soumrak

Nevšední realita

Zavři oči
a uvidíš, opravdový svět
stačí natáhnout,
dotknout se imaginárnosti

smuteční etuda

Smuteční housle, vesele řvoucí
srdeční tóny, jim nestihnou tlouci
při každém nádechu žíly mi trhá
smuteční etuda, poslední - prvá

mé či cizí

Kolem je tma
a vše je rudé
kapka ke kapce se slévá
do kaluže krve

spáleniště

Chtěla jsme věřit.
Avšak komu.
Spálili cestu, co vedla domů
spálili cestu, zbořili mosty

tak to chodí

Život je pes,
co štěká i kouše
život je vlk
v beránčí rouše

pasivní odpor

shrbená záda
a pohled skelný.
tak moc bolí zrada
když, zaboří se drápy šelmy

smrtelnost

Ryji písmena , žiletkou do zápěstí
Kůže je zničená, avšak já cítím štěstí
To co vytéká, už nic nevrátí zpět
A pravda odvěká zastříkala tu zeď