Po dnech
Den po dni, rok po roce
Mi to jde pořád snáz
Nepotřebné, zrezlé
Bez mrknutí odepsat
Říjnové nálady
Říjnové Nálady
jako kaštany na podzim
rukou chtivých dětí padají
do záhonu zvadlých květin
Bál
pozorovatel
za stolem z nevíry
v náhodu co čeká
až taxík s kurvou pošlou mi
Květiny
Život jsem přežil
jako svíjet se po opici
z přeplněných žil
pravdou a láskou přec jsi
Člověkem
Noční můru zabil jsem
a myšlenky zahodil
snad psem snad člověkem
tím vším jsem se narodil.
Já, stín
Mé jméno je stín,
co sluncem nepohne,
pln starých vin
marně doufám v to nové
O štěstí
Do dalšího dne
zbytky noci beru si
ruina co straší den co noc
a mě, kdo jsi.
Rány
Štěstí jako klišé
láska jako sprostá svině
naděje
co nikdy nepoznala tebe
Delirium
Vteřiny a vůně
ze kterých se do rána vyspíš
patra a schody v domě
co za sebou necháš.
Moje
Skaždým dnem pryč ubývám
Jako když vítr odvane stopy
Co mám na duši, co na srdci
Možná nanic zůstává.
Tóny
Na tváři lehká křeč,
Dialog mých čtyřech stěn,
Spocity těch posledních,
Zpráskán, zut, okraden.
Noční
Jako trny růží,
pohlazení od tebe,
za ruce ulicí.
Nebe. Těch pár minut.
Cesta
Šedá dálnice,
lidé a jejich kus štěstí,
mezi čtyřmi zdmi, za okny
safari svět.
Okno do duše
S knihou za oknem,
tam venku leží svět,
jím zklamán,
raději nevidět.