Písmák S píšťalkou vstříc slunečnicím
Zapij obraz havranůvínem zrozklované dlaně. Opij se hned po ránusluncem které možná vstane, možná zachrání tě -A ty zatím jako malé dítěs vojáčky si hraješ na válkuRytíř místo pera tasí píšťalkuA spokřikem běžíš vstříc větrným mlynům„Teď do boje. Čas khrdinným činům. “Sto let již dávno přeletělonad tvou hlavoua duši vládně tělo,katedrálou nevnímavoutvojí mysli zvučí chorál dávných let:„Probuď se již.
To nič, drahá...
Západ slnka biblických proporcií Tak predsa si dušu zapredala Obchodníkovi s pozlátkou,zlodejovi hviezd. Malé dievčatko prosí o rozkoš o zabudnutie o precitnutie o čokoľvek. Jak dojemné hviezda na teba padla z nebies a malé dievčatko s modrými očami sa zrazu stalo papierovou tanečnicou (ale nikto pre teba do ohňa neskočí, drahá. ) Zomri.
K nekonečnému spánku...
Kráčal ulicou apršalo. Studený vietor mu lepil mokré, dlhšie vlasy na čelo ahnal mu kvapky po lícach. Kvapky. Slzy.
Spl(ee)n
Luna žiari nad mestomluna, luna milencovpomaly savlečieoblohou,Žiari. Tečie. Topí sa. A ja sa topím s ňou.