Písmák Boží trest
Já,od dětství věřící,se k tobě obracím,a v modlitbách mých pokornýchjméno tvé velebím. Pak sním a sníma opět sním ten sen,kde v mukách velkých umírám,ten kde jsem zavražděn. Tak vracím se k mým modlitbám,k agonii v kleče,a žádám tě můj pane,o anděly a meče. Pak sním a sníma opět sním ten sen,kde v mukách velkých umírám,ten kde jsem zavražděn.
Dopis
Mám tě ve snumám tě v duši,piší báseň,jak ti to sluší. A cítím jak srdce mi buší,když ve snu řeknu,pošeptám ti do uší,sbohem,schyluje se k ránu. A na srdci obrovskou ránu,když se sám probouzím,když probouzím se a vstanua v myšlenkách o snech sním.
Let
Střídá se den s nocí,já,krásou tvou očarován,očarován tvého srdce mocí,letíc bezmocně nocí. Letíc volným pádem,já,úsměvem tvým očarován,po tvém těle hladem,s polibkem letíc za dnem. S polibkem jako med,já,tebou celou očarován,očarován polibkem-a hned,nanovo začal můj let.
Motýli
Prolétli kolem mě motýli,jen na chvíli,láskou mě zalili. Také pár bílých holubic,dál už nic. Já chtěl bych víc. Rozletět se jako dynamit,se mnou nechceš být,já smím jen snít.