Spíš úryvek z uměleckého popisu než báseň, od prvního řádku se to natahuje a natahuje, prozaičtí. Nálada o.k. Mimochodem vnitroblok je skvělé slovo, které by se dala stáhnout do zajímavějších kontextů...L.

Uvolněnost! Za tu dík...

Mně přijde, že právě v té termoizolační fólii je ten vtip, má fantazie se bouří a před očima mám audiovizuální happening!

L.

Potřebovala bych Ariadnino klubko, abych se propletla tímto labyrintem slov. Pocity se nedostavily, nedokázala jsem se ničeho chytit, pro mě příliš vysoká míra abstraktnosti. Příliv v kovárně ze želvoviny - to by byl pěkný název pro nějakou povídku, v básni mi tento verš přijde o proti zbytku okázalý a  "navíc".

Podle mého názoru, je to dobré podhoubí pro báseň. Jak píše Max - črta.

V poslední době se také motám kolem přírodních a snových motivů, takže mi je ta tematika blízká. I když tento text je vědomě, či nevědomě postaven na motivech koloběhu.

Co mi na tomto textu nesedí - přechody v časech a přesah v druhé strofě. Text působí "rozkouskovaně".

Závěr ústí do abstraktních obecných rovin a není příliš dobře vyřešen po jazykové stránce - jazyk se zamotává, kdyby mi to někdo četl nahlas, tak bych v té chvíli vůbec nevěděla o čem je řeč, přitom je to místo, které obsahuje pointu textu.

Shrnutí: Využij nálady textu a víc se rozepiš, neboj se, že bys mohl něco pokazit, nech myšlenky proplouvat a hlavně si pak text přeříkej nahlas, to by mohlo být tvé tvorbě ku prospěchu...

L.

Ze zvědavosti jsem se podívala na dílo, které má poměrně hodně tipů a musím povědět, že mě překapilo, že je bez nápadu i bez  melodie. Je to jako dopis osobě blízké s cílem mít rád, zpráva, sdělení. Radost z toho "být na světě" a lásku ti můžeme jenom přát, ale s básní tento text nemá moc společného. Navíc z principu nerozumím zveřejňování vyznání, které je určené pro určitou osobu, a to zejména když postrádá (pro čtenáře) nějakou přidanou uměleckou hodnotu...L.

Nevím, co dělá korektor nebo ne, ale správně by mělo být "úspěchům jež předcházejí". Komentáře typu - není to úplně špatné, vcelku slušná práce - to jsou jen fluskule - k ničemu. Vyzdvihla bych pátou strofu, stejně jako překvapivé "vlezení do županu". Naopak mi vadí často používané fráze - stát bez dechu, úspěchy předcházející pádům, zbavený sebeklamu a jazyková nerovnovážnost (osamocen - zní knižně, sedmým - je nespisovné) - prostě mi to nejde přes ucho, ale to spojení významově nese náboj originality, ten samý případ je, když na jednom řádku použiješ hovorové "co" a hned na dalším řádku "jenž"...Celkově text drží pohromadě, ale přijde mi, že je to jen takové to hraní si na rýmy, to nemyslím nějak špatně, občas z toho vzejde sympatická věc, třeba jako tahle...L.