Písmák Hebká přání
v hebkosti tvých dlani jsou ukryta má přání sametu doteky hladivé znovu cítím vůně vábivé očí azurová modři dost dlouho jsme již byli moudří ústa polibků dychtivá za oknem noc stříbrem jiskřivá kolébám tě na klíně šeptáš mi slůvka nevinně napij se se mnou lásky vína není to ničí vina . . že právě dnes .
.. slova ...
Slova, slova, slovíčka
jako perníková srdíčka medem krásně pomazané ochutnej mě ty můj pane slova, slova, slovíčka skládá se z nich písnička písnička to líbezná slova znějí jak ozvěna písmena, slova, věty jdeš mi opět v ústrety slova, slova, slovíčka jako malá klubíčka kutálí se na vše strany jsem úplně bez obrany slova se krásně skládají moji milou k sobě volají slova jako med budu s tebou klidně hned slůvka, slova, slovíčka lásky nekončící písnička co za nimi se skrývá když milý milou vzývá je to láska nebo přes oči páska slova, slova, slovíčka co dělá má dušička ještě jedno slovíčko ať poskočí mi srdíčko mám to přeci ráda mé ucho si to žádá slova se valí, kutálí, skotačí hlava to vnímat nestačí písmena, hlásky, slovíčka najednou je tu prázdná krabička srdce hledá, duše tápe slova ta již nikdo nechápe schránky slov mámivých zasypal bílý sníh mráz na prášek je rozdrtil jenom temný stín tady zbyl slova líbivá slova mámivá slova vábivá slova omamná slova úskočná slova útočná slova plamenná slova barevná slova blázna slova prázdná slova zvonivá slova mrazivá slova hřejivá slova vyhaslá věta, slovo, hláska kde ukrývá se LÁSKA .
Meč jasný
. hlavu ti utnu až krev ti zbarví kutnu meč jasný ve slunci se blyští v okamžiku vzduchem sviští hlava padá, tělo klesá slova z úst jdou bezhlesá barva rudá v prach se vpíjí ruce, tělo, nohy toť klubko zmijí, ty králi hlavy zbavený nejsi již můj přítel milený .
Opíjím se
opíjím se temnotou
opíjím se sluncem opíjím se samotou stávám se průvodcem opíjím se větrem, rosou ranní opíjím se milováním za svítání opíjím se tvými vlasy vrátíš-li se ke mně asi opíjím se životem co přinese příští den . . pro jednu ženu klenutou píšu tuto báseň mrzutou .
Lásko moje
lásko moje kde jsi
kde se skrýváš ženo krásná, ženo nádherná proč se ještě neozýváš je zde poutník a chce tě vést jednou z nejkrásnějších cest cestou ticha i bláznění světem duší souznění .
Lásko
. lásko moje jediná chci se ti znovu schoulit do klína držet ve svém náručí a dělat co nám srdce poručí.
Temná noci
. dnešní noci temná milá má buď mi věrná temná noci máš mě ve své moci šelma vilná zuby bílé cení zmocňuje se mě pokušení vítr mocný zdáli uhání silám temným již nic nebrání.
Krása života
kdo jsi kráso života
květina do vlasů vetknutá jsi snad žena sukně tancem probuzená kdo jsi kráso nesmírná dítě schoulené do klína kdo jsi kráso živoucí dívka zlatavý mok nesoucí kdo jsi kráso na krajíci máslo kde jsi kráso života v básníkově poezii zamknutá.
Indie země tajemná
. večerní nebe plné hvězd s esencí dálek vonících zve mě na jednu z dalších cest do světa barev tančících pohádko tisíce a jedné noci máš mě opět ve své moci již za krátký čas vstoupím do tě zas Indie země tajemná mé duši již nejsi vzdálená .
Oči hledící do lásky
Oči hledicí do lásky vlasy spletené v provázky dlaně hlazení žádoucí kůže po dotycích prahnoucí rty polibky přetékají milému klidu nedají srdce vášní hoří touha hráze boří přichází noc vášnivá kdy duše temná ožívá milá má proveď mě hlubinami svými ať mohu zaplašit všechny svoje stíny až v tobě rozpustím se světlo jasné v srdci tvém objeví se.
úsvitem rána vzbuzená
… úsvitem rána vzbuzená večerním soumrakem vábená na kapkách rosy tančící pod stromem ořechovým sedící hospodyňko dne radostná královno noci milostná hlubinami země procházím světlo života nacházím stovky žen se mě dotýkají duši mé nic neříkají v srdci zní jeden hlas láskou mojí stále zůstáváš … hospodyňko dne radostná královno noci milostná….
Doteky našich dlaní
Doteky našich dlaní loukou posečenou voní za okny se míhají místa našich láskyplných setkání dotýkej se mě jako žena dokud všechna slova nejsou v Tobě rozpuštěna divoženko jedna nezbedná jsi jako láhev vína bezedná .
Do očí ponořená
…Hlubino do očí ponořená, Jsi jako žena beze jména, Kolik skrýváš tajemství, To snad jen básník ví, Ten básník bláznivý, Samotou opilý….
Prvolásková
Prvolásková vůně přicházíš ke mně mezi vlasy skrze něž prosvítá slunce prvních doteků našich rtů … … jsi má … …prvolásková vůně ….
LÉTO
Ranní úsvit je neurčitý. Chlad a nehybnost, které se v Tobě za tu dlouhou dobu usadily, ti ještě nedovolují vnímat, že se tam někde venku stala malá změna. Něco je trošičku jiné. Je to snad ten nepatrný závan vzduchu, nebo dnes o něco radostnější zpěv ptáků, modř nad hlavou, která je bez mráčků.
KVĚTINO SPÍCÍ
Květino spící, ležíš tu . . přicházím k Tobě a dechem vesmírným se Tě dotýkám, Květino krásná . .
Hladina
Hladina Bouře, která se přehnala krajinou je již v nenávratnu. Těžký, nedýchatelný poklop dusna, který všechny tížil po celý den, se rozplynul. Vzduch se vyčistil, projasnil a přinesl nový, čerstvý pocit. Mezi trhajícími se mraky vysvitlo, ještě s posledními paprsky loučícího se dne slunce, aby se zanedlouho mohlo uložit do lůna noci.
LETNÍ ŽENA
Letní ženo. Rozprostíráš se v trávě svých vlasů ženo jako pozdnětmící se louka v úsvitu zapadajícího letního slunce jsi jako krajina rozprostírající se přede mnou jako dálka otvírající se muži vlnící se větrem, touhou horkého léta vlhká a dychtivá, tajemná a nekonečná toužící po spojení se silou která Tě vyzvedne k horským výšinám jako zlatavé pole přetékající klasy naplněnými až k prasknutí vibruješ ve víru své vášně … Jsi letní Žena. Jdu za Tebou.
Každý den vychází slunce
Každý den vychází slunce. V poslední době je studené, někdy vykoukne jen ráno, naladí nás svým světlem, barvou a jasem, pak se ukryje za mraky a celý den se neukáže. Jindy nám dá o sobě vědět třeba až na sklonku dne. To vykoukne zpoza rychle se temnícího povlaku mraků a zaplaví celý kraj oranžovo-červeno-růžovou vlnou, která postupně přechází do fialové až karmínově šedé.
Hedvábí
Hedvábí babího létado vlasů se mi vplétáv kapkách rosy světa zrcadleníjdu krajinou plnou překvapeníkrajinou klidu a souzněníkonec je letnímu blouznění.