Ráno

Otvírám oči vstávám probouzím sepostaven osudu na drolící se římseJana tam není koukám do závějekde stojí v sukýnce a děsivě se smějev tu ránu spadnu a zvuk zlomeného kovuudeří do uší a já procitám znovuztrácí se dozvuky snového kabaretuzahnány dotyky Tvých horkých rudých retůslunce si přes mraky dnes cestu neprozáříjá ale přesto vidím radost ve Tvé tvářipřemýšlím chvíli jestli nezdáš se mi znovaštípu Tě - cukneš. Vážně, opravdová.

17. 05. 2009
2
6
453
Vázané verše
Nahoru