Skvělý text!

Ranní káva, bungalov, rezavé stopy, seskakující kočka a reklamní pauza 

ach, jak já to znám! :D

Kočka s měsícem je výborná dvojka!

Moc krásná výstava, Sněžku už jsi malovala? Prý je od Prahy podobně daleko jako Fudži od Tokia. Vím, že tíhneš k sopkám, ale... :)

Jitu, jsou fajn a zase mě viděl je nepřekonatelný!

díky všem za komentáře. Kočkodane... boží!

K3, já se v tomhle nemodrém světě stěží oreintuji a o všelijaká technická překvapení tu rozhodně není nouze. :)

Obrátila bych slovosled prvního verše, jinak super!

Zvlášť první a třetí, hezká sada

To je moc hezké haiku

Vesuvanko, děkuji Ti za zájem a milý komentář, také paní Bártové gratulaci ráda vyřídím, jsme za spolupráci s ní moc rádi. Také Pavel Martinec nám napsal krásnou předmluvu a nesmím zapomenout na Martina Třešňáka- grafická práce je pro mě oblastí čar a kouzel a on je ovládá dokonale.

per_zay, to se stává :). Mrknu k Tobě :)

Jani, ano, může

jak já tohle znám! Po chvilce je hlava opřená o sklo a krajina přechází do snu. 

Veru, Jirko, díky... dát si vlastňáka je tak trochu "pumprdentlich", jak psal Ota Pavel= "je to výborný, ale přitom to stojí za hovno." :)  Prostředí se změnilo a trochu v něm tápám, kdyby šlo programátorsky nastavit, že si autor sám sobě tipovat nemůže, ušetřilo by jim to trapné chvilky zjištění. 

pokud Ti vítr vytrhne dveře z ruky, už z toho vyplyne samo o sobě, že byl prudký. Tyto dvě nadbytečné slabiky má autor vyšetřit pro rozšíření vyznění textu. poslefní verš text úplně dopověděl. Nezůstal tak žádný prostor pro pátrání čtenáře po místech, které by mohl objevovat a prožít si tak krátký zášleh pochopení... poznání...

Formálně mnohem lepší. V té poslední úpravě je i správně umístěný zlom v textu, za kterým už slova zase plynou v naprosto přirozeném/ neškrobeném slovosledu. Někdy není snadné tuhle přirozenost udržet, pokud se autor zároveň snaží o dodržení formy 5-7-5. Také je dílko časově zařazené. V textu nemáš ani žádná nadbytečná/ výplňová slova neukotvené se zbytkem textu. To všechno je v pořádku. Ještě jednu věc by dobré haiku mělo mít. Kromě autorem vyřčené části ještě nedopovězenou, kterou v textu poučený čtenář haiku očekává. 

Opět hezký přírodní motiv. V haiku je potřeba dávat pozor na pravdivost psaného a přesnost vyjádření. Tady trošku hraní ptáci v květech třešní a zpívající včely. V téhle kategorii je nejtěžší najít motiv, který už před Tebou popsaly generace autorů, napsat ho tak, jak ještě nikdo jiný a přitom zůstat v mezích obyčejné řeči, vzdát se metafor a dalších básnických ozdob běžných v jiných formách poezie. Je to ale výzva, když haiku člověka chytne, jen tak ho nepustí.

pěkná zvukomalebnost i motiv. Ze sady Tvých zatím publikovaných textů je tenhle v můřím fokusu nejzajímavější. Budu sledovat další. 

omylem jsem si dala vlastňáka, nevím, jestli jde nějak smazat

zajímavá diskuse

Jirko, to ale nebyl můj příběh. :)

Kočkodane, Tvoje alterhaiku jsou jako vždycky moc fajn.

Díky za zpětné vazby. Je pro mě zajímavé, jak různě je tenhle text čtený, ve skutečnosti do kopřiv vysypala kuličky ta, která nesměla hrát. Čtenáři (nejen tady) v textu většinou vidí v akci jednoho z kluků. 

Jirko, děkujeme za propracovanou a vlídnou recenzi, vážím si toho, moc

Emme, v šest ráno mi připadalo že "zde" by mělo být klikací, a že dál pokračuješ ve výčtu svých otázek. 

K pravidlu 5-7-5, do Tebou zmiňovaného počítání jsou v Japonsku zahrnovány také "řezná" slova, která jsou u nás nejčastěji nahrazována/znázorňována pomlkou, jenže pomlku nespočítáš... Forma 5-7-5 se přejala spolu s ostatními pravidly. Diskutuje se v různých zemích, jaký by byl ekvivalent slabik pro který jazyk, mně osobně to přijde zbytečné. Dokážu ocenit a užít si čtení free-form haiku. Také je nijak neupozaďujeme při výběru textů do sborníků. Přesto, možná z jisté nostalgie tam, kde je to možné a zůstane zachovaná stručnost a švih, při svém vlastním psaní haiku stále preferuji formu 5-7-5, která mi vyhovuje i z hlediska rytmu. Nevadí mi pracovat s texty delší dobu, teď se mi konečně podařilo posunout jeden starý 15 let, ušetřila jsem dvě slabiky přesunutím motivu z podstatného jména na sloveso, ale ještě pořád necítím, že by byl hotový. Taky se Tě zeptám, kdo s Tebou tak tvrdohlavě, jak píšeš, řeší nutnost dodržení formy 5-7-5? Otázek kolem pravidel haiku se rojí mnoho a dají se zobecňovat, přesouvat, potvrzovat a zpochybňovat… Třeba, měl jsi někdy potřebu přemýšlet o zpochybnění formy sonetu pro češtinu? Byl by to ještě sonet?

Emme, odkaz nefunguje 

Emme, je Tvoje volba, jestli se budeš snažit dodržovat formu 5-7-5, nebo budeš psát free-form haiku. Oba přístupy mají svá pozitiva. Obecně si jen asi rozhodni, jestli chceš psát haiku, u kterého je ale potřeba počítat se svázáním mnoha pravidly, nebo se od něj oprostit a psát čistě miniatury, i to je dobrý přístup.

... výjimečně :)...

... výjimečně... :)

U ředkviček skvělý posun, :) Takhle skvělá haiku se tu objeví jen vyjímečně, gratuluji.

Jirko, děkuji Ti... Můra můrovitá jsem... jen :)

jsou všechna vynikající

japonštiny :)

"škol k pravidlům" = škol v přístupu k pravidlům

Umbratica, v tomto případě znám anglický překlad: "All the paint / Is worn off the Hotei statue, / But he continues to smile", pokud srovnáme oba české překlady s ním, je v tomto případě přesnější překlad pana Buriana. Ale zkusím poprosit o přímý překlad z Japonštiny.

Jinak Tobě i všem ostatním děkuji za stálou podporu a citace můrovských textů, které by tu jinak byly dávno zašlé v čase. Vážím si důvěry.

Čím déle se haiku věnuji, tím s větším odstupem vnímám různé přístupy k formě. Pokud budeme mluvit o Chrámu i v poznámkách k jednotlivým autorům můžeme číst o různých preferencích dávných škol k pravidlům. Jsem přesvědčená, že haiku původně bylo únikem od tehdejší přezdobené poezie, některé školy se naopak například metaforám zjevně nevyhýbaly.

Osobně jako čtenář stále nejvíc oceňuji haiku texty, ve kterých je cit vyjádřen jen jako ozvěna mezi vepsanými slovy, jsou prosté metafory, mají obsažené kigo, dobře umístěné kireji, pokud nesou formu 5-7-5 (nebo 3-5-3...), a přitom si zachovají švih, štíhlost a uvěřitelnost, mám z textu opravdu radost. Pro mě osobně je při tvorbě důležitý i osobní prožitek. Máš ale pravdu, že když si dá autor záležet, ani zkušený čtenář nemá šanci rozpoznat, jestli je text žitý nebo ne a náhodnému čtenáři je to jedno.

Haiku je ale poetická forma vázaná řadou pravidel, pokud by všichni autoři na snahu o jejich dodržování rezignovali, haiku by se rozpustilo do běžné miniatury. Každá forma má svůj vývoj, pokud ale zmizí její podstata, stane se něčím jiným. Preference a přístup jsou volbou každého autora i čtenáře.  

Poslední pro mě výborné

Krásný text

z dnešního doplnění nejvíc tento text, má Issovský charakter s dětským náhledem na svět:

Leť si beruško

z konce mého prstu

máš ke slunci blíž

Zítra se budu snažit napsat k několika dalším soukromou zprávu

Jirko, děkuji :)

V březnovém slunci

s tajícím sněhem zmizí

saze z komína

toto je výborné, v mém vnímání

Rybníček a modrásek i v mém vnímání haiku nejlepší

jen úplně tiše, abych slovem neznevážila, krásná, moc.

a ještě jedno:

vnučka

švitoří a švitoří -

tiše naslouchám

na rybách - 

polovinu noci

odháním komáry

A tady je hezký protiklad v líčení na ryby a odhánení komárů

Tlačím kočárek

a potichu spílám

letadlu nad hlavou

Tento text se mi hodně líbí, buď jsem jej přehlédla nebo je novějšího data

Nadejde den

kdy budu osamělejší

než jsem dnes

V tomto textu unikáš od zásady, že haiku je fotografií okamžiku, zachycuje přítomný čas.

dále, haiku může být o osamělosti, nebo stesku, o citech, je ale ceněné nepsat o nich přímo pomocí abstraktních slov. Daný cit je žádoucí nepojmenovat, ale vepsat jej do haiku prostřednictvím hmatatelných kulis:

vkládám pro ukázku krásný text Jiřího Hájíčka:

ještě po letech

jeden její tmavý vlas

na dně šatníku

Z téhle sady jsou pro mě z pohledu formy haiku nejzajímavější: 

Hladce, obrace

*

Knot dohořel -

*

Vycházím z lesa -

Některé texty, jako hned ten první, jsou velmi působivé. V můřím vnímání haiku je tento už ale spíš krásnou miniaturou. 

Tyto texty dokážou navodit pocit důvěrně známých momentů, včetně pocitových prožitků: 

Ve tmě na zemi

snažím se pohmatem

objevit dudlík

(za tímto textem lze vnímat pláč mrněte, chvatné šátrání potmě, aby se neprobudilo úplně, navíc si představit konejšivá slova, krásné)

Usmíváme se

jeden na druhého -

za chvíli usneš

Oči uličnice

z pelíšku pod peřinou

loudí pohádku

Všechna tato tři dílka mají přesné časové zařazení, odehrávají se tady a teď, jsou přirozené, nevyumělkované. Jsou na pomezí haiku a senrjú.

---

Další z textů mají k haiku/senrjú blízko, ale pomohla by jim změna fokusu, aby působila opravdověji:

Starý politik -

výroky i konáním

točí se v kruhu

výroky a konání jsou abstraktní. Haiku i senrjú má zachytit přítomný okamžik, v jednom okamžiku neposoudíš konání. Aby si čtenář mohl lépe vybavit moment, pomohl bys mu úpravou rukama i slovy/otáčí v kruhu.

Jako senrjú se mi také moc líbí text: 

Tolika křiku -

a za vším jen jediná

kapička vody

... Děkuji Goře za upozornění na tuhle sadu, je pozoruhodná. 

Kdybych skoro úplně náhodou doladila jednu akci se směsicí žánrů, nechala by ses ukecánkovat na čtení? Zatím ladím. :) Bylo by to v červnu.

Tu bych tě chtěla slyšet číst! Krásná je

... mám radost, že potěšila.

lawenderr, tady je dneska TAKOVÝ vichr, že vlítl až do textu :)

Alegna, radost je stejně tak i na mojí straně

Jsem ráda, že jste se stavily. S Alegnou jsme se potkaly na křtu knížky Gory, slíbila jsem jí, že se tu občas otočím...

tam    za těmi kořeny

svět

nalezený

ztracený

stejná nevrátíš se zpět

zpoza hustých haluzí

otázka leká

Odkud jsi? 

Tvůj text nepřipouští jen s odstupem nakouknout a číst, pěkně po člověku lapne, donutí chvilku prožít a vracet se. Opravdu pěkné, živoucí.

Příště vyrazíme spolu,

v Novém Světě U Raka

u venkovního stolu

vrabčáka prohlásíme za draka

 Oldo, na nové prostředí si zdejší uživatelé budou zvykat delší dobu, někomu to nepůjde úplně snadno. Vnímám, že za uvedením aktuální verze k životu stojí spousta práce. Navštěvuji server v posledních letech jen ve chvílích delšího volna, ale děkuji za snahu udržet Písmák při životě.  

Ráda bych ale také reagovala na Tvou tvrdou reakci vůči zde dostupným komentářům Gory. Znám její vztah k serveru. K množství práce, kterou pro zdejší prostředí ve svém volném čase vykonávala a vykonává mám velkou úctu a je pro mě důležité se jí zastat

Radovane, paní profesorka Švarcová a paní doktorka Honcoopová na vzpomínkovém večeru na pana Límana vzpomínaly, že se mu říkalo pan Makoto a překládaly, pan Pravda. 

Další , třetí zdroj k výrazu makoto v haiku třeba na odkazu https://www.britannica.com/art/makoto-no-haiku

Seijitsu-sa lze najít v překladači jako pravdu. V teorii haiku, kterou poměrně usilovně pročítám jsem ale na tenhle výraz dosud nikdy nenarazila. 

Radovane, pokud uživatel literárního serveru přijme roli redaktora, bere na sebe v jistém smyslu také zodpovědnost za informace, které bude předávat. Ve Tvém článku je řada nepřesností, až bolestně zavádějících. Prosím Tě o ověřování zdrojů.

makoto například znamená pravdivost, opravdovost. Autor si nemá v této formě nic přikrašlovat, má vycházet z toho, co zažil v přítomném okamžiku a popsat to obyčejnými slovy. (Ověření je možné například v doslovu  knihy Chrám plný květů.) 

Radovane, pokud uživatel literárního serveru přijme roli redaktora, bere na sebe v jistém smyslu také zodpovědnost za informace, které bude předávat. Ve Tvém článku je mnoho nepřesností, až bolestně zavádějících. Prosím Tě o ověřování zdrojů.  

makoto například je v překladu "pravda", opravdovost. Autor si nemá v této formě nic přikrašlovat, má vycházet z toho, co zažil v přítomném okamžiku a popsat to obyčejnými slovy. (Ověření je možné například v doslovu  knihy Chrám plný květů.) 

snad jen, kapr a ryba je zdvojení téhož, přesto, velmi dobrý text! 

i když... je to senrjú, tak jo :)

Jíťo, mudruji nad tou závorkou, svědčí o přílišném tvůrčím promýšlecím procesu na haiku. Jinak je právě tohle druhé moc hezké. :)

servíruje čaj

i cukřenku a lžičku -

místo cukru sůl

moc pěkný postřeh, v prvním textu i výborně zpracovaný.

Zvlášť první je krásné, živoucí- soukromý výběr.

Taky jsem na podzim zkoušela výlov zachytit:

 Zatahování –

krok za krokem před sítí

ubývá prostor.

Vlnka za vlnkou 

u stavidla rybáři

zatahují sítě

Zvlášť první je krásné, živé- soukromý výběr.

Taky jsem na podzim zkoušela výlov zachytit:

Zatahování –

krok za krokem před sítí

ubývá prostor.

Vlnka za vlnkou 

u stavidla rybáři

zatahují sítě

Líbí se mi, moc. Kožený váček výborně souzní se stářím rukou a vytváří kontrast s čerstvostí tabáku. 

moc vtipné, parádmí

Silenko, zajímavý komentář...

Pohnutí svatých -

po přibouchnutí dveří

zpátky na místech

Jirko, děkuju

Alenko, znovu jsem nad tím přemýšlela a zvažovala (už tolikrát u tohohle textu :).  Manžel mi k němu řekl, ať jenom nic neměním, že mám přemýšlivé čtenáře a ať jim nechám prostor pro objevování, že za ty roky vědí, že mají v textu co nacházet. Tak jsem poslechla.

Umění náznaku je náročná disciplína. Někdy narážím v odvaze nedopovědět a násleně úpravami o kousek zpřístupňuji  dílko více čtenářům. Tenhle text, myslím, ale zůstane tak, jak je. V každém případě Ti děkuji za zpětnou vazbu, vážím si jí.

Alenko, znovu jsem nad tím přemýšlela a zvažovala (už tolikrát u tohohle textu :).  Manžel mi k němu řekl, ať jenom nic neměním, že mám přemýšlivé čtenáře a ať jim nechám prostor pro objevování, že za ty roky vědí, že mají textu co nacházet. Tak jsem poslechla.

Umění náznaku je náročná disciplína. Někdy narážím v odvaze nedopovědět a násleně úpravami o kousek zpřístupňuji text více čtenářům. Tenhle text, myslím, ale zůstane tak, jak je. V každém případě Ti děkuji za zpětnou vazbu, vážím si jí.

v můřím fokusu, za druhé *

Krásně a citlivě napsané

Roj světlušek a zvlhlé zápalky *

Oba texty jsou ale v mém vnímání haiku, ne senrjú

Roj světlušek a zvlhlé zápalky *

:)

Peter, díky, vím, že se vždycky snažíš dočíst, kam až Tě autor pustí.

Radovane, pro jiného to může být i obráceně :)

Dovírá dveře

zevnitř své kobky -

osvobození.

Kočkodánku, Ty víš, že jsi vítaný. :)

Gora, svatí se pohnuli pi otevírání vnitřních prosklených dveří, neuvědomila jsem si příčinu v první chvíli. Ten úlek pak pohnul mnou a pocity umocňovala liduprázdnost místa. Přiznávám, že v prvních momentech mi Číhošť přišla na mysl. 

Přidávám se ke gratulantům

Podobně jako Peter, pokusila bych se v prvním textu vítr opsat , neuvádět ho přímo. Zkus se k tomu obrazu vrátit, lze si vybavit, co dělo v okolí? Text je v tomhle provedení úplně dopovězený. Jinak moc hezký. 

Ke trojce, jen bych zvážila přesunutí kireji už za první verš.

Zvlněná fronta, hmyz jde dolů a rorýsi ho následují. Výborný text.

Také dvojka je v můřím vnímání povedená, s jemným přesahem.

      Balón a cibule- tady je text zajímavý už opakováním tvarů, ty jsou podobné, ale všechno ostatní stojí v juxtapozici- svázání se zemí, práce na záhonu s podtržením v narovnání bolavých zad a proti tomu volnost, lehkost letícího balónu, dálka, dobrodružství, nadhled. Krásné, plné haiku.

Také bych se přimlouvala za vlny nesoucí křídlo, nebude to tak přímo napsané.

Philogyny, ano pomocí haiku lze popsat abstraktní pomy jako je pocit z krásy přírody nebo lásky nebo strachu. Ale můsí to být provedeno opisem, aby čtenář z motivů, které mu autor haiku předloží, a které jsou postižitelné pomocí smyslů, tedy, zraku, čichu, hmatu, chuti a sluchu v druhé lince textu, tedy v té nenapsané (přesto autorem vytvořené části) textu (elipse,přesahu) tyto pocity nacházel. To je jeden ze základních principů haiku. K přímému poetickému vyslovení slouží výborně jiné literární formy.

snake_01 je velmi uznávaným teoretikem formy haiku i mimo hranice zdejšího serveru. Svými komentáři si po letech pocitvé práce pro popularizaci haiku nepotřebuje nic dokazovat, velmi slušným způsobem se pokouší začínajícímu autoru vysvětlit, kde jeho text vybočuje z pravidel formy. 

Radovane, měla jsem možnost ptát se pana Límana, jak je to s metaforou v haiku. Odpověděl mi, že Japonci ji používají obecně celkem neradi, protože si mnohem více než my váží věcí takových, jaké jsou. Argumentovala jsem metaforickými texty v jeho Chrámu plném květů, psal mi, že některé metafory byly to textů vneseny až překladem, některé obsahovaly metaforu už původně.  Nelze tedy říci, že by nebylo možné v antologiích starých mistrů metafory najít (nejčetněji asi viz kniha Boží člověk Issa), zároveň je ale z naprosté většiny zdrojů teorie patrné, že by se měl autor haiku snažit bez ní obejít, a to z důvodů, které tu uvedl snake_01.

Pokud „Chrám“ máš, doporučuji porovnání:

1.    Četnost textů bez metafory a s metaforou

2.    Jakým způsobem různí staří mistři s metaforou pracovali.

-----

Na podzim vyjde dotisk Chrámu plného květů, moc každému zájemci doporučuji jeho koupi a využívání jako učebnice haiku. Je to praktické při mnohých vášnivých haiku diskusích, kdy si nejste jisti, k jakému názoru se přiklonit. Texty starých mistrů Vám poskytnou mnohou odpověď (Zároveň bych se pro haiku jako takové přimlouvala, nehledejte odpověď v jednom dílku podkládajícím Vaši momentální argumentační potřebu, projděte knihu celou a hledejte četnosti. Ať je i pro Vás nalezená odpověď co nejvíce odpovídající). Také závěrečný teoretický text je cenným zdrojem informací. Pro utvoření pevnějšího názoru je samozřejmě potřeba zdrojů co nejvíce. Tento je mezi nimi velmi vážený.

Jak už jsem psala jinde, žárovka je pro mě  neodolatelná :)

Opět krásný výběr. Vyzdvihla bych šestý a sedmý text, oba jsou výtečné, ale nejen tyto.

K prvnímu dílku mám výhrady. Nemám problém s širším společenským přesahem, poučenému čtenáři se význam textu značně rozšíří. Pozastavuji se nad probleskem ega autora. Už v úvodním verši vstoupil do textu hodnocením. Druhá část textu přesahuje do budoucnosti, což je v rozporu s principem zachycení přítomného okamžiku.

Pak také dumám, jestli je v dnešní době možné sledovat mléčnou dráhu nad tak velkým městem, jakým je Nagasaki. Nevím, z jakého období text pochází.

Výtečný výběr, Pavle, na odkaz se podívám.

Jen malé uipozornění si dovolím, pozor v překladu na výraz "malá holčička",  v tomhle případě jde o zdvojení významu bez opodstatnění. 

jj :)

Děkuji, Evženie, Kočkodane i Phil.

... pokud mi jde o pravdu, zkuste diskutovat s beranem, když už sklopí hlavu. :)

Děkuji, Evženie, Kočkodane i Phil.

... pokud mi jde o pravdu, zkuste diskutovat s beranem, když už sklopí hlavu. :)

Ne, nebylas a stačilo.

Ne, nebylas a stačilo.

A Ty, Phil?

A Ty, Phil? 

Nejen hlínu, i kamínky, já jsem tam byla :)

Theo, u nás zas škrábeme hlínu z bot z výletů a vandrů do záhonu přede dveřmi do domu. Ono si to tam pak žije a roste všechno dohromady.