Písmák DOSPÍVÁNÍ
Jak Alenka do říše divů padám,
uzoučkým tunelem, ruce své skládám,
kdy přesně dopadnu, nemohu říci,
hudba se ozývá, sóla na bicí.
POSLEDNÍCH PÁR MINUT
V setmělé místnosti na židli sedím,
do prázdna prostoru před sebe hledím,
nahý jsem, svázaný, u nohou krysa,
pocit mám, jako když něco tu hnisá.
CHVILKOVÁ SLABOST
Cihlová zeď, co plivl jsem na ni,
čisté to plátno, stačí malovat,
obličej tvůj mé vzpomínky haní,
nikdy už nechci se zamilovat.
JO, VOLE!
Mějte všichni všechny rádi,
jinak pro vás přijdu, smradi.
A roztrhám vás na cucky.
A líp než Patrik Hezucký.
TOHLE BUDE ZLÝ...
Procházím temnou ulicí,
je noc a hvězdy bídné mraky halí,
a někdo dlouhou jehlicí
propichuje mi snad všechny svaly.
DĚKUJU PĚKNĚ!
Procházelas přede mnou,
já zachytil jsem pohled tvůj,
usmála ses způsobem,
že se doteď citím jak hnůj.
PRCHAVOST OKAMŽIKU
Vysoko vyskoč, dotkni se nebe,
jsem z tebe nesvůj, i to je pokrok.
Klepu se strachy, ty dolů padáš,
krásně se směješ, dopadneš na bok.
Výdech
Krev mi stéká po paži k bodu zlomu. Kde se tam ten škrábanec sakra vzal. Ty přijdeš a nakloníš se ke mě dolů. Nevzpomínám si, že bych tě kdy znal.
Aneb takhle to taky může být
Nalezen a ztracen já připadám si ve tvých rukou, dvě srdce na půli cesty, co asi brzy puknou. Ty nejsi šťastná, já šťasten nejsem, jsme jako strouha vedoucí pustým lesem. .
Je to TVOJE chyba!
Cos to se mnou provedla. Probudím se a chce se mi žít. Deprese jsi odvedla,jen ptám se: Co se dál bude dít.
Už nebojím se dne nového.
Sbohem
Propadá se stále dál,
temnota s úsměvem ho vítá,
nemá, čeho by se bál,
dávno sebou přestal zmítat.
Yeah You Wish!
Chtěl bych tě držet ve svém náručí.
Chtěl bych, abys mě ve svém srdci měla.
Chtěl bych, abys byla mého vlaku průvodčí.
Chtěl bych, abys ty mě taky chtěla.