Snad jen
Snad nad touhle zemí
jen plují černé mraky,
snad mi jen vždy před nosem
ujíždějí vlaky.
Nedělní
Tak zase při neděli doplácím
svůj dluh kofeinu
za uplynulý týden,
a v zimní letargii
Pár cliché o lá*ce
Láska je špinavá děvka,
co po nocích zlitá
koketuje s vandráky,
zvrací do kanálů,
nepojmenovaná
Mlčky hledím na svět za oknem
a přeju čest všem poraženým,
nikdy jsem nebyl tvým snem,
byl jsem tvým probuzením.
Fantazie
Obléct tě tak v lehký šat,
kousek látky utkané z duhy,
zahalit tvé hebké tělo,
ten svět pro dobrodruhy,
Moje umění
Jsem písní bez rytmu a melodie,
jsem jazykem uprostřed změti slov,
jsem černou tuší, co se nepropije,
jsem zahořklým sabotérem vlastních strof.
Znám tě
Z nejhlubších pocitů báseň Ti složím,
do Tvých snů se pak nad ránem vnořím,
potichu zašeptám ta dvě známá slova,
něžně mě odmítneš zas a znova.
Óda na sladký dřevo
Ó kytaro, jejíž struny se mocně chvějí,
z níž linou se líbezné tóny,
při kterých mnohá srdce pookřejí,
a melodie přitahuje slony.
Obrazy
Na stěnách
rámečky od perokreseb,
nebudem povídat o vinách.
Stříbrně kanou krůpěje času,
Parta Hic
Na vysokém kopečku,
stojí banda blbečků,
IQ mimo křivku grafu,
vyměním je za žirafu,
Večerní melancholická
Z oblaků snesu ti nebeskou pěnu,
prsten vyrobím z černi mezi hvězdami,
ze záře slunce ti ušiju boty,
které pak ozdobím dešťovými perlami,