Písmák záření
láska je úhel dopadu
emisní spektrum tvojí kůže
cítíš-li teplo mojí
je jen zbytkové
stínování
obraz tvé tváře nemá detail negativu
jen plochy infrasnímku
vrstvy monochromatické šedé
vybledlý otisk stínu
syntax
věty jsou krátké
rychlé dávky
a slova v nich jsou projektily
vystřel mi
mlha
v mlze je zahrada
a v ní jsi ty
jak poryv v čase
jak bolestivý výkřik
místnost
jsem zatracen a ztracen
v debilní touze políbit tě
únikem je jen reciprocita
v jediné místnosti
vina
nemohu na tebe přestat myslet
myšlenky svazují
vzpomínek fragmenty
nesouvisle
expozice
nevím o tobě vůbec nic
jen
že jsi překrásná
a že mě zničíš
metrika
co by se stalo
kdybych se přiblížil.
shořel bych jako papírová fotka
krok jejím směrem
architektura
je nádherná
když tančí v kruzích
proplouvá tichem synchronizace
je nádherná