Kniha nad ránem

Kniha nad ránem
Hodiny odbíjí teprve druhou,oči i žaludek pálí,postel je kdesi v dáli,já u stolu přemítám nad jednou knihou.
Vazbu má celkem pevnou,tlustá je mírněa tváří se smírně,však nechce být příliš levnou.
Nejistá třese se v barevném přebalu,čeká - kdo po ní sáhne,kohože do sebe vtáhne,zaujme vůbec - rychle či pomalu.

12. 05. 2009
0
2
438
Smíšené verše
Nahoru