Sen
Po mnoho nocí, šel jsem sjedním snem,
do nelidských výšin, já následoval ten sen.
Pak jsem ztratil cestu, na chvíli jsem oslepl,
je to jednoduchá matika, jednou každý oslepne.
Zrcadlo
Zrcadlo
On:Vbavlněným domnění, teď usínáš,
vedle mě, snovýmu dění, uši napínáš.
Ona:Sálá ztebe jenom chlad, myslíš, že nevidím.
Lásky období
Lásky období
Na jaře jenom kvítí kvete,
každý smítko se pod stůl smete,
a srdce bije jenom pro toho,
Rudé stádo
1) Na vlnách dobré nálady chci plout,
Ty zamračené, těžké boty zout,
Plachtu zmojich uší postavím,
A větru veselému ji nastavím,
RES PUBLICA - prosím čtěte
RES PUBLICA
1) Pro budoucnost je dnes jen znouzectnost,
už nastal čas, hledat medikament, mast,
a nesledovat, nenechat, to jmelí
Velká
Nosím s sebou dva velké chlívy,
v buse mi nestačí jedna sedačka,
proč mi nepadají kila jako slívy,
uspokojí mě Milka, Geisha i šlehačka.
Ona
A nezavadí pohledem,
beru to však s nadhledem,
mysl přeorám, a zkypřím,
tak čekám, a úrodu vetřím,
Vyšší princip
Vyšší princip
Zmilostných básní staly se už břečky,
a na místo románů, zda-li jsou tři tečky.
ano, rýmy mé odnesli už na marách,
Né moc silou, s realitou
Né moc silou, s realitou
Život vidím jako knížku,
Náladu měním jako výšku,
Když jsem dole smutná pasáž,
Citový deficit
Citový deficit
Do potu na zrcadle vrývám moje další řádky,
Na všechno vždy kývám, lží mám plné sádky,
Lež musíš umět nosit, za slunce i deště,
Haló haló
Haló haló
Já šel, mapu vrukou měl,
cosi jsem zapomněl,
zkouknout Tvojí krásu,
Tichý blázen
Tichý blázen
Na vlnách dobré nálady chci plout,
Ty zamračené, těžké boty zout,
Plachtu zmojich uší postavím,
Nevěsta
Nevěsta
Kráčím cestou necestou,
zasnoubený snevěstou,
říká mi „má kytara“