Písmák Na jazyku
Na jazyku velké dílo,
nevím však jak začít.
Velké něco v hlavě vzniklo,
nech mé pár veršů zkusit.
Květina
Květina:
Máš v sobě křehkou krásu,
chovám k tobě opičí lásku.
Kořeny máš hluboko,
Žlutá růže
Žlutá růže,
píchá muže.
Špína, puch
Má neumytý květy,
Ani nebe ani peklo
Každej den stejná nuda
mizivá známka života
Nikde stopa nebe či pekla
jim jsem utek´ z domova
V zrcadle
Z očí do očí,
koukám tu na bestii
Pohár nekonečnosti,
přetéká nenávistí
Suchý déšt´
Vzpomínám na své myšlenky,
všechny co mě kdy napadly
Kreslím
obrázek jednoho dne
Duše
Na blízku žádná změna
má je jen jedna stránka
Tahle duše je choroba
plná jak prázdná schránka
Závislost
Mám vsobě rudou jámu
Není sama mám jich spoustu
Umírám hledáním smyslu
Stále přicházím o víc času
cigareta
Nad životem přemýšlel jsem stokrát
Zdá se mi že je jako cigareta
Když se narodí tak vzplane
Na konci stejně ohen´ zhasne