceš se se mnou normálně bavit,ale tím jen čas marnímmuísm jít dál a zapomenout i když to bude těžkýtak se na mě zas tak nedívej,jako že mi chceš něco říctpamatuj že v každý situaci mi s tebou bylo hezkyale to už skončilo,uvědom si to a přestaň o tom snítNechtěl jem to takhle ale muselo se to státmám tě rád ale ty mě jenom snadneříkej,že to nemusím udělatbude to tak nejlepší napořádMožná že se někdy sejdem třeba ze pár letjenže teď z očí z mysli sejde,tak to přece chceš nebo ne. Nechtěl jem to takhle ale muselo se to státmám tě rád ale ty mě jenom snadneříkej,že to nemusím udělatbude to tak nejlepší napořád.