Rilke si rád čte
Rilke si rád čte
Rilke si někdy čte
Má radost z každého přečteného slova
a hlasitě svým smíchem radost projevuje
Rilke spolusdílející
Rilke spolusdílející
Dnes Rilkeho vyvedla zmíry nečekaná věc.
Doslechl se, že nová dívka, kterou včera poprvé spatřil,
měla ještě týž večer těžký záchvat.
Rilkeho zaklepání
Rilkeho zaklepání
Tiché zaklepání
Rilke ve dveřích jiskří očima
„Dobrý den“ určeno všem
Rilkeho zájem
Rilkeho zájem
Rilke si nikdy s ničím neláme dlouho hlavu
Jednak hned chápe význam oné věci
a jednak ho každou chvíli zaujme něco jiného
Rilkeho samomluva
Rilkeho samomluva
Rilke někdy hovoří sám k sobě
Není blázen
Přesto si na něj ukazují
Rilke konstantní
Rilke konstantní
Lidé přicházejí a odcházejí.
Rilke však jako konstanta
je maskotem i guruem zdejšího ústavu.
Rilke obezřetný
Rilke obezřetný
Rilke každý den bojuje se strachem
neboť za každým rohem se může něco skrývat
Proto nikdy nechodí za roh
Rilkeho naschválky
Rilkeho naschválky
Rilke někdy připraví pěknou kulišárnu
(když nuda a fádnost sžírají ústav)
Na ty v bílém i na spolubydlící
Rilke a láska
Rilke a láska
Rilke by rád někoho miloval
Ale všichni se mu vyhýbají
To asi pro jeho zvláštní vzhled
Rozpadání
Rozpadání
Několikrát jsem se sbíral a slepoval
To když jsem se roztříštil na tisíc kousků
jako kus skla nebo jako zrcadlo
V každém z nás
Vkaždém znás
Zděravé střechy dopadající kapky
kus plechu dávno zrezlého
a tráva obrůstající – žlutá
Pro kláda ná
Pro kláda ná
Pro kláda na kládá
Pro kláda na ratata
Pro kláda na žejdlík
Střela = spoušť
Střela = spoušť
Oko, muška, střela, spoušť
Ne ne.
Oko, muška, spoušť, střela
Počítání oveček
Počítání oveček
/co počít když ne(moct)spát začít/
Vrátka otevřít
Ovce – jedna
Zamilovaná básnička
Zamilovaná básnička
Aj laf jú tě
Aj laf jú tě
Aj laf jú tě
Mlčení
Mlčení
Jak dlouho ještě budeme mlčet,
než se odvážíme podívat se sobě do očí
Jak dlouho ještě budeme mlčet
Každý si neseme svůj kříž
Každý si neseme svůj kříž
Každý si neseme svůj kříž. Někdo lehčí, někdo těžší. Nevím, co můžu a co bych měl, ale vím, co chci. Jen jedno jediné.
Konvence
Konvence
Pijí zjedné sklenice a vyměňují si úsměvy. Pod stolem se dotýkají nohama a jejich oči se snaží proniknout do toho druhého co nejhlouběji, aby tam někde vyštrachaly ještě něco, co o sobě neví.
A tak tam sedí a marní čas, jenž by se už dávno dal využít úplně jinak – tak, jak oba doufají. Nebaví je takhle lelkovat u levné dvojky bílého.
Výslech
Výslech
Čtyři stěny, jsem uvězněn. Protestuji. Bez pohybu, bez slova. Stůl a židle.
Jablkem
Jablkem
Přišel ke mně muž. Vtu pravou chvíli. Šíleně jsem se nudil a už jsem vtom chtěl pokračovat, ale možná trochu jinak. Přišel přesně.
Romantika
Romantika
Jablíčka ti natrhám
Když já bych radši párek
Tak do parku půjdem