Snění
Sním o životě mezi stromy, voňavými květinami,
o čarokrásné krajině, o lásce a nevinně.
O tůňce kde srny pijí, kde pilné včelky poletují,
o mechu či kapradí a dřevěném stavení,
Asi o bolesti
Před smutkem utíkám alejí iluzí,
depresím propadám a černotou se brodím.
Má víra upadá, topím se v žalu,
zklamaná, zhrzená, o lásce sním.
Slzo vrať se!
Její tvář smýval horký pláč.
Pláč pro lháře.
Nevěřila, že takhle bolí láska.
Poslední slza.
Nejsem s to být princeznou
Jest ztělesněním všeho krásného,
můj osudový dotek anděla,
motýlí něha, lví dravost,
osmý div světa či nadpozemská dokonalost.
Tohle je láska
Po řece života, každej jedním pádlem,
lásko, zůstaň tu se mnou, všechno spolu zvládnem.
Protože každé další ráno, kdy bez tvého polibku se probírám,
cítím jak opouští mě život, já pomalu steskem skomírám.
Přístav lásky
Ústa lapají marně po dechu,
vlasy smáčené tvou něhou.
V očích touhu, stud abolest,
ale archa pluje dál,