Písmák barva Tvé krve ve mě buší
Nevím, proč pláčeš
oči mé jsou oči prokletých
má podoba je náhle cizí
v zrcadle tvých citů
Vlaštovky srdce
Zase ti zvedám krevní tlak
pod štítem noci
temné jako přání
svaté Terezie - ne, nejsem
omluva
Určitě sis celou dobu myslela
co jsme se spolu bavili
že myslím upřeně a chtivě
na Tvoje krásná ňadra
Brány tvé noci bez šatů
Brány tvé noci bez šatů
Jsem jimi obklíčen
Bezradný
Zuby strachu přede mnou
jsi šelmou pro mne spravedlivě
Objevil jsem Tě černě v červnu
nespavosti vlastního nepokoje
(věčná víčka očí zaslepená)
Jasná hvězdo
posmrtný sexuální život
Láska na pitevním stole.
Jednou jsi nahoře
a jindy zase dole.
muž ukřižovaný na dveřích Tvého těla mimo pořadí
něžná bolest nebo čistý klid.
dobývání těla
(je třeba říci, jak jsem seděl sám v tvé jamce)
Slunce počítá další ráno
divoký řezbář skály se v ní probudil
jsi holka dnešní tmy
půlměsíc Tvé krve vyřezávám
do slonové kosti své nálady
dost blízko na dotek
cudnost chlípnosti
od Sodomy prchám cudný ve svém svědomí snad touha ohlédnout se mne opustí cítím tě všude po včerejší noci ale vím že není cesty zpět proč jen tak tíživě padáš mi do týla.
tolik brázd v tobě hlubokých
jsi noc co spí v okapech střechlistím zanešených dávného bláznovstvípadací sen z tebe mámtu smrtelnou křeč v podbřišku z propadánínehty do tebe rudě zatínámšílenství prstů cítíš pod kůží-krystaly krve rodící se z bolestitanec růžových pereltolik brázd v tobě hlubokýchnež se tvé oči probudí a začnou mne bítisvými víčky.
Jednou rukou v ústech
Jednou rukou v ústech
v rukávě podvodně eso slov
broušených karet-tajně vnucená volba.
stůl marných tužeb po milování
Bezešvé noci mé
Neznám lásku nemám vzpomínkylískovou holí mne můžeš bítnenařídím si ji dekretem
nešťastné hvězdy se litujínámořníci mé noci bezešvétaneční hodiny nebe(jen pro mladší. )V náručí objímám stíny čas věků vede uzkostícestou co končí před začátkem
Ztratil jsem Tě v době půlnoční.
Falický případ Neexistuje
Nepropadli jsme příliš daleko Falický případ Neexistujevše co získámenic co ztratíme
Nacházíme sev bolestisvých stupidních showmozekse zmenšil Myšlenka neexistuje jen píšeme Srdce je zlomené(a stejně chceme jen šoustat)ksmíchu Stejně jako mnoho dalších slov
Nepropadl jsempříliš daleko (Až do své smrti) .
Nenávist noci Světa
Noc Světa
krutá a bezelstná žena
s dlouhými rudými nehty
volá na mne mým pravým jménem:
Moje tekoucí slepota
Kalendář v houslovém klíčido svého stínu očí si vmalujčistotou mého rozkroku.
hejno holubů kostelníkůse třepotá v rozbitém džbánu jak moje tekoucí slepotapéra bílého pávaroste ti z podpaždíi s závěrečným gestem velekněze
NEUPALOVAT
sladce fíky
Temná hvězdo mého nepokoje z Tebe si skládám souhvězdí jak zvěrokruhy pro orloje co nic dobrého nevěstí
Temná hvězdo mojí noci bezesný jsem já poustevník mou lásku poznáš po ovoci šlechtím ji jako fíkovník .
Lev hluchoty
vím, že mnou pohrdášmám málo Tvých očímálo Tvých stehenmálo Tvých prsou
nevím, kde jsou
Jakou zaplatím cenuza barvu Tvých rtůco líbat bych chtěldo světa to křičím. jsem hluchý
nevím, kde jsem
proKLetí
jsem odporný chrlič katedrály poslední kameNný ďáblík nemohu zadržet Poluci slov tvé Jméno září z obrazovky i když už dávno spím proKLet srdce vyrvané tančí na mechu dál a dál slovo za slovem hloupé prázdné NEČARUJ když lístek shořel (a andělé si dál čechrajísvá stříbrná křídla).
trojúhelník Tvého klína
Jen prstem za pomoci bílých proudů
maluji velký trojúhelník
počítám odhaluji obracím
drobné hodím do studny
Květiny v zimě
květiny v zimě jsou skleněnéiluze láska v postelije sníhneviděl jsem nic přes zamrzlé oknoTvé tváře (otevřít jsem ji nechtěl)tak jsem na ni dýchalmůj jazyk mi přimrzl k TvémuA když ses podívala, co jsem mohl. ukradla jsi mi zrak (oslepila jsi mne ostřím Tvých rampouchů)zdálo se mi o půlnoci polednenebo hodina duchů vzdechů-krev oběti puštěná z řetězumůže mne vrátit a nic víc
Můj život a vše se zdáloobráceno k severu.
malíř na(v)těrač
je to tak padesát na padesát Nejsem si úplně jistý co to znamená když Ti je . cet(a co Tvůj tiskový mluvčí. Je to vtělení Jima Morrisnanebo jen vystřelený mozek v garáži moci )Tvé vlasy visí červeně kolem mé bezNOCIostříhal jsem je jsou mi plakátem i oltářempřed nimi svíčka a svit měsíce, když si ho zapnu(nemám zaplaceno už půl roku za elektřinu)Jsem rád natěrač když se svlékám za zdí. Prší korálky a já se maluji.
červ v oku šelmy
DNA nekonečné tmyhodnotíme spolu už druhou noctěla našich zbraní propletena(zbraně našich těl zasunuty)jen Tvůj piercing mi hrozí bojemjako červ se do mne zavrtáváčervem a trámem do oka- nevidím nic než Tebe slyším kly věžích ze slonoviny křičet nekonečnou tmu ulic zpívat bluesjsi BIO jsi nepráškovanájá špinavý feťák tvé krásyco neumí se Ti vyznat z lásky.
zaslepené oko
hledal jsem marně svůj trám
ukrytý v kradeném krámě
plném fíků a datlí
jen pro Tebe sušil jsem
Ostří tvého Meče
Ostří tvého Meče zradil jsem. mou duši můžeš pošlapat mé vlasy potřít mlékem (a budu pak směšný. ) říkáš, že už jsem jen naposledy svážes mi ruce šátkem hedvábným - jsou to jen sny já vím já vím že vyznání ti nesmím šeptat na ostří tvého meče.