(O)mylná
V ohni
se neočistíme, pálí
křeše bolest v těle
na ex
Odlepeno.
Pocit
že nezbyde síla k úsměvu
rozdírá myšlenky, krade z prstů cit
dny po spasení snů
Srdeční
Mé srdce
v lavoru na prádlo chladne
vyprané dočista
voní
Do_jemnosti.
Jsem unavená
z vybírání vzpomínek na malbu budoucnosti
čajů, jenž vypiji sama od půlnoci do svítání
milovat načisto
Ranní.
Některé věci
chci nechat roztát se sněhem
odplavat do kanálů
s vizí dávno zasloužené smrti
Pohádkoví.
Za zelenými závěsy
je svět, kde stydne čaj
ve skleničkách
holky s nehty okousanými
(Roz)bito
Jít spát
do krajiny nikoho
v křoví ustláno, zarytí do měkkosti prstů
byli zapomenutí na stopce jablka
O radosti.
Stát
pod okapem a křičet
na slunce pod kůží
na stromy v duhovkách
O(d)loupnutá.
Ouzko už není takové mám na prstě cit pro ticho sousedé pozhasínali mám v rukávech touhu být tam ústy nejmilejší sny mi mluví o věžích Olomouce kde déšť stéká po kůži, studí vím, že dýchám na kostkách den kreslí(š) ,,Buď, neodezni".
(Ne)otevřu
Možná
ulehnu do bílých peřin
v ledovém pokoji studenta
bavit se párou od úst
(Vy)sypáno.
Dobře
že některé cesty zarůstají
nemám chuť se vracet
páčit ramena blízkých, tebe
Odezni
Den
kdy si opařím ruce kapkou kávy
první auto pod okny je sanita
a druzí mlčí na protest