Písmák Probuzení
Vědomí ožilo,
oči se otevíraj,
ze srdce odkapává led.
Slunce náhle svítí,
Dáma bez tváře
Dáma bez tváře, ve vlasech peří, peříčka z polštáře. Před světem neuteče, ale může se skrýt, do naší paměti navždy se vrýt.
Neplakal
Méďovi upadla ručička
Neplakal
Zapíchli mu jehlu do bříška
Neplakal
Život zavání mi smrtí
Život zavání mi smrtí
Smrt zas smrdí životem
Srdce máčí lásku krví
A my jí taky promoknem
Jed
Jed hadí šíří se žilou
řeže si cestičku zubatou pilou
Myšička zacuká a náhle ztuhne
Takskončí každý, kdo včas nezdrhne….
Nezapomenu
Prstýnkům zvlasů
Nasadils korunu času
Na tisíc stébel
Jak správný rebel
Všechno jednou dojde
Všechno jednou dojde
A taky na každýho
Ty dobrý dojdou rychlejc
Těm špatnejm to trvá dýl
Zrada
Na rtech růž,
v očích faleš,
pod krkem nůž
a jméno Aleš.
Úsměv
Stačí jeden pohyb mimického svalua mám tě rázem plnou hlavu. Absolutní tma se propadne v zář tvého slunce,jako když rybář uloví svého prvního sumce.
Z důchodce na chvíli stane se puberťák,co prstem kreslí kosočtverce na špinavý náklaďák. A z nás všech jsou výherci loterie,protože ty jsi naše louč,které nikdy nedojdou baterie.
Sbohem
Brzy odhalils mé vnady,
z úst vyplazil své hady.
Teďnadarmo mé rady,
když zbořeny jsou hrady.
Pštros
Ptačí trus vhlavě mám,
aspoň tam není ten šváb sám
Ptačí trus vhlavě
a hlavu vpísku,
Stíny noci
Ležím v posteli. Blíží se půlnoc. Oči mám zavřené, ale nemůžu usnout. Nevím, o čem přemýšlím.
Stádo jelenů
Ležím v lese na zemi
kolem se pasou jeleni.
Přemýšlím nad nesmrtelností brouka,
co se na mě z trávy kouká.
Sebevrah
Na kraji útesu stojíš,
té bolesti se bojíš,
až skočíš někam tam,
kde nebudeš už sám.
Já hraju
Já jen hraju, že hraju,
já hraju si na kariéru.
Já jen dělám, že něco dělám,
já dělám radost ženám.
Žasnu
Žasnu.
Žasnu nad hloupostí mnohých
a klaním svůj hřbet před genialitou těch,
kteří mi svým dílem sebrali dech.