-------------------------------------------------

a že to tak všechno je a voda padá z nebe dolů a ohen hoří, teplo z něj smutek stromu v praskotu větví hořících. výkřik zněla to že je to, to co vždycky všechno ukončí tma, temnota, lesy, bory osamocen. sám bojí se ani nevíte jak se bojí jako dítě, které ztratí svoji matku jako červ, který zblízka vidí podrážku v tom zmatku a že tma je ,a ticho. a ohěn hoří a je světloa že to všechno co se v tobě, sobě ve mě dějea to že všechno je jen lidská nostalgie.