Písmák | 17.05.2013 19:33 | K dílu: Trhan v opeře | Sidonius |
|
Svak je starší český výraz pro švagra. Chtěl jsem sem dát definici a s překvapením jsem zjistil, že nový Slovník spisovné češtiny už toto slovo nezná. |
||
| 27.02.2013 09:26 | K dílu: Mám v ruce trubku svojí | Sidonius |
|
Makoves: Moje verše nebyly míněny jako vtip. Tvoje ano? |
||
| 27.02.2013 09:25 | K dílu: Mám v ruce trubku svojí | Sidonius |
|
Makoves: Moje rýmy nebyly míněny jako vtip. Tvoje ano? |
||
| 27.02.2013 09:24 | K dílu: Mám v ruce trubku svojí | Sidonius |
|
Makoves: Moje rýmy nebyly míněny jako vtip. Tvoje ano? |
||
| 25.02.2013 21:42 | K dílu: S cizí ženou ve svém pokoji | Sidonius |
|
Myšlenka dobrá, chce to zkrátit a vybrousit. |
||
| 25.02.2013 21:40 | K dílu: Mám v ruce trubku svojí | Sidonius |
|
Máš mnoho velkých slov,a dosti invence,však rýmů poskrovnua myšlenek tence a navíc chybu v gramatice.Zkrátka ti říkám: netrub více! |
||
| 20.02.2013 08:19 | K dílu: Recept na šťastný život aneb dneska číhá nebezpečí všude | Sidonius |
|
* |
||
| 20.02.2013 08:17 | K dílu: Láska bez hranic | Sidonius |
|
Velmi zdařilá práce s eufonií, např. "ve skafandru astronauta" zní skvěle. Celková pointa je ale příliš slabá. |
||
| 17.02.2013 21:30 | K dílu: Povzbuzování hrobníka házejícího lopatou | Sidonius |
|
* |
||
| 05.03.2010 22:38 | K dílu: Technický rým - Syntax error | Sidonius |
| Format Ivan Bezprizorný ENTER! | ||
| 05.03.2010 22:31 | K dílu: Krátké vyprávění na dobrou noc | Sidonius |
| Ta povídka je jako ten strom - strašidelná a dutá. :-) | ||
| 06.12.2009 08:58 | K dílu: Píseň pravicových extremistů | Sidonius |
| 2Krytyk: No, asi máš pravdu. Pošetile jsem se domníval, že na Písmáku inteligentní čtenáři, kteří znají rozdíl mezi autorem a lyrickým subjektem. Z reakcí vidím, že tomu tak není. | ||
| 05.12.2009 21:51 | K dílu: Píseň pravicových extremistů | Sidonius |
| Jaký JE význam, to právě chci zjistit. Proto jsem ho dal sem. Pokud se ptáš na původní záměr, pokusil jsem se jednoduše o portrét, o zobrazení určitého typu politického myšlení. Závěry už si z toho musí učinit každý sám. | ||
| 03.11.2009 15:49 | K dílu: PRŮZKUM IDIOTEM | Sidonius |
| Je to moc dobrý, ale chybí tomu pointa. | ||
| 03.11.2009 15:40 | K dílu: nadzim | Sidonius |
| * | ||
| 02.11.2009 23:22 | K dílu: Dušičková úvaha | Sidonius |
| Dost dobré. * | ||
| 29.10.2009 20:16 | K dílu: Nebo jo? | Sidonius |
| * | ||
| 29.10.2009 20:02 | K dílu: Konkurs | Sidonius |
| Dobrý nápad, špatně napsané. Začátek je dost nudný, rozjezd pomalý. Doporučoval bych trochu si pohrát se syžetem - vypravěč by mohl už na začátku alespoň něco naznačit, aby udržel čtenáře v napětí (nikoli v napjetí!). Nebo by příběh mohl rovnou začít některou z pozdějších scén - a úvod by následoval jako vysvětlení vložené do příběhu. Možností k oživení je mnoho, a tento text by si jistě některou z nich zasloužil. Jsem si jistý, že po malém přepracování by se tato povídka dala uveřejnit v nejednom časopise. | ||
| 28.10.2009 21:33 | K dílu: Kalamita termití (Jsou to ale prevíti) | Sidonius |
| Téma smělé, rozjezd skvělý, pak rým fádní, ošuntělý. | ||
| 10.11.2003 00:00 | K dílu: NEDĚLNÍ ODPOLEDNE ve dvou podáních (děj: simultánní) | Sidonius |
| Vtipné. * (Ta grafické chyby by se snad ještě daly opravit, ne?) | ||
| 10.11.2003 00:00 | K dílu: Sperma až pod nos | Sidonius |
| Úvod je dlouhej a zbytečnej, nikoli skvělej. Autor jakoby se nemohl zpočátku rozhodnout, jestli bude psát přírodovědecké pojednání nebo se skutečně (jak avizuje) pustí do fejetonu. Nakonec jde - díkybohu - o biologii, z které ovšem nevyplývá naprosto nic pro život člověka. A jestli vyplývá, zapomněl to autor dodat... | ||
| 03.11.2003 00:00 | K dílu: Písmák | Sidonius |
| K něčemu takovému se snad ani nebudu vyjadřovat... | ||
| 10.11.2003 00:00 | K dílu: Čím tě přivábím | Sidonius |
| Není to špatné... ...ale božínkovat nad tím, to je nevkus! | ||
| 10.11.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| * | ||
| 12.12.2004 00:00 | K dílu: There's a place | Sidonius |
| Mauglí: Tu píseň od Beatles znám, ale nijak jsem si to spolu nespojoval. Ta angličtina je špatná částečně záměrně. | ||
| 27.10.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| O úvahu se nejdná v žádném případě, ani o esej, zamyšlení či cokoli toho druhu. Ale jako vyprávění to není špatné. Kdyby se to rozepsalo, byl by to z toho průměrný celovečerní film... | ||
| 27.10.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| IFETIV: Celkem zajímavý náměr; závěr mě ovšem zklamal. Není možno nechávat rozhodování na soudech, je třeba špatnosti zviditelňovat a ozývat se proti nim. Pokud to nebudeme dělat dostatečně zřetelně, budou někteří lidé sice odsouzeni, ale pak se vrátí do svých vysokých úřadů, a mnozí jiní, povzbuzeni jejich příkladem půjdou v jejich stopách. ANDULKA: Porušování lidských práv není jen přežitek komunizmu. V USA je také porušována spousta lidských práv v rámci boje s terorizmem... | ||
| 14.10.2003 00:00 | K dílu: Ztracené životy | Sidonius |
| Že nemáme moc nad osudem? To bych se na to podíval... - - - No, máme i nemáme, jak se to vezme. S válkou v Iráku bych nejspíš nebyl schopen udělat celkem nic, i kdybych se o to snažil, a s tím, kdy a jak jsem se narodil asi taky ne. Na druhou stranu to, jestli budu někoho nenávidět nebo ne, záleží čistě na mě, a to, jestli bude někdo nenávidět mě, také není na mě zcela nezávislé. Když už jsme jednou do nějakých dějů vrženi, měli bychom si v nich umět najíst správnou cestu, a ne se na ně vymlouvat. Ergo: to, jestli budeme nešťastní, záleží čistě na nás. Nolentem fata trahunt. | ||
| 17.10.2003 00:00 | K dílu: Najvyššia hodnota života. | Sidonius |
| negev: Je to prosté: pokud člověk přijde na to, že bez peněz je život k nesnesení, měl by se snažil ulehčit jej (právě těmi penězi, když to podle něj jinak nejde) druhým. V podstatě jsem udělal jen jeden filozofický kotrmelec: přidal jsem k filozofii sobectví trochu solidarity. Vím, že to zní absurdně, taky je to jen provokace - i když ne provokace samoúčelná. Každý sobec přece tvrdí, že mu jde o ty druhé... | ||
| 14.10.2003 00:00 | K dílu: Najvyššia hodnota života. | Sidonius |
| Přišels na to, že bez peněz se zkrátka nedá žít? Pak je tvá povinnost rozdat všechny tvé peníze, bez kterých se obejdeš, lidem, kteří nemají ani na základní potřeby! Nikoliv střádat! | ||
| 14.10.2003 00:00 | K dílu: Nevinné... | Sidonius |
| * | ||
| 14.10.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Jak je pošetilé uctívat pouhý lidský rozum! | ||
| 04.09.2003 00:00 | K dílu: Putovní knihy II - příspěvky | Sidonius |
| Nová putovní kniha - viz "Hesiodos pod metronomem", kategorie "Sraz, akce". | ||
| 04.09.2003 00:00 | K dílu: Putovní knihy II - příspěvky | Sidonius |
| Dobrá, tak někdo ten klub zaveďte. Já mám dost nespolehlivý přístup k internetu a času pomálu... | ||
| 04.09.2003 00:00 | K dílu: Bookcrossing čili putovní knihy | Sidonius |
| Nová putovní kniha - viz "Hesiodos pod metronomem", kategorie "Sraz, akce". | ||
| 08.08.2003 00:00 | K dílu: WOODSTOCK | Sidonius |
| Zřejmě se nepodívali na ty stránky: Przystanek Woodstock v Zarech je největší festival v Evropě (letos asi 500 000 lidí), s kapelami z celého světa a se vstupem zdarma. To asi v Jablonci nemáte! | ||
| 08.08.2003 00:00 | K dílu: Cesty klikaté a rovné | Sidonius |
| Nemohli byste se jít bavit někam jinam?!!! | ||
| 04.08.2003 00:00 | K dílu: Cesty klikaté a rovné | Sidonius |
| Bohužel forma "glosa" není ve výběru písmáka. Také bych ji použil raději. | ||
| 01.07.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Maleventum Jen by mě zajímalo, jestli podobnost rýmů s Nezvalem (jako Kristus pán na via Appia / jako hledač štěstí v mlhách opia) je neúmyslná a čistě náhodná... Ale snad to ani neprozrazuj, ztratilo by to část svého kouzla. | ||
| 25.03.2003 00:00 | K dílu: Liar | Sidonius |
| Ano, na způsob antiky. Nejde o pobavení ale o myšlenky, to už dneska málokoho zaujme. | ||
| 12.03.2003 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Wopi: Inu, každý dává svou inteligenci najevo přiměřeným způsobem... Nechápu vaše rozhořčení. Myslím, že autorská práva, tak jak jsou dnes nastavena, jsou kurva věc, která brání (nebo by měla) šíření kultury. Proč si člověk nesmí opsat písničku z cizího zpěvníku, proč se nesmí vydávat stará Kunderova díla (vždyť ten člověk se snaží zalhat svou minulost!)? Proč se lidi snaží svoje dílka prodávat a píší je tak, aby jejich dílka byla prodejná? Taková literatura je podle mě děvka a autorská práva jsou tak trochu její pasák... Nemělo by snad v umění jít o jiné hodnoty, než je prodejnost nebo sledovanost? (Záměrně nadsazuji a používám silná slova; mám totiž dojem, že jinak by na to nikdo nereagoval.) | ||
| 05.03.2003 00:00 | K dílu: In vino ... | Sidonius |
| Afrodita: Nečteš pozorně. | ||
| 05.03.2003 00:00 | K dílu: In vino ... | Sidonius |
| Watukina: Asi takto? Nequiquam, Christe, in cruce periisti, cum noxis nostris nullas culpas ademisti patiens - o, fili hominis... | ||
| 04.02.2003 00:00 | K dílu: Krteček for prezident | Sidonius |
| Důrazně protestuji. Big George jsem četl až teď po tvém upozornění. Jenže já neskládám bajky a nikoho nepomlouvám, já se snažím kreslit karikaturu uvedením normálních lidí do nenormální situace. Aniž bych měl něco osobního proti Big Georgovi nebo jiným satirikům, historky o tom, jak si každý snaží nahrabat a všichni se jen vzájemně pomlouvají mi přijdou na satiru poněkud málo. | ||
| 30.12.2002 00:00 | K dílu: Nic není v životě potřebnějšího nez přátelství | Sidonius |
| Nesouhlasím s úvahou, částečně souhlasím k kritikou. Stáhnu si to dílko a pořádně ho doma proberu - zatím jen několik dojmů po prvním a druhém přečtení: Přátelství podle mého názoru nevzniká proto, že každý někoho potřebuje - nebo alespoň ne jen proto. Aristoteles si představoval člověka jako "tvora společenského", který z jisté téměř pudové nutnosti žije ve smečkách. Z toho se dá ovšem vyvodit mylná představa, že člověk vyhledává společnost, protože sám žít nedokáže - a tedy nejspíše hledají přátele a jsou přáteli ti nejméně soběstační; neřekl bych, že to funguje takhle. Mnohem zajímavější náhled má Cicero: přátelství podle něj vzníká z lásky k pravdě, ctnosti a kráse. Když vidíme, jak se někdo chová pravdivě a krásně, přirozeně si jej zamilujeme (nu ano, to ještě není samo o sobě přátelství, ale je to dobrý základ). Přirozeně existují různá přátelství na různých základech - proto snad můžeme rozhodnout, co je základem toho konkrétního přátelství, těžko však vyvodíme, podle mého názoru, obecné pravidlo pro všechna. Každý si prostě pod pojmem "přátelství" představuje něco jiného. (pokračování příště) | ||
| 12.01.2003 00:00 | K dílu: Slovní hříčky | Sidonius |
| Bez sloních hříšků by nebyly bodré dásně !!! | ||
| 12.12.2004 00:00 | K dílu: Je Bůh? | Sidonius |
| Chick: 1) Bůh není závislý na tom, jestli o něm někdo něco napíše. 2) Pokud je řeč o Bohu Abrahama a Izáka, jde spíše o identifikaci Boha (tj. "mluvíme o tom Bohu, který mimo jiné také..."), nikoli o přivlastňování. Mimoto Starý zákon není jen jediná kniha, ale soubor knih, jejichž pohled na Boha a zákon není vždy úplně stejný. | ||
| 14.02.2003 00:00 | K dílu: Je Bůh? | Sidonius |
| Žíně: Vyčetl jsi z mé poznámky více, než jsem tam vložil. (Vpodstatě mi šlo o to, že i když Bůh třeba existuje, písma označovaná za svatá vůbec nemusejí pocházet od něho - z čehož plyne jejich rozdílnost v jednotlivých kulturách.) Ale budiž. S tím, co říkáš dále, ovšem ne zcela souhlasím. Ačkoliv je známo, že islám vychází z judaismu, sami muslimové prakticky nečtou Starý zákon (a ten není součástí Koránu, ačkoliv křesťanské Bible ano). A vzhledem k tomu, že Nový zákon také neužívají, jejich představa Ježíše (a tedy i celé biblické tradice) je zcela jiná než u křesťanů. Nejde tu o ritus, jde tu o morálku. Existuje-li například v Koránu příkaz zabít člověka, který odpadne od islámu, je podobná praxe pro křesťana nepřípustná. POJEM DOBRA A ZLA SE V JEDNOTLIVÝCH NÁBOŽENSTVÍCH LIŠÍ !!! (A to už nemluvím o východních tradicích, které učí o prolínání dobra a zla - což je věc křesťanskému myšlení dosti cizí.) Co dále? Liší-li se představa dobra a zla, nutně se musí lišit představa boha samého, pokud tento bůh představuje dobro. A - světe div se! - v některých kulturách bůh nepředstavuje jen dobro; může takový bůh vyvolávat stejné pocity jako u svých věřících jako křesťanský bůh u křesťanů? Můj závěr je: víra, vzájemný vztah člověka s Bohem, vztah člověka ke svým bližním a ke světu a definice dobra a zla se v jednotlivých náboženstvích liší. Můžeme (a měli bychom) hledat styčné body, ale byli bychom slepí, kdybych neviděli rozdíly. | ||
| 12.02.2003 00:00 | K dílu: Je Bůh? | Sidonius |
| ad Žíně: Havlíček má jeden moc pěkný epigram, který si bohužel nepamatuju. Smysl je ale ten, že Bůh může zničit města i národy, může pohnout zemí, může všechno - jenom spasit nás nemůže bez našeho přispění... A pokud jde o různá pojetí Boha v různých kulturách: základní pocit Jeho přítomnosti a víry v něj je snad týž, jenže jak si má člověk vykládat to, že muslimové mají jiné příkazy a jiné proroky (alespoň částečně) než křesťané? Máme věřit tomu, že Bůh dává různým lidem příkazy navzájem protichůdné? Nebo je pravděpodobnější, že si někteří z nich (ne-li všichni) vymysleli ty příkazy sami? | ||
| 30.12.2002 00:00 | K dílu: Je Bůh? | Sidonius |
| Obávám se, že řešení takového otázky je třeba hledat jinde než na screenu. | ||
| 12.01.2003 00:00 | K dílu: K čemu jsou nám přechodníky? | Sidonius |
| Dovolím si přidat jednu poznámku, která snad bude užitečná při diskuzích o budoucnosti přechodníků: Doposud tady nebylo zmíněno, že přechodníky jsou archaické už nějakou dobu, na začátku osmnáctého století nikdo pořádně nevěděl, jak se mají psát, a psal si cokoli kamkoli (leckdy se to přechodníkům nepodobalo ani vzdáleně). Kodifikace, kterou máme dneska, vznikla za národního obrození, když se češi vraceli k češtině doby Veleslavínské a ke Kralické Biblí; jenže obrozenská pravidla jsou jiná než jaký byl původní úzus (ten, který můžete porovnat právě u Kralických). Ergo: v novodobé historii češtiny (tedy od národního obrození dodnes) byly přechodníky vždy čímsi archaickým, zvláštním a literárním, a fakt, že dožily dneška, svědčí o jejich houževnatosti a nezmarnosti a tom, že český spisovatel si své podivnůstky hýčká. | ||
| 05.04.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Ad Kalim: Jen doufám, žes to myslel ironicky. Básník nepotřebuje pochopení a chválu, básník potřebuje dostat na prdel, aby si uvědomil, že ty jeho škváry už nejsou k vydržení a že má přestat psát nebo se snažit a dělat to pořádně. (No, vlastně nemluvím o básníku, ale o tom, co se zde za básníky tak často vydává.) | ||
| 22.07.2002 00:00 | K dílu: Fenomén feministek | Sidonius |
| farokh: Ano, chlapům se to vyplatí. Podle Milana Machovce (kniha Achilles) dokonce bujela ve starém Řecku právě proto homosexualita, že ženy byly natolik méněcenné (co se týče společenského postavení a vzdělanosti), že je již muži nedokázali považovat za partnerky... a nerozuměli si potom s nimi ani v posteli. Jenže: Gender studies (studie o problému rodu, tedy o vztazích mezi muži a ženami) nejsou jen otázka po utlačování žen. Podle nedávných studií týdeníku Respekt je dnes v soukromí stejným, ne-li větším problémem ponižování mužů ženami. A poněvadž jsou z minula zakotveny jisté představy o postavení muže a ženy a jejich žádoucích vlastnostech, muži se daleko více stydí přiznat své ponížené postavení v rodině či ho dokonce nějak řešit. Zákony by sice měly fungovat obousečně, ale v praxi, kvůli zažitým zvyklostem, dávají dnes mnohem více šancí ženám, aby se bránily. A tak, zatímco dosud nemáme vyřešenu otázku starého dobrého utlačování žen, začíná se pozvolna objevovat feminizmus pozitivní... Prostě proto, že muži jsou v některých oblastech paradoxně slabší. V tom, že se neumějí přiznat ke své slabosti, v tom, že nedokáží požádat o pomoc. | ||
| 27.06.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Neuraž se, ale nadávat na politiky obecně kvůli jednomu člověku je dost velká pitomost. Chápu, že asi nemáte ideální starostku (mě se taky náš starosta nelíbí), ale těžko na tom něco změníš, když nebudeš chodit k volbám. Z vlastní zkušenosti vím, že slušných politiků je dost, jenom nejsou tak viditelní, protože se netlačí do médií. Lidé, kteří se programově o politiku nezajímají, se jich proto zaručeně nevšimnou... | ||
| 20.07.2002 00:00 | K dílu: Gutta | Sidonius |
| Drui: Neříká se Cata, ale Catona. To je podle latinského skloňování: 1.pád Cato, 2.pád Catonis. Je to stejné, jako kdyby někdo v češtině říkal kuře bez kuře, namísto bez kuřete. | ||
| 25.06.2002 00:00 | K dílu: Gutta | Sidonius |
| Ach jo. Latinské slovo "intellegere" znamená "chápat, pochopit". Věta "Spero te intelegisse mean sententiam." znamená "Doufám, že jsi pochopil můj výrok." O inteligenci jsem nemluvil, alespoň ne přímo. | ||
| 25.06.2002 00:00 | K dílu: Gutta | Sidonius |
| No dobrá, tak česky: ptal jsem se, co tě vede k tomu, abys dával na písmáka podobné věci. (Předtím jsem měl několik připomínek k překladu.) | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Gutta | Sidonius |
| Nechápu, na co se ptáš. (Spero te intellegisse meam sententiam.) | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Gutta | Sidonius |
| Translatio tua non est optima. Melior est: "Kapka hloubí kámen ne silou, ale tím, že neustále (či lépe říci opakovaně) padá." Non facile est "saepe" recte transferre! Responde, quaeso, mihi: Cur scripsisti ea verba? | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Chyby | Sidonius |
| Nemůžeš se otočit a vidět stopy otištěné v čase: ten obraz mi nesedí. Ty otisky lze vidět jenom křivým zrcadlem přítomnosti, v tom, co jsi způsobil. To měkké "i" je slově "zůstali" je, doufám, jenom vtípek vzhledem k názvu a tématu básně... | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Láska | Sidonius |
| Nejprve jsem si myslel, že je to docela zdařilá parodie. Ale jde-li o mladou autorku, pak je to spíše tragédie. Co se týče Gasta, zjevně se nechal zblbnout prokletými básníky. Nebral bych ho vážně. | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Hůlkoplazi | Sidonius |
| Špatné čárky v souvětí, špatný přechodník, špatné shody podmětu s přísudkem. Alespoň jednou si to po sobě přečíst by neškodilo! Řekl bych, že z téma na zábavnou črtu tu bylo zpracováno jako výsměšný pošklebek, navíc dosti stručný. Inu, když se vám to tak líbí... | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Ono nejde o to říkat, ale myslet. Když člověk myslí, není "z nich," ale je sám sebou a nějakými proudy nebo protiproudy se nenechá ovlivňovat. S koncem bych si dovolil polemizovat: Hledej smysl života, i když ti není dáno jej nalézt! Nehledej smysl lásky, ale miluj, aby byla. Touha po apokalypse je nádherný - neskutečný sen. | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Jedinec vs. všichni lidé | Sidonius |
| Svině jsou taky lidi! | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Teď | Sidonius |
| Ty dlouhé věty tam ruší. | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Otevři oči | Sidonius |
| Zajímavé téma, neškodilo by ho nějal umělecky ztvárnit! (Tohle doufám pokus o umění není.) Mimochodem, když otevřeš oči, tak zpravidla narazíš, a velmi tvrdě. | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Píseň písní | Sidonius |
| To není pravda, Gaste. Básníci druhé poloviny 19.století drželi alespoň nějakou básnickou formu, v té době ještě rýmovanou a plnou zajímavých a fungujících efektů. Oni se poctivě a řemeslně snažili vytvářet poezii, ne jen tak plkat po papíře. (Mimochodem, koho těmi "básníky druhé poloviny 19.století míníš? Nerudu a Hálka? Vrchlického? A nebo třeba Rimbauda či Verlaina?) | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: Vteřiny věčnosti | Sidonius |
| Jako anekdota to není špatné! | ||
| 24.06.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Myslel jsem to tak, že tvůj předposlední citát je věc, která se na tuto snůšku cintátů nejvíce hodí: Výběr cizích výroků se mi nezdá být pečlivý a tvé vlastní výroky nejsou nikterak umělecky vytříbené (i obyčejnost se musí umět vyjádřit). Když neumíš svůj pláč umělecky ztvárnit, nesvěřuj se nikomu, proč pláčeš: čtenáři by si mohli myslet, že když jim předkládáš takové věci, určitě si zasloužíš plakat. Ale myslím, že sama cítíš, že tahle forma není to pravé, když nestojíš o vážnou kritiku. Je tu tudíž nějaká šance, že víš, že to byla momentální indispozice, potřeba to vše někomu říct... ale nikoli umění. | ||
| 19.06.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| No pokud píšeš takové věci... tak si to zasloužíš. | ||
| 27.06.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Vážně bych uvítal, kdyby se u citátů uváděli jejich původní autoři. Takto se ztrácí jejich historická hodnota a tím i dost ze smyslu. Jinak bych totiž hodnotil tento výrok, kdyby ho pronesl Darwin (neboť v jeho době to ještě mohla být nová myšlenka), jinak, byl-li by autorem dnešního středoškoláka (protože pak je to, alespoň takto bez kontextu, plk). | ||
| 04.06.2002 00:00 | K dílu: bez hlavy a názvu | Sidonius |
| Vždyť to nemá hlavu ani nohu! | ||
| 27.06.2002 00:00 | K dílu: Na jednom zápraží | Sidonius |
| Je zajímavé, že podobný názor se ukázal u Solida (Žijeme v přechodné době). Zdá se, že mužská populace malomyslní a nechává si vnutit feministický názor o méněcennosti mužské, či naopak začíná břímě vládnoucích žen do té míry, že se (se střídavými úspěchy) pokouší o satiru. Tak jako tak, výsledek většinou vyzní jako kombinace obého. | ||
| 02.06.2002 00:00 | K dílu: Brzy | Sidonius |
| Obrazy v této básni jsou sice efektní na první pohled, ale často nepřiléhavé, když o nich začneš přemýšlet. K pravému březinovskému symbolizmu, kterému se to napohled podobá, jest uraziti ještě dlouhou cestu. No, ale když nestojíš o hlubší kritiku, nebudu to tady rozpatlávat. Jen tolik bych chtěl říci: Že není jednou a boží soud jenž přijde že boží soud je v nás a kolem nás že není svět temnotou svící osvětlenou že též je lucernou stínidlem zastíněnou že jsme již dál a budem a Svatý Váslav s námi že zemřít je jen velký svátek pod hvězdami že byli jsme a budem jak jsme byli dosud že ranami ni trudem nezlomí nás osud. | ||
| 13.06.2002 00:00 | K dílu: Prokletí . . . aneb i kapek je někdy příliš... | Sidonius |
| První část navozuje anaforickým opakováním slova "chodí" určité zdání monotónnosti. Jakási počáteční uzavřenost vytvořená navíc neúplným rýmem (ulicemi - spolu sami) se otevírá do prostoru slovy "konec v nedohlednu"- tato slova otevírají prostor doširoka nejen svým významem, ale i svou formou (neboť boří předcházející náběh na pravidelnost). Druhá část je zdánlivě bez formy - pouze zdánlivě. Sepětí slov "začíná" a "zima", byť i jen počáteční hláskou, je díky jejich postavení přece znatelné (a také díky tomu že zde jiný záchytný bod není). Slovo "neustává" pak významem i grafickým postavením maně připomene "nedohledno" z předchozího verše. Poslední řádka (verš?) druhé části pak upomíná "kapkami" a "smíchem" na verš předchozí a slovy "oni dva" na první řádku prvního verše, kde byli naposledy zmíněni. Takto drží báseň pohromadě. A ovšem i rytmem, který je sice záměrně rozmělňován třítečkami a občas provede kotrmelec, aby se zamaskoval, ale přesto je přítomen (zpročátku -v první části -trochej, později kolísá). ...a tak dále. Myslím, že z formy jsem ukázal dost: báseň má jisté prvky soudržnosti, jsou však záměrně méně nápadné než u jiných prostých rýmovánek. Graficky se forma čím dále tím více rozpadá, tím více však ke konci přebírají vládu opakující se motivy (smích, oni, zima, kapky). Á propos: oni byli na začátku vlastně sami, ale ke konci je z nich již pár, neuvažuje je o každém zvlášť. Ta zima, ta zábava a ty kapky je sblížili a fakt, že "nic nekončí", který byl na začátku tak bezútěšný, se stává příjemným... Mimochodem, onen "pozdní večer" připomínající Máj to také dokazuje. Pravda, úplně na konci ty kapky překáží, a člověk mrzutý si neuvědomuje jejich zásluhu. Hledání místa, kde kapky smějí (výborná slovní hříčka) zavřít víčka, se může zdát jako prokletí. Stěží ale jako prokletí zlé. Jsou prokletí... pro ni nebo pro tu noc? Nevím, neznám tu atmosféru - neviděl jsem smějící se kapky když jsem se zároveň cítil prokletý. Ani s touhle básní ne. Ale věřím tomu, že autorka ano. Jinak by takovou věc těžko napsala: taková báseň potřebuje buďto profesionální zdatnost nebo dobrou inspiraci. To druhé zde již nacházím, to prvé zatím jen ve skrovné míře. | ||
| 02.06.2002 00:00 | K dílu: (Do)zrání | Sidonius |
| Tvé vtipy začínají nabírat na ironičnosti, satiričnosti a propracovanosti. Konečně! | ||
| 22.10.2002 00:00 | K dílu: Jdi | Sidonius |
| Muawijhe: Máš úplnou pravdu, jsem rád že to někdo poznal. | ||
| 24.05.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Je docela nefér vrážet tam almanachy z 19. století. Nemachruj tolik. | ||
| 24.05.2002 00:00 | K dílu: Vetchého starce skon | Sidonius |
| Co se to tady oku stře? Toť zdá se býti dobrý vtip. Věru soudím že Hanka sám nenapsal by věc tuto líp... (Tip) | ||
| 24.05.2002 00:00 | K dílu: Rozmluva se Sidoniem o Objektivite | Sidonius |
| Diskuze o objektivitě se vždycky zvrhne v plácání... No ale s chutí se ještě trochu zúčastním. S: Coby graduovaný matematik jistě musíš vedět, že když už si jednou stanovíš základní postupy, pokračuje si už systém svou vlastní cestou a rozvíjí se a tvoje subjektivita s ní nic nezmůže. Cosi tu přece jen fakticky funguje, to nelze zpochybnit. Co zpochybnit lze, je naše schopnost objektivní realitu a její zákony poznat. Abychom mohli poznávat, musíme si stanovit některé záchytné body (přesně jako v té matematice), ale to ostatní už udělá realita za nás. Někdy se zmýlíme v tom, co vidíme, někdy přikládáme větší důležitost vlastnímu vidění než povaze věcí. No a co? Naše věda má přece sloužit lidem! Chceš-li, stanov si své záchytné body, snad objevíš něco jiného a zajímavějšího. Ale zpochybníš-li jakýkoli základ (i to že myslíš a tedy jsi - neboť tohoto problému se právě dotýkáme), pak ti nepomůže ani Pámbů... | ||
| 24.05.2002 00:00 | K dílu: A chčilo jim v očích... | Sidonius |
| Obávám se, že ne úplně všichni pochopili, že se jedná o parodii !!! ... To je smutné. | ||
| 24.05.2002 00:00 | K dílu: Bohémia - festival poezie | Sidonius |
| gast: super story! | ||
| 22.05.2002 00:00 | K dílu: Bohémia - festival poezie | Sidonius |
| Promiň, ale taková reportáž se hodí nanejvýš do Rakovnického deníku... (Pod názvem Kachní reportáž o festivalu Bohémia nalezneš mou obšírnější kritiku.) | ||
| 09.09.2003 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| Robynson: Áno, každý výrok o skutečnosti je zároveň její interpretací, každý výrok je zároveň vyjádřením osobního mínění. Jenže ne každé osobní mínění se stejně blíží pravdě, ne každé osobní mínění o přiblížení se pravdě usiluje. Což? | ||
| 19.06.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| Ano, vědecká kriteria hodnocení neexistují. Existují vědecká kriteria popisu. O ten jde. Popsání struktury díla -neboť to právě může být objektivní- je nutným východiskem pro další úvahy. Bez něj se nemohou úvahy opírat o nic jiného než snůšku dojmů a intuicí. | ||
| 13.06.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| Připomínky technického rázu: 1)Debatu o TAO, neexistenci objektivity a podobných poněkud odtažitých věcech směrujte prosím na S a jeho "debatu se Sidoniem o objektivitě". Zde se v zájmu přehlednosti debatu omezte jen na ta nejnutnější konstatování. 2)Jako iniciátor tohoto auditoria prosím, aby se další příspěvky týkaly jen kritiky jako takové. O tom, zda má smysl psát lidem pouze vlastní názory k dílům, bylo již, myslím, řečeno dost. Děkuji | ||
| 13.06.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| 1)Pro ty, kteří nesledují tuto debatu od začátku: Hlavním úkolem kritiky není (podle mého soudu) hodnotit, ale popsat. 2)Ano, absolutní objektivita je nedosažitelná, ale přesto by se o ní skutečný kritik měl snažit. Kritika je koneckonců publicistický útvar a jako taková podléhá podobným pravidlům jako reportáž nebo komentář. Existuje jistě kritika bulvární, burcující a založená na prvním dojmu a emoci a na druhé straně kritika věcná, založená na vědecké metodě a zdravém rozumu. 3)Jistěže čtenář vnímá při čtení díla mnohem víc věcí než může kritik popsat, to je třeba mít stále na paměti. Na druhou stranu seriózní kritika nemůže tyto věci zohledňovat, stejně jako novinář podávající zprávu o výsledcích voleb nemůže hořekovat, že nevyhrál jeho favorit. Emoce a pocity nelze všude zohlednit. Chápu, že v umění hrají důležitou roli, ale kritika, znovu opakuji, je především popis: o vyvolání emocí bychom v kritikách měli mluvit jen ve smyslu psychologickém. 4)Kritika má svým popisem díla zpřístupňovat. Právě proto není jen pro intelektuály, ale je pro každého, koho umění opravdu zajímá. (Nebo alespoň má být.) 5)Na své předchozí reakci Wopi trvám. | ||
| 22.05.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| Wopi: Pokud dílu nerozumíš, nedá víc než pocit. Takový pocit ti může dát vnímání čehokoli jako uměleckého díla. Podívej se z okna nebo do popelnice, přečti si etymologický slovník, zkuř se nebo si poskládej první slovo na každé stránce Mladé fronty. A pak si přečti poezii, ale tu skutečnou. Jestli je to pro tebe totéž, vyser se na poezii, vole. (Promiň tu expresivitu, ale sem vážně vytočen.) | ||
| 22.05.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| Mejdej: Tvůj příspěvek se mi líbí. (Ale je moc rozplklý.) Wopi: Jak už jsem napsal nahoře, není prvním úkolem kritiky prohlásit dílo za dobré či špatné, to jest není prvním úkolem kritiky hodnotit, neboť hodnocení má samo o sobě dosti malou hodnotu. Podle mého názoru by mělo být úkolem kritika POPSAT dílo, které má před sebou, zjistit, jak funguje, a pak třeba na základě svého názoru doporučit, co by bylo lze zlepšit. Samozřejmě, že někdy kritik špatně odhadne záměr autora, to už se stává; ale ani v takovém případě to nikomu neuškodí: autor zjistí, že jeho dílo je nesrozumitelné či je možné ho interpretovat jinak než sám mínil, a dá si příště pozor. Kritik zase zjistí, kde udělal chybu a bude vědět, jak s daným autorem napříště nakládat. Kostruktivní diskuse je asi to, oč by mělo v kritice především jít... Mimochodem, zatím mluvíme jen o kritice čistě uměleckého díla. Rád bych upozornil na to že některé neumělecké a poloumělecké žánry mají daná pravidla, jejichž porušení je téměř ve všech případech špatné a nežádoucí (zejména to platí pro novinové reportáže, zprávy apod). Nelze psát do novin reportáž ze zasedání Rady EU ve verších, nelze do zprávy o zdražení ropy vložit úvahu o své babičce. Je možné i hodnotit jiné věci než pravopis. V čistě uměleckém textu je ovšem situace poněkud složitější, neboť nikdy si nejste jistí, co je chyba a co umělecký záměr (zvlášť proto, že autor chybu často nepřizná). SUVR: Povím ti, jak fungují literární semináře na filozofické fakultě: všichni si přečtou dílo, na kterém se domluví, nějakou teorii k tomu, a pak se společně snaží vyložit, jak to autor myslel. Není důležité dávat věcem cizokrajné názvy a nálepky izmů, to je často spíše zavádějící. Důležité je, snažit se dílo pochopit a popsat. To umí každý. | ||
| 13.05.2002 00:00 | K dílu: Existuje objektivní kritika? | Sidonius |
| 1) Myšlenka s porotou je naprosto scestná: nezáleží na tom, KOLIK lidí prohlásí dílo za dobré. Podle takové idey by nejlepší uměleckou silou v této zemi byla televize Nova. Roli nemusí hrát ani obecná uznávanost oněch kritiků v případné porotě, jak nás poučuje odsouzení Karla Hynka Máchy a Bedřicha Smetany jejich současníky... 2) Pokud posuzuju jakékoli umělecké dílo jenom systémem líbí-nelíbí, znamená to, že pro mne nic neznamená, že si ho nevážím ani natolik, abych se ho snažil pochopit. Teprve poté, co pochopíme, co nám ono umělecké dílo chce sdělit, nám něco může dát (ledaže by všechna umělecká díla byla psána jen pro zábavu: to si ovšem zajděte na Matějskou pouť a nečtěte poezii!) 3) Tvrzení, že objektivní kritika neexistuje, je mylné. Mohu například s klidným svědomím prohlásit za objektivní kritiku následující větu: "Příspěvek k této diskuzi od "S" je nesrozumitelný, protože není syntakticky smysluplně vystavěn. Jako takový nemůže dobře plnit svůj sdělovací účel a je tudíž v tomto ohledu horší než jsou příspěvky ostatní." 4) Dobrá, tvrzení "líbí - nelíbí" snad má nějakou sdělovací hodnotu. Uznávám. Ale nevalnou, protože... 5) ...není prvním úkolem kritiky prohlásit dílo za špatné či dobré, a tak by to nemělo být ani úkolem zachyceného dojmu - z takové reakce totiž autor díla nevyčte vůbec nic o skutečném působení svého výtvoru, dokonce ani to ne, zdali si ho "kritik" skutečně přečetl. Zjistíte snad jenom to, zda vás někdo chce zarmoutit nebo potěšit. Prosím, pokračujme v načaté polemice. | ||
| 25.04.2002 00:00 | K dílu: To spíš tohle je věčná otázka ;) | Sidonius |
| Přece proto! | ||
| 25.04.2002 00:00 | K dílu: To spíš tohle je věčná otázka ;) | Sidonius |
| Proč pak? | ||
| 20.04.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Zrada je, že jsem očekával blbůstku a ona je to jenom blbost. | ||
| 25.04.2002 00:00 | K dílu: Býti filozofem | Sidonius |
| Radost: Chaire! Jsem rád, že se tu našel kvalifikovaný řečtinář. Zdá se mi však, že jsi také nehorázný zofista... Filozofie je v češtině slovo zavedené a to, že se na gymnáziích doposud vykládá jeho etymologie na tom dost málo změní. Vyslovujeme-li toto slovo jako "filozofie", byl by nesmysl lpět na starém psaní se "s". Jak by se vám líbilo, kdyby výše uvedený článek byl nadepsaný jako "feuilleton"? | ||
| 20.04.2002 00:00 | K dílu: Býti filozofem | Sidonius |
| Myšlénka je to otřepaná a podaná nikterak originálně. Na fejeton je to celé až moc ukecané, na zamyšlení či dokonce essay je tu moc málo úvah. Tento žánr se zkrátka nepěstuje... Snad jenom jako školní sloh. | ||
| 17.04.2002 00:00 | K dílu: | Sidonius |
| Vrátím se k původnímu tématu debaty a nebudu se s váma bavit o tom, jestli filosof je ten kdo plká nebo ten kdo přemejšlí. Tak teda: rozdíl mezi technickými (nebo raději přírodními) vědami a humanistickými je v míře přijetí antropocentrismu (totiž v tom, jestli staví člověka do středu svého zájmu nebo ne). Lze si představit humanistický obor fyziky, který se zabývá tím, jak člověk vnímá smysl a estetiku gravitace. Na druhou stranu některé teorie verše nejsou humanistické ani trochu, ač zapadají do tradičního humanistického oboru literatura. Z uvedeného rozdělení (je pouze pracovní a netrvrdím že jediné správné) vyplývá, že humanistické a přírodní vědy nemohou jedny bez druhych rozumně existovat a že jejich stále hlubší propojování je více než žádoucí (jinak budou filosofové vykládat pouhé fantasie a matematici budou bádat o věcech, které nejsou k ničemu užitečné). | ||
| 05.04.2002 00:00 | K dílu: Zmije | Sidonius |
| No, dejme tomu, že strofa "a stejně by mě nikdo nevěřil ..." má být básnický novotvar, ale já si stejně myslím, že je tam hrubka. (To máš za to, že zařazuješ blbůstky do arény.) | ||
| 05.04.2002 00:00 | K dílu: Napište Matyjustinovi o Lásce | Sidonius |
| Vedu takovou polemiku s Toxmanem pod jakýmsi jeho dílkem, tuším, že se jmenuje "Naděje" nebo tak nějak. Právě jsem se dostal k tomu, jestli vzájemná láska dvou osob je to pravé ořechové a jediné. Zkus se tam mrknout. | ||
| 25.03.2002 00:00 | K dílu: Prchám | Sidonius |
| Ale no tak! To je nechutné pozérství! To není ani osobní zpověď ani zajímavý psychologický popis jiné osoby. Prostě se tváříš záhadně, zajímavě a sebekriticky. Já ti na to neskočím. | ||
| 25.03.2002 00:00 | K dílu: Prázdno | Sidonius |
| Ty dvounohé terénní nerovnosti mě dostaly! Tohle je dobrý, jenom ten poslední verš tam neměl bejt. Říkáš moc, inteligentní čtenář si rád domýšlí. Když všechno dopovíš, vypadá to moc banálně. | ||