Písmák Citová prázdnota
Zas je mi do breku,
tamhle je postava,
choulí se pod deku,
svlečená do naha.
29. 09. 2009
2
0
741
Jen tak pro radost
A léta běží, vážení
Mladá žena, štíhlá pohledná blondýnka vbílém, vedle ní statný mladý muž, svystouplými lícními kostmi a uhrančivým, ale přesto mile rozpustilým pohledem. Já jsem tam taky, jen mě ještě není vidět a vlastně o mé existenci ještě nikdo neví. No, maminka možná tuší…tedy není to ještě maminka, ale za čas bude…
Tak nějak začínal životní příběh mnohých znás. Jak vidíte, začal tak i příběh můj.
29. 09. 2009
0
3
468
Próza na pokračování