Jsi
Jsi had prolínající se časem. Jsi má milovaná květina. Já do tmy šeptám polohlasem,že břicho mé je nížina. A já klesat níž ti dovolím.
Pumičce
Líbí se mi,jak zaboříš čumáček do měkkých bodlinekzvaných pesíky a podsada. Jsi tak retrospektivní,když couveš z postele ke dveřím. Má maličká krásko,nechej mě,ať se celou noc dívám. Ráno,zase kolem půl čtvrté,tě vezmu do náručea odnesu tě ke zdroji tvé slasti.
Sedmá sezóna
Vrať se mi v náruč,ztracená bolavá vzpomínko. Tolik jsem tě chtěl zachránit,místo na místě,tvář v úšklebku. Sedmá sezóna je bez úsměvua laskavé šimrání v podbřišku. Není to takový,jaký to má být.
Co jsem?!
Co jsem. Na zastávkách během životaPotkal jsem miliony lidí,miliony tváří. Každý dle vkususe tváří a hnusí se mu:manželství,děti,sex,drogy,smrt,krása i ošklivost. Nečekáme,nemáme chuť čekat.
Magickost???........Věštěte!!!
Roztříštěná o skálu krve.
Bolavá vzpomínka moře krve.
Les poraněn tichem a podladěná nálada.
Každou noc ubývá ticha,každý den píše nové dějiny dějinným procesem.
Jaro
Zem,hlína nasáklá vodou a mrazem
je jako kus masa.
Když zimníci ztužení zimnicí
po ní šlapou a pleskají.
Moje země
Když fouká vítr,
připomíná mi,kdo jsem.
Že jsem jen člověk,semeno vržené do hlíny
a vpadávám mezi kameny,kameny,co tlačí mě.
Smrt divočiny
Bolest,olíznutí rány.
Převalování se na zraněný bok.
A světýlko v očích trošku bledne a poblikává.
Jemný chlad rána.