Písmák NEPATŘENÍ
veskrze se snažíš patřit někam
skrz
něco
co je nepropustný
Smůla
Čarokráska zakletá
co vykouzlí
to obrátí se proti ní
svým stínem slunci zaclání
V utajení
Klečím na kolenou
a kolem mě vlajou vlajky
Padá listí a ještě něco
asi déšť
Pronájem jistoty
V dlani mačkáš klíče
co dávaj ti klid
bezpečí
i když jsou od vypůjčeného bytu
všednost
Na rozpálenym asfaltu
Necháváš stopy
Otisky tvých kroků
který vedly do práznýho rána
barevná šeď
Šedivé město plné šedivých lidí
Stane se vnoci přitažlivým
Pro osamělé tuláky
Zapomínající na barevnost dne
něco za to stojí
Po děravym tejdnu
Uvolnim obličejový svaly
Aspoň záblesk křivýho úsměvu
Tak daleko od pravdy
plán
Jak vplechový ulitě
Se na sebe lidi zuběj
Jak roboti vykonávající příkazy
Si pochlebujou
pocity za svítání
máš to, co jsi chtěl,
v upocený dlani svíráš její skalpel,
pramínek vlasů, co na polštáři zbyly,
po divoký noci, co trvala jen chvíli,
milá
Posmutnělý ráno
ulice voní vanilkou
bosé nohy odlepuješ od asfaltu
dotekem rozvíříš prach
lehká
až měsíc se stínem se bude krýt
piha na tvé klíční kosti posune se níž
do úžin průplavu bermudského trojúhelníku
kde ztratilo se bezpočet námořníků
jen tak...
nocí inkoustovou se potácím
a na tvých domněnkách se rozpiju
jako skrvna
na obloze budem se tísnit
zamyšlení
Ptám se sama sebe, ale nechci slyšet odpověď
Každej je chytrej
Když vpět ráno se domů potácí
Salkoholem vkrvi
pochyby
Na bílé zdi červený flek
Ve tmě se zrcadlí smutný výsměch
Navzdory vzteku máš pod sebou kaluž
A nevíš si se sebou rady
zbabělá rozhodnutí
Mračim se na život
A přitom je tak strašně fajn
Liju si arsenik do čaje
A nevím, co dělám
najít odhodlání
zabředneš do starých kolejí
obnošených dní
pověsíš kabát na hřebík /hodíš do kouta
jako by to tak mělo být
zranitelnost
… Rány se zanítí
Zůstane jizva
Na duši, na srdci
Kdo se vtom vyzná
pýcha
Svidinou naděje telefon zvedá
Na líci mdlá a vočích bledá
Čekání, odhodlání
Nad mlhavým městem slunce se sklání
snad lepší zítřky
. a byl nový den
změnám otevřen
prosluněn i zamračen
a ty sis hrál
zima
Záclony hebké jak pavučina
Pusinky lehčí než dech
Sníh rozpouští se vkalužinách
V ulicích nenajdeš spěch
Tak chutná domov samotáře
Kočka co choulí se vbotě
Na stole diář plný schůzek
Inzerát vyšel minulou středu
Uvadlé kytky na okenním parapetu
tajemství přírody
Příroda mlčky šeptá hlasitá tajemství
Potůček pod skalou vesele brouká si smutnou píseň
To ticho je jako balzám na duši
Dívat se jak si vítr lehounce s těžkými oblaky hraje
konec světa
Chtěla bys sedět
Okolo rozsypané vzpomínky
Co snažíš se poskládat
Na polštáři tvoje řasy
Gravidní
Ve froté županu
Na pohovce srozlitým vínem
Překlopená váza srůžemi
Vytrhané struny zkytary