|
Tu báseň jsem napsala kdysi dávno. Byly tři hodiny ráno, doba, kdy člověk létá ke hvězdám. Tehdy jsem chtěla zachytit něco nepopsatelného, něco, co se nedá zachytit na skomírající list papíru, ač se o to pokoušejí lidé již od pradávna. Chtěla jsem tehdy do slov spoutat lásku. Nikdy jsem nestudovala literaturu, básně se mi buď líbí, nebo ne, nevyznám se ve stylech. Až teď jsem si uvědomila, že to, co jsem napsala (nebudu radši používat slovo báseň), má význam pro mě, že se to váže na vzpomínky, které bych mimochodem přála každému z vás. A že to asi skutečně nemá co dělat na stránkách písmáka. Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mě na to upozornili, zároveň však skládám hold těm ostatním, kdož se odhodlali vydat za mě do boje. Neboť boj za lásku je vždy ta nejkrásnější věc, i když chudinka láska zhanobena je "nízkými rýmy" a dalšími prohřešky proti češtině a mravům.
|
Písmák