Písmák | 05.10.2009 13:51 | K dílu: | TEXL |
| SD 04-09 jako No.1 Důvody, v bodech: a) nestává se často, že by žena psala "sportovní tématiku a fotbalovou" ještě méně b) formální výstavba úvodníků: po popisném a delším začátku následuje vždy kratší oddíl, který "posunuje" děj, přičemž první věta je v překroucení užita i na závěr c) pro velmi rafinované vykreslení zásadních rozdílů v chování mozků obou pohlaví, je to tak nádherný ženský text, že číst si podobný nebývá časté d) pro humor laskavý, až do sarkasmu, pod kterým je ovšem veliké množství lásky (odhaduji, že dcera nebude příliš stará) e) je to "ze života" a je to literatura o něm, ne o literatuře jako takové, což obvykle bývá u většiny textů, do soutěže přihlášených, o to cennější, že z toho nakonec vyjde velmi hutný, vtipný, zajímavý text, schopný oslovit širší publikum, které by se na něm mohlo nejenom pobavit, ale dohledávat paralely ve svých životech, je to také text o partnerských vztazích, čili poučný a ne samoúčelný. Suma: jednoznačné. SD 03-09 Ačkoliv text je "vnějškově" směřován oslovením k ostatním autorům, "doopravdy" je směřován k literárním kritikům, či nejen k literárním. Domnívám se proto, že konzumován cílevědoměji bude spíše kritiky než autory, autoři mu budou se vší pravděpodobností poměrně nadšeně aplaudovat, že ano, že tak to je. Pokud by dosáhl text svého cíle, totiž vytvoření roznětky k nějaké následné serioznější a širší diskuzi, byl by jistě záslužný a kéž by tomu tak bylo. Ano, je jednostranný a dejme tomu, že by jeho pisatel m o h l třeba napsat, proč vnímá kritiky jako egomany.. Dalo by se nad ním začít i třeba škatulkování kritiků a "kritika kritiků", neboť stejně jako mají různou hodnotu literární díla, mají různou hodnotu DÍLA literárních kritků. Splní-li text pro dejme tomu "břitkost" tuto (asi nekladenou si?! a dost možná nezáměrnou, ale možnou) ambici, poak byl velmi užitečný. Podotýkám marginálně, že Písmák jako rychlé médium slouží jako prostor pro rychlá řešení a že kritika se na něm vede zřejmě rychlým způsobem. To znamená, že v pravém slova smyslu ani nejde o kritiku, jak ji chápeme z jiných médií. SD 01-02 a 02-09 ex aeqo Oproti Sparťanskému textu, který ční nad všemi ostatními, považuji oba dva tyto za přibližně stejné hodnoty a nedokážu jednoznačně některému z nich přiřknout prioritu. Nemají silný tah na branku a připadají mi, že nebudí silnějších emocí ať už v pozitivním či negativním smyslu. Prostě si je čtenář přečte, pokývá několikrát hlavou, spíše v přitakání než odsudku, pomyslí si: "jo, nějak tak to je" a za chvíli v něm nic z obou textů nezůstane. | ||
| 09.09.2009 10:35 | K dílu: | TEXL |
| 1. místo - SD 01 Holanovské ... z tohoto příspěvku dokázaly zvláštně udělat protékání času, ony ty tři tečky jsou zámlka, nápověda nevysloveného pokračování, svým způsobem jistá alibistická autorská buď velerafinovanost nebo anebo naopak skutečné umění jak si vtipně usnadnit práci, ponechat čtenáře, ať ještě chvilečku on sám, než je vpuštěn do dalších reálií slovy a pak opět: ... Aby nám to příjemně uteklo. Jahody, čerstvé brambory, hospodářské krize i holky v plavkách. Chvíle, kdy se daří a taky ty horší, války a globální oteplování a příbuzní z Holandska aby zase odjeli do Nizozemí.... není to vlastně život....? Na čem opravdu záleží? se jen tak mimochodem ptám: proč svaly měknou při pohledu holek? (Podle mě by alespoň jeden měknout neměl.) A neudělalo se trochu špatně tím poučováním, kolik Holandsek v Nizozemí je? (Ale možná, že tím splnil vyučovací a osvětovou funkci, NAVÍC! tento úvodník. Noord a Zuid. Hm. Chytřejší, o něco?!) Zamejšlím se, podle pokynů, apelativní, ale nenásilně... Hezké. Nejvíc ten čas.... to to letí....to to letí.... 2. místo - SD 02 Není mi jasný smysl až tak strašně dalece oddělených odstavců. Jistě, každý posunuje obsah trochu dál a jiným směrem a vyvíjí text, ale nejsem si jist, jestli by v této grafické podobě obstál v tištěném médiu. Zbytečně vyplýtvaný p r á z d n ý papír! To se tedy mohlo vyšetřit místo na reklamu. Není důvodu nevěřit, že autorka sděluje své reálie a nefabuluje. Pak by tedy tento příspěvek mohl být Písmáckou "neomezenou" polemikou se stavem "oficiálních" médií, jímž je diktováno (někým, žádostivým reklamy a propagace.) a která se vytvářejí "ne-live" od stolu, za účelem pokud možno co nejsnáze vydělaných peněz (redaktoři). Může být, takové přístupy k co nejutilitárnějšímu vzorci: co nejvíce peněz za co nejméně a nejlehčí práce bezpochyby platí pro každou profesi. Autorka je spokojená, že při čerpání zdrojů ona zachází k pramenům. Doporučení: chce-li ale o akcích sdělovat náhodným jiným skrze média ještě svůj adrenalin, pak nechť ho do svých textů nadupe víc! Stojí si za texty. Umaže SVÉ novinařině uvozovky před i za. Proč i dnes by, koneckonců, nemohl být článek podepsaný Peroutkou. Čapkem. ?!!! 3. místo SD 03 Tradiční téma: autor vs. čtenář, osvědčené, oblíbené u Pískáků zhusta. Pravý důkaz okurkové sezóny, že jde o téma věčné. Nezdá se mi ovšem problematika originálněji uchopena ani že by se dospělo v závěrečném vyvrcholení k naprosto novým a jiným řešení, méně obvyklým, méně originálním, výsledek sice nikoho neurazí, ale ani není hozenou rukavicí takže co by řekl o tomto salátu jeho kuchař?! Chutná všem? Obecně: málo příspěvků, to se psavcům nechtělo, ani ty dva měsíce? Není tu nějakej zádrhel? Že v porotě je někdo nekompetentní? Nemohlo by se třeba množstevní dispoziční právo s hlasy rotací přesouvat? Ptám se ostatních porotců: co si o tom myslejí?! A přeju jim hezké podletí! | ||
| 09.07.2009 12:21 | K dílu: | TEXL |
| Obecně ke čtyřem editorialům: možná, že je to naprosto subjektivní dojem, ale připadají mi „vyprovokované“ a reagující, snad nejvíce a nejkonkrétněji SD-04-06: „v rámci všeobecné stagnace se snižuje počet tipů, alias dýšek“. A kdo za to může? Být sebekriticky sebestředný a napsat, že já?! Ptát se, co mě k této sekýrničině oprávňuje? Odpovědí je, jako vždycky, celá spousta a rozprostřených po veleširoké stupnici. Jedna z nich může znít, že naprosto nic, že oprávněn nejsem. Někde uprostřed by - dejme tomu, při troše dobré vůle ze strany Písmáků - mohlo stát, že jde o amatérismus, podložený snad samostudiem a hlavně četbou a už napsanými recenzemi pro tištěná literární periodika za deset let. Sluší se přiznat, že oficiálně nejsem v humanitních oborech vzdělán. Stejně tak, že za mnohé recenze jsem byl hlasitě vysmán. Zcela na konci pak by mohlo stát, že jde o službu příteli, jenž mne přemluvil, aniž bych pociťoval, že si potřebuji honit triko. A: jenom příteli? Nedalo by se členství v porotě posuzovat také za službu textu, potažmo psaní jako takovému?! Odbočka vsuvkou: jakýkoliv důvod pro psaní literatury nelze á priori vyloučit jako nedostatečný nebo vyloženě špatný. Zpětná vazba textu na čtenáře vykazuje stejný znak: ani tady nemá jedno přednost před druhým. A pro autora může být i satisfakcí skutečnost, že vytvořil text inspirativní, s nímž se souhlasí či nesouhlasí, na který se prostě reaguje - a není vyžadována ani pochvala ani uznalé poklepání na rameno. Ale co je vlastně za těmito slovy? Konstatování, že se mi úvodníky zamlouvají. Tentokráte všechny a „zavařil jsem si“, protože v rovnocenné kvalitě se vždycky hůře vybírá, existuje mnohem větší riziko, že první zvítězí o prsa a rozhodují centimetry. Proto jsem zvědav, jak své body přidělí ostatní porotci a (alibisticky) si myslím, že hodně záleží na nich a najednou bych chtěl disponovat rovným počtem hlasů jako oni. Potěší-li vás to, ex-aeqo, vaše úvodníky se mi pozdávají všechny a laťka jde jimi opět výrazně vzhůru. Ale kdybych nechal rozdělit body úplně stejně a rovnoměrně všem, připadal bych si jako alibista tuplovaný. Vzkazy: SD-01-06: vtipný je už samotný titulek, skoro se na něj sluší dát copyrightové céčko v kroužku, než ho někdo šikovný vykrade a najednou ho budete s údivem sledovat v televizní reklamě a vyčítat si, že šikula se topí v docela slušných penězích, jejichž zisk by vám společensky umožnil komunikovat s nechutně bohatým panem dasslerem o tom, jak vlastně bohatý je a proč evidentně ujíždí na literatuře. Třeba se mu líbí krapet povrchní blondýny a triko adidas bude vaše. Nebo se ho můžete velkoryse vzdát, protože přece nepíšete kvůli odměně. Slang a relativně krátké, nemnohoslovné věty a členění celého textu v krátké odstavce ho činí teenagerský, břitce humorný, sebeironický (s poštovní doručovatelkou) a říká-li se: mládí vpřed! (a všude se kult mládí pěstuje), pak bych to viděl na prvenství. SD-02-06: sám mám takovou teorii o Archimédovi, hýbání světa, páce a tom malém zádrhelu: kameni pod páku. Ale nakonec, když se „literatura zvrhne v praktický život“ Archimédův šutráček, respektive jeho vědomé nevytvoření, NEPOSTULOVÁNÍ nějakých pravd - ó jé --- to jsou pak konce --- Napsáno nesmírně kultivovaně a jazykově vytříbeně, přitom realisticky přesně: „z vlhkých písmen stékaly stružky barvy.“ „vášnivou zavilostí.“ Obrazy jsou navrstveny, jak text plyne, od toho základu se logicky odvíjejí, cosi je varírováno, avšak obloukem vráceno zpět: tekoucí krev = tekoucí barva. podobá se to dokonalosti hada, který sám se kouše do ocasu. Zajímalo by mne, zda je napsáno automaticky nebo pilováno, škrtáno (mazáno....) čistě osobně... Mírný alibismus porotcův: sečíst body za druhé a třetí místo, podělit je dvěmi a PRVNÍ půlku přidělit sem. Pakliže to statut neumožňuje, druhé místo. SD-03-06: KDYBY vycházel Písmák jako tištěné medium, Slovník cizích pojmů: učitel, by byl přesně načasován na konec školního roku a začátek prázdnin, zlomové to období, kdy si od pedagogů studenti oddechují a vyrovnávají se s nimi (urychleně, za vysvědčení...), lze ho považovat za a k t u á l n í a logicky právě do tohoto času patřící, každý šéfredaktor by neváhal ho použít, hodí se. Jde o charakteristiku profese a mysleme si, že břitce přesnou, otázka je, jak by to vnímal pedagogický sbor, lze ale připustit, že je to charakteristika plastická, výstižná, ale současně jejím pozitivem je také to, že svým způsobem laskavá a pod ironií probleskuje i pochopení, životní optimismus. Jako jediný z úvodníků se nezabývá pravdou, literaturou, Písmákem. Je z příspěvků nejvíc o životě. Boduje-li paradoxně až na konci, možná kvůli tomu, že považuji první odstavec za poněkud nadbytečný a líbilo by se mi více skočení rovnýma nohama do děje - snad s kratším úvodem... Tvrdá konkurence ale současně znamená, že dnešní poslední může být rovnocenný s dřívějšími vítězi. SD-04-06: Diskuze využila hojně frekventovaných (mediálních) pojmů, svázaných s konkrétním časem, ale proč by nemohl úvodník být záměrně méně umělečtější a více naplňující kritéria novinářského žánru? Jen jestli nejsme těmi slovy a jejich frekvencí unaveni? Ale o tom by nakonec mohli diskutovat sami Písmáci. Možná bych si dovolil polemizovat s kategoriemi levicový a pravicový básník, neboť jde o zaškatulkování poněkud hrubší, i levicoví básníci nutně nemusejí vykazovat anarchistické smýšlení a nevůli uznat jistý řád, pravidla a hlavně k v a l i t u prací svých „třídních protivníků.“ Vzájemný respekt a úcta navzájem je stejně tak inspirativní jako tasené nože. Psaní by mělo vykazovat podvojnost: nastolování jak otázek, tak co nejpreciznější snahu o nalézání odpovědí, třeba s vědomím, že to není možné, že odpovědi se mohou blížit novým otázkám: opar tajemství, věčné mystérium žití. Protože si myslím, že až na SD-03-06 se obracejí úvodníky „do vlastních řad“, dostaly přednost... Pokud by nedovolovaly regule „ex aeqo“ pak tento obsazuje bronzový stupínek. | ||
| 04.04.2009 08:29 | K dílu: | TEXL |
| opozdil jsem se, sorry. všechny texty by měli autoři jazykově zrevidovat nebo nechat zrevidovat, aby tam neměli neshody v příčestí minulém. 05-03 lehké, humorné, nadhledné, neví se, kde je hranice mezi narcismem a vážným 01-03 možná školometské, ale cosi na tom je, proč ne 07-03 ale nevím, zda to přímo souvisí s tím, co měl Písmák na mysl 03-03 apel, zkuste to také. Má to smysl. Ale lze to různě proházet, ta ostatní místa, SD 01-03 asi na prvním, by mělo zůstat | ||