22.12.2010 21:24 |
K dílu: bublifuk
|
Matti
|
Zůstat věčným dítětem...
|
30.09.2010 20:28 |
K dílu: Životní drama (alias Harmonie) - vzpomínám
|
Matti
|
Jak je mi vlastní- hodnotím "jen" téma a čtivost. Takže: v tématu mi velmi sedl bytostně osobní autorčin způsob podání. Poprvé mi při mé omezenosti vnímání homosexuálních vztahů nedělalo problémy "vžít se" do pocitů hrdinky tohoto druhu. A proč? Protože to pro mne bylo velmi příjemně čtivé. Skoro se mi chce (a to je u mne hodně co řici) - PŘIROZENÉ!
|
20.06.2010 20:55 |
K dílu: ŽENY DNEŠKA
|
Matti
|
Hm, taková Tvoje osobní poklona něžnému pohlaví. To beru. Ale až na ten dar početí a svobodnější projevy citů - taknějak neshledávám v tomto Tvém holdu nic moc extra možných rozlišností toho, co by nemohlo být a v mnohých případech i je, příslovečné mužům.
A ten poslední řádek je dle mého skrovného úsudku vyložená blbost. Lidé (ženy nevyjímaje) jsou plní předsudků.
Matti
|
28.05.2010 22:07 |
K dílu: Vzpomínky mění se v čase na lepší
|
Matti
|
Nostalgie... Bezbolestné rány umírajících raněných...
TIP- z nostalgie...
|
28.05.2010 21:59 |
K dílu: Karneval
|
Matti
|
Jo jo. Šaty dělaj člověka...
Musím říci, že po morální stránce se mi to velmi líbilo. Asi tuším, "co tím chtěl básník říct" - tedy to není téma, nad kterým bych již někdy v minulosti nepřemýšlel... Takže nic tématicky překvapivého. Řekl bych, že jde o pouhé konstatování a vyjádření určitého postoje.
Jako "labužníka" lidského přemyšlování by mne spíše zajímaly pocity z věci vyplývající... Tj.- Jak se hrdinka osobně cítila. Jasný -zřejmě nelitovala svého rozhodnutí a ocenila souznění u své kamarádky. Ale nedostavil se pocit "ztráty z pokušení", touha pokusu, přání vtělit se a očima z pod masky pozorovat jiný (vstřícnější) svět...? To by na tom mohlo být to zajímavé. Ale to tam bohužel není...
To by teprve (myslím) při troše (nepochybné)originality vlastního myšlení autorky udělalo z té povídky něco vyjímečného...
Ale i pro to co tam je, Tě ctím.
Matti
|
07.05.2010 22:32 |
K dílu: Novodobá křížová cesta
|
Matti
|
Já v tom nápadu zdejší "křížové cesty" vidím pokus o zviditelnění. Čeho či koho, to si vybaví člověk znalý zdejších poměrů sám. A pro ostatní turisty je to stejně jen další "atrakce". Bavím se představou, co by tomu asi řekl pan hrabě Špork. Sochy jsou to pěkné. Umístění, řekl bych, pokulhává. Ale pokusem o jakousi historickou návaznost je to pro mne však jen "mnoho povyku pro nic". Vztah Šporka k jezuitům v té souvislosti lze označit jako "sňatek z rozumu"
Jen názor krajana.
Matti
|
07.05.2010 22:15 |
K dílu: noc blouznivé feťačky!
|
Matti
|
Po stránce faktické asi opravdu trochu mimo... Ale to neva. Protože čtivé a emotivní to rozhodně je. A oproti Tvému oblíbenci Pelcovi je to prosto vulgarity, což mi imponuje. Pelcův způsob projevu nikoliv. Příjde mi, že tématicky se k němu snažíš trochu stylizovat. Mám-li tedy porovnávat - jsi mi lepší než on. Lidsky vzato - je jen dobře, že možná nemáš tu osobní zkušenost. On jen vypráví bez střízlivé sebereflexe. U Tebe ji cítím. Máš na víc...
Matti
|
07.05.2010 21:16 |
K dílu: Chlapec z hvězd
|
Matti
|
Rozhodně výborně vyprávěné. Myslím, že kvality Malého prince jsou však poněkud jinde. Totiž v dialogu samotném. A ten mi tu poněkud chybí. Takže s s malým princem bych to nesrovnával... Téma jednoduché, zápletka strohá, závěr nepřekvapující. Ale jak jsem již zmínil - talent k vyprávění.
Matti
|
07.05.2010 21:16 |
K dílu: Chlapec z hvězd
|
Matti
|
Rozhodně výborně vyprávěné. Myslím, že kvality Malého prince jsou však poněkud jinde. Totiž v dialogu samotném. A ten mi tu poněkud chybí. Takže s s malým princem bych to nesrovnával... Téma jednoduché, zápletka strohá, závěr nepřekvapující. Ale jak jsem již zmínil - talent k vyprávění.
Matti
|
07.05.2010 21:09 |
K dílu: Černá
|
Matti
|
Výborná záležitost. Po všech stránkách - kam až jen můj skromný úsudek sahá... Skládám poklonu a TIP je v tomto případě tím nejmenším...
Matti
|
07.05.2010 21:00 |
K dílu: The strange story
|
Matti
|
Hm, škola je vopruz - žádná novina. Ale to co tam říkaj má něco do sebe. To vím teď... Tehdá jsem byl taky radši mimo klub přátel šprtu. Ale toto?
Poněkud laxní i v přednesu...
Matti
|
07.05.2010 20:55 |
K dílu: Sousední galaxie
|
Matti
|
Páni, to je ujetý... Ale dobře napsaný...
Matti
|
07.05.2010 20:51 |
K dílu: Zážitky z Německa
|
Matti
|
Legranda - to mám rád.
Matti
|
07.05.2010 20:45 |
K dílu: Jinde
|
Matti
|
Ne-e. Jinej je člověk na začátku. Po určité době je to zase on... Je to hroznej podvod! Taky mě to štve. Ale holt už je to tak...
Matti
|
07.05.2010 20:37 |
K dílu: Matematická
|
Matti
|
To co kolikrát tak marně hledáme, obyčejně nachází se v naší blízkosti... A když ne, tak je to tak kurvadaleko, jak jen daleko dovedeme snít...
Matti
|
07.05.2010 20:22 |
K dílu: kolik?
|
Matti
|
Jsou. Věř mi - jsou. Dělá to každý, byť jen průměrně milující rodič... Jen to vidět a ocenit... Podotýkám- ještě nejsem rodič. Ani "mamánek" :-)
Matti
|
07.05.2010 20:15 |
K dílu: Včely
|
Matti
|
Pěkné, vtipné.
Bylo by škoda nepočísti od Tebe ještě nějakou povídečku... Tahle ji minimálně na TIP.
Matti
|
07.05.2010 20:11 |
K dílu: Když už, tak už
|
Matti
|
Mno, prostě den blbec... :-)
Taková pocitovka. Ale chápu, že "zaslíbená místa" za jistých okolností ztrácí svá kouzla...
Ten závěr (distancuji se od vandalismu :-) ) se mi líbil. Mám rád závěrečná překvapení. A když přivřu obě oči a připustím tu možnost, že si jde hrdinka koupit sekyrku proto, aby za její pomoci, jaksi laicky, onu lavičku opravila, je pak překvapení na světě.
Pokračuj,
Matti
|
07.05.2010 20:02 |
K dílu: *Andělé padají první*
|
Matti
|
Pěkně napsané... Avšak na mne tématicky příliš éterické. Což však není problém autora, jakožto spíše mého tématického vkusu - (chceš-li) nevkusu.
Připadá mi, že je tam příliš pocitového, čehosi konstatujícího, definujícího "hotovou" věc a takřka nic ony pocity vysvětlujícího.
Také, jako bych se vrátil do úvodu nějaké (zajímavé) pohádky...
Až na ta klišé, jinak velmi pěkný vypravěčský projev. A pro tento dávám TIP.
|
01.05.2010 19:26 |
K dílu: Úkryt pod troskami
|
Matti
|
Krásný emotivní konec....
|
01.05.2010 18:46 |
K dílu: Paní Brownové
|
Matti
|
Myslím, že ji chytáš Adeline... Pokračuj. To co píšeš není k zahození...
|
01.05.2010 18:39 |
K dílu: Zbyly mi křídy
|
Matti
|
Ano, také mi zbylo jen několik málo dětských snů... Ale utopit je nelze. Vím to. Zkoušel jsem to...
|
01.05.2010 18:31 |
K dílu: Sen
|
Matti
|
baaba - děkuji. Pro mne velmi potěšující kritika. Těch pravopisných chyb je tam povícero. Vím a stydím se...
|
16.04.2010 20:51 |
K dílu: MY SE MÁME FAJN
|
Matti
|
Každému co jeho jest. Tvůj rozsudek si beru k srdci. Zdrtil jsi mne - úplně! Ach já bídák - nelida! Jak jsem se to opovážil nehodného úsudku vlastního, na mistra mistrů uvrhnouti?! :-)) :-))
Ty budeš jistě ten zralý, literární slávou opředený... Ach já tupec nehoden!
|
16.04.2010 20:42 |
K dílu: Zde
|
Matti
|
Je radost s Tebou konverzovat. :-) Málo kdo mne tak krásně "utře". :-) Máš mou přízeň.
|
14.04.2010 00:29 |
K dílu: Proč?
|
Matti
|
Pěkný. Dává to smysl.
|
14.04.2010 00:18 |
K dílu: Pocit
|
Matti
|
Hmm. Jo, jo - pěkný pocity se daj popsat krátce... Pro ty další se píšou romány...
|
13.04.2010 23:59 |
K dílu: MY SE MÁME FAJN
|
Matti
|
Promiň, tak ten mi nějak unikl... A nenalezl jsem jej ani po druhém přečtení... Spíše jsem zaznamenal aroganci, výsměch, pohrdání, snad trochu paradoxů... ...humorného nic.
Ale nenech se odradit. Třeba jsem jen nechápavej tupec. Například Pelcova tvorba mne také neoslovuje. A tohle mi ji vulgaritou krapet připomíná. A jak je pan Pelc populární!
:-)
Matti
|
13.04.2010 23:49 |
K dílu: Zde
|
Matti
|
A není to v tomto případě (mého původního komentáře) totéž...? Já to tak totiž pojal. Odpusť, zda-li mylně.
Co pojetí vnímání, to důsledek... Je pak kýženým (Tebou zmiňovaným)"důsledkem" vyhodnocení souhrnu (mých - dílčích) důsledků?.
Jinými slovi: Vnímám Tvé dílko poněkud abstraktně. A baví mne to. - To je také důsledek, ne? :-)
|
13.04.2010 23:32 |
K dílu: Rozmazaný čas
|
Matti
|
Nechci, nemohu a netroufám si hodnotit Tvůj život. Bezesporu je neméně pestrý jako každého z nás. Ale mám-li teoretizovat o výše zmíněném textu, jde (dle mého chabého úsudku) obsahově o věc zcela fádní. Byť pro Tebe třebas citově osobní. Každý vnímáme jinak... Obecně - homosexualita sama o sobě už našince (alespoň ty průměrně vyvinuté) nešokuje. Jasně, literatura nemusí šokovat. To dovedou jen Ti vyjimečně obdaření. (Steinbeck v závěru knihy Hrozny hněvu.)Úspěchem je zaujmout. Formou vyprávění, neobvyklým pohledem, tématem, rytmikou, spádem, atp. Někdy stačí když se povede jen několik prvků. Však to znáš - jestli čteš...
Tento Tvůj text však mnoho z toho nenabízí... (Promiň - nenabízí nic z toho.)
Všichni se tu o něco snažíme. To je samo o sobě hodnotou. Pracujeme na sobě, ovlivňujeme se, učíme se jeden od druhého i každá kritika má svůj smysl. Byť třeba pochází jen od nás mnohých "neumětelů"... Všichni se vyvíjíme a někam spějem. Věřím, že mnozí nepíšem pro druhé. Zkrátka nám to dělá dobře. To, že tady své výplody presentujem, je nám možná mnohým jen zajímavou příležitostí nezaujaté kritiky. (Mno, měl bych psát za sebe...)
Nenech se odradit. Piš. Smysl to má. Pokud ne pro Tebe, ve čtenáři ho nehledej. Pokud ho najde čtenář v Tobě dříve než Ty sám, jsi literární Bůh, ojedinělý a ku slávě předurčený. :-)
Matti
|
13.04.2010 22:57 |
K dílu: SMRT
|
Matti
|
mylence
Chápu. O důvod víc, abych věděl, že jsi profesně na svém místě. Touha obháji svou bolest z nevděku je pochopitelná...
Vím o světě a lidech v něm -pramálo, snad jen tolik, že nemá čas. (Ten svět- s lidmi v něm.) Kdybych kolem sebe neutkal tuhle pavučinu, musel bych již velmi nanávidět. Nenávidět a tím se zařadit do davu k těm, jimiž bych opovrhoval. Na to, abych se takto zařadil a i sám sebou byl znevažován, jsem zřejmě příliš nafoukenej... A tak si možná o sobě myslím, že nejsem jeden z davu. Svou obhajobu- jsem tedy postavil na téhle logice:
Mnoho zla není ve skutečnosti myšleno tak tvrdě, jak tvrdě je presentováno. Snažím se nevěřit na individuální zlo. Hledám vinu jedince v nedostatku zamyšlení se nad danými tématy dostatečně důkladně. Zastavit se... Prozkoumat danou věc z mnoha úhlů pohledu... Všechny myšlenkové podměty pak znovu rozvážit... ...a teprve potom hodnotit, vynášet soudy... Svět by byl jinej... Věřím...
Ale není. Protože tohle je jen teorie. (Moje, možná slaboduchá - naivní teorie.)Ve skutečnosti vládnou emoce, city a tyto bohužel utvářejí výsledný obraz - ztížnosti.
Na druhou stranu - city a emoce zase vypovídají o jistých hodnotách.
Zrovna tak jako je těžké odsuzovat nespokojence poháněné city a emocemi z nich plynoucími, tak marně hájíš svou (nesporně) zralou objektivitu, rovněž motivovanou citem.
A pro tenhle cit já Tě mám rád.
Matti
|
10.04.2010 20:47 |
K dílu: Utopenci
|
Matti
|
Mně se to moc líbí. Výborné téma. Zajímavé zpracování. Spád dialogů se mi líbil. Pro mne čtivé. Zatím jedna z nejlepších věcí, co jsem na tomto serveru četl. Dávám tip.
|
10.04.2010 20:33 |
K dílu: Příběh paní Kleisnerové
|
Matti
|
Tak nevím... Po literární stránce jde o vyprávění. To beru. Ale kde je pointa? Pouhé jediné téma k zamyšlení? Zpracováno bez nápadu. Význam? Jde o prezentaci jakéhosi sdružení? V tom případě doporučuji ujmout se role nástěnkáře a pracovat s texty zdatnějších.
|
10.04.2010 20:22 |
K dílu: Rozmazaný čas
|
Matti
|
Nudné. Jako by jsi prostě opsal kousek z deníčku... Za pozastavení snad stojí jen vztah homosexuál - velikonoce... Jinak nijak myšlenkově závratné...
|
10.04.2010 20:07 |
K dílu: Hrobník
|
Matti
|
Pro mne příliš kýčovité. Faktické nepřesnosti. A co považuji za hlavní kámen úrazu - předvídatelné.
|
10.04.2010 19:58 |
K dílu: útržek z trojky
|
Matti
|
...Známe všichni.
Touha - bezmoc - hledání řešení - hledání... Jednoho dne se najdeš... ...nebo zastřelíš...
Matti
|
10.04.2010 19:54 |
K dílu: Zamilovaná
|
Matti
|
Pozor! Člověk může být šťastný jen pokud mu ještě nějaký ten kousek ke štěstí ještě zbývá...
Absolutní pocit štěstí je vlastní jen prvním láskám a nám, kteří věříme, že ty co už máme za sebou, byly jen předzvěstí té JEDINEČNÉ, NEJVĚTŠÍ, OSUDOVÉ...
Přeju Ti štěstí. Fakt. :-)
|
10.04.2010 19:47 |
K dílu: O-N-A
|
Matti
|
A on? :-)
|
10.04.2010 19:44 |
K dílu: Zde
|
Matti
|
Nevím... Nabízí se mi hned několik pojetí vnímání... To bylo účelem? Ale verše, co nutí přemýšlet mne vábí...
|
10.04.2010 19:40 |
K dílu: Vietnamské obchody
|
Matti
|
Nádhernej přístup k životu! Moje krevní skupina. Humor který neubližuje. Byť do jisté míry humor kritizující, ihned následuje pochopení. To mám rád. Velmi čtivé, ze života, veselé...
|
10.04.2010 19:30 |
K dílu: Neuměla žít
|
Matti
|
Čekám, čekám - a ono nic! Muset čekat déle, snad bych byl i naštvanej!
Chápu jako momentální vyjádření autorčiných pocitů. Ale to by stačilo prostě napsat: ,,Mám depku!"
|
10.04.2010 19:25 |
K dílu: Jedna cesta v noci
|
Matti
|
Dobrý nápad. Horší provedení.
|
10.04.2010 19:16 |
K dílu: MY SE MÁME FAJN
|
Matti
|
Navzdory strachu ze "Tvé matky" :-) -dějově prostoduché.
Témat k zamyšlení nabízíš několik, pravda. Ale každý další odstavec jasně vypovídá, že o nějaký "vyšší princip" tady nejde.
Abych nebyl jen negativní, musím uznat, že se mi to dobře četlo. - Rytmus, technika, nekomplikovanost jazyka.
Matti
|
10.04.2010 19:03 |
K dílu: Miniúvahy: Emoce a pád individuality
|
Matti
|
Zdravím autora.
Nesouhlasím s tím, co jsi v 1. části popsal jako falešnou solidaritu. Věřím na individualitu jedince. Méně již však, kterak každý z nás naložíme s jejím produktem - třebas ve formě její vlastní (té individuality)presentace. Jinými slovy jsem přesvědčen, že zaznamenání (příjem) informace a to úplně prvotní "zpracování", je v každém jedinci bytostně individuální. Produktem společnosti, dětstvím, společenskou poptávkou a paradoxně i spoustou dalších okolností je, že prezentace vnímaného nemusí být také vždy originální... Je však taková originalita nutná? Důležitý je (dle mého) ten poslední aspekt věci - rozsah dopadu na společnost. Vyhodnocení. Reakce...
Zdá se mi, že druhá část úvahy obsahově popírá sama sebe. To s tím Německem? Pokus o demagogii ze strany autora? Anebo pokus o kontrastní příklad podstaty druhé části úvahy? Možná nejsem dost inteligentní. Potřeboval bych vysvětlení. Vliv médií na společnost - nepopiratelný.
Matti
|
09.04.2010 22:48 |
K dílu: Návrat domů
|
Matti
|
Alternativa vnímání původce zločinu? Ani to ne, řekl bych... Leda tak vlastní rozbor aktu zločince ve vazební cele. Myslím, že touha šokovat čtenáře dominuje scestnému uvědomění si samotného děje. Pro mne nelogicky pojaté. Neodpovídá psychologii vypravěče.
Matti
|
09.04.2010 22:24 |
K dílu: Sen
|
Matti
|
Děkuji Ti, A. Těšínská
Tvá kritika se v mnoha bodech shoduje s tou, jíž se mi dostalo i mimo tento server. Tudíž je pro mne obzvvláště cenná...
Dalším výplodem mé "choré mysli" bude cosi ještě delšího. Jen nevím jak to sem vtělím. "Šuple" pro romány jsem tu ještě neobjevil. Jen ty na pokračování. Představa, že kouskuji hotový celek mne však ubíjí... Tak nevím jak se k tomu postavím...
Ještě jednou díky,
Matti
|
05.04.2010 22:32 |
K dílu: Psycholog Hubálek: Nedivte se ničemu, třetinu národa tvoří pitomci
|
Matti
|
Je-li pitomcem ten, kdo má byť jen trochu jiný názor... ...ejhle, asi jsem pitomcem. Proč se za to však vůči výše uvedenému textu nestydím? Protože nemám důvod k nenávisti, sebelítosti a neopovrhuji. Neopovrhuji nikým. Ani "vyvěsitelem" výše uvedeného.
Za historii svého národa se odmítám stydět, protože ač mnohdy vyprodukoval jen hrstku statečných, valná většina zbytku většinou byla schopna se s jejich hrdinským příkladem poměřit alespoň na základě osobní sebereflexe. Dokud je národ ve své většině takové sebereflexe schopen, nepovažuji situaci za ztracenou. Mno, snad nejsem příliš naivní...
V tomto případě bych převedl slova J.F.Kennedyho do našich krajů: "Neptej se co může Česko udělat pro tebe. Ale co můžeš pro Česko udělat ty."
Minimálně jsi tady (na tomto serveru) tímto nastavil společnosti zrcadlo. Dobrý. Já se ptám: To je veškerá Tvoje role? Anebo jsi jen jeden z těch, o nichž celý rozhovor pojednává?
Zajímá mne jedinec. Každý z nás. I Ty. Myslím (pokud jsem myšlení schopen), že z každého z nás je tvořen celek.
Matti
|
05.04.2010 21:37 |
K dílu: Harmonie - Polní cesty, část 1.
|
Matti
|
Krásné.
I ta "lávka nad poli republiky" se mi líbí. Záleží na každém čtenáři - do jaké míry jsme kdo vlastencem. A vlastencem jaké země... Politiku bych v tom tedy nehledal.
Ani se "sukní" jsem problém neměl. Vysvětlení je hned o pár řádků níže. Miluju styl: "Chytrému napověz, hloupého kopni." Pozornému čtenáři pointa momentální myšlenky neuteče. Byť si počká několik řádků.
Pro mne nádherný "zpěvný" projev, respektující linii příběhu. Takhle bych to chtěl taky umět...
Těším se na pokračování a z toho titulu si Tě přidávám do oblíbených.
|
03.04.2010 20:01 |
K dílu: On a ona
|
Matti
|
Zajímavý styl, nápad, provedení... Uměl bych si tak představit celý román a toto jen jeden z mnoha velmi zajímavých dialogů v něm...
|
03.04.2010 19:49 |
K dílu:
|
Matti
|
Üvod slibný... Uvidíme co příjde dál. V tuto chvíle nějak není ještě moc co podrobiti kritice...
|
03.04.2010 19:40 |
K dílu:
|
Matti
|
Tak trochu éterická věc, řekl bych... Na mé gusto příliš přívlastků... Dějově tak trochu jako úvod do Akta X. Spíš než onu "věc" samotnou, bych Ti dle toho spíše sestavil Tvůj "hrubý" psychologický profil, než literární kritiku.
Ale určitě se nenech nikým odradit a pokračuj. Na Tvůj ranný věk je to pěkné. Máš toho ještě spoustu před sebou - tuším. :-)
|
06.03.2010 20:45 |
K dílu: Tři novinky ze sexuologie
|
Matti
|
Já bych to shrnul do jedné hromady: Ten, kdo se nechá inspirovat pohledem na dekolt má relativní šanci, že nalezne i G bod. Páč kdo se ani nepodívá, sotva bude tak zdatnej a odvážnej, aby něco hledal v útrobách. Tací se holt utrápěj pouhými představami... V tomto směru se mi tedy zdá, že věda plýtvá potenciálem... Alespoň však zavdala příčinu tomuto autorovi vtipně a vkusně komentovat.
Matti
|
06.03.2010 20:30 |
K dílu: SMRT
|
Matti
|
Umírání snad ani nemůže být hezké... Všichni sníme o poznání, jehož se nám (jak toužíme) na sklonku dostane. A přesto věřím v dobro vykonané na těch, kteří by třebas bez nemocničního ošetření jinak zemřeli dříve. Tvá práce má smysl. O to větší, pokud ji vykonávají lidé, kteří umějí cítit. Lidé, pro něž není pacient pouhou položkou na bidle č.X. Ta práce má smysl, pokud je ošetřující personál obohacen o lidi. Vážím si Tě a ctím.
Matti
|
06.03.2010 20:15 |
K dílu: Na letišti
|
Matti
|
Velmi pěkné. Nápadité. Pointa skvělá. Dle mého chabého úsudku velmi zdařilá povídka. Jen tak dál a věřím, že jednou si to přečtu tištěné spolu dolšími Tvými... Kdyby to šlo prosadit hlasováním - můj hlas máš jistý.
Matti
|
06.03.2010 20:07 |
K dílu: Co si o ní myslíš?
|
Matti
|
Pro mne psáno srozumitelně. Chápu jako téma k zamyšlení... Ze života. Miluju život, nikoliv však tyto situace v něm...
|
06.03.2010 20:00 |
K dílu: Babočka Admirál a Dědeček Plukovník
|
Matti
|
Neuvěřitelné... :-)) Nebylo to náhodou účelem? :-))
|
06.03.2010 19:59 |
K dílu: BUDKA PLNÁ LÁSKYPLNÉHO SMRADU
|
Matti
|
Dílo z nějž by se pan spisovatel Pelc nestyděl. Odpusťte prosím. Národ možná ne, ale já se za pana Pelce a jeho projev stydím za celý národ...
|
06.03.2010 19:55 |
K dílu: Změnila jsem se, kvůli tobě! 1. Dáma v červeném
|
Matti
|
...Proměny jež se nestávají... Charakterově to nesedí. Vzhled do jisté míry změnit lze. Ovšem pokud byla ona původní dívka popsána coby inteligentní, nechápu, jak by poté mohla uvažovat tak nízce... Možná ano, ale mohou tolik člověka změnit pouhé dva roky v Itálii?
|
26.02.2010 13:05 |
K dílu: Sen
|
Matti
|
Koukám, že ani tento editor na vzkazy si s nějakými odrážkami na odstavce "hlavu neláme"... Však já už se tomu podívám na zoubek... Držte mi palce... Díky, Matti
|
26.02.2010 13:03 |
K dílu: Sen
|
Matti
|
Vážení a ctění... Tak teprve dnes jsem zjistil, jak mizerně se soubor s mou "věcí" zobrazuje na tomto portálu.
Technickou stránkou věci jsem totiž pověřil souseda a na výsledek osobně nedohlédl. Momentálně se vyskytuji na netu jen skrze mobil, kde mne nějaká kvalita zobrazení rozhodně nemůže připadat podezřelá... (starý model mobilu) :-) Zjednám nápravu, jakmile bude trocha času.
Příjměte mé omluvy. Věřím a doufám, že se mi podaří uvést věcičku, co do vzhledu, do kvalitnější podoby. Obsahově to ovšem zřejmě lepší nebude. :-))
Matti
|