Stěhovavý

Před tolika lety poznala jsem pláč jara. S voňavými květy tvého úsměvu byla jsem tebou navěky pohřbena. Jemně šepotající podal mi ruku svou, a v hřejivém závoji svící láskou mě vzkřísil. A ty jen jako ozvěna procházel jsi dál mým světem, s tou druhou, šťastnou.