Písmák Kroky na dně šálku
Do lahví, do kávyuléhám na dnokdyž do lesůkřičet smímna hranách ústDo tónu svých rakvízavírám chladnozvířených hřív, rozkousaných uzdKroky své znát,kam řeka se táhnenaplním tváře Tvézeleným smíchemna prstech kmenů lip -Znát líp,kam cesta pak zahne.
Všeho moc...málo
Zlíbat Tě jen
a vědět, že všechno skončí
zítra
Dopředu už nechodím,
Opravdový věřící
Cigareta napříč dlouhá
mi do vlasů psala pouhá
něžná souvětí
v ženském objetí
Kam a rád...
Opilé a za sítí
hvězdy nesvítí
a bez kvítí se nedá spát
Oběšený na niti
Né moc
Spavá nemoc, tóny basy
spící moucha, mrtvá asi
prolítává svým dnům vstříc
trocha dehtu a pak nic
Noční haiku O Tvých slzách
Spálené ticho a ohořelý chrámnad spícím doutnáDoutnám, když dopadaj´ kapkyna loučvšak víšNapříč oblohou jede vůzjen v tmáchkdyž spíšTicho a chrámnad spícím Loutna.
Štěstí?
Krajíček, jen aspoň malinký krajíček, toulavého štěstí Ti posílám na svých křídlech. Pavími pery psaná staletí bývají často tak skroucenáa zpřetrhaná. Ale já jsem v Tvých medových vlasech poznal,že na nebi záře jen utíká ze srdcí, která vykrvácela. Ty víš, co máš.