Písmák Mozaika z říše divů
Zlaté řetězy na vánoční stromek
na první pohled žiletkový drát
Billboard s nápisem
"KÉŽ JSOU VŠECHNY BYTOSTI ŠŤASTNY"
OD_6
700 K
to je bibliografie Hraběte
nebo půlka Skácela
nové černé kalhoty
OD_7
Zas čisté peřiny
v posteli s nebesy
papuče, kočárek
šest pytlů se smetím
Podzim je vskutku krásná roční doba
foukl vítr
hejno mrtvých zlatých ptáků
se sneslo k zemi
už nesmí do teplých krajin
OD_5
Otázky, na které buďto neznáš odpověď
nebo tvé odpovědi nikdo nerozumí
Jak se jmenuješ.
Kde máš mámu.
OD_8
Potkávám děti, které umí hrát na banán.
Dívku s popraskanými patami, okem na punčoše a kabelkou Pussy deluxe
Šest mladých mužů v oblecích, v zástupu, každý z nich v jedné ruce krabici a ve druhé cigaretu.
Ve školce dnes hrabali listí.
OD_1
Pořád čekám, kdy tomu posedlému psisku kdesi pod náma selžou hlasivky.
Už mi z toho solidně jebe, chce se mi výt taky.
Je mi po Tobě tolik smutno.
OD_2
Do jedné ruky medvídka
do té druhé tátovu dlaň
místo cigaret, ty tele
Jo a
OD_3
Viděla jsem plakat vílu
měla fialové vlasy
zakrývaly její tvář a.
s každým vzlykem se zatřásly.
Nemůžeš si to tak brát...
V suchém listí našlo by se
útěchy pro smutné duše
dostatek i pro křiváky
listí - to JE spravedlivé
Bez Tebe IV.
Dívej, jak se hroutí svět
pro Tvůj úsměv jediný
pro Tvůj úsměv, Lásko moje
vydechla bych naposled
Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte...
Večer jsi usnul
a zdály se Ti tak krásné
kouzelné sny
že ses už nechtěl probudit
Spolupasažér (Bez Tebe II.)
Necháváš mě jezdit samotnou posledním vlakem
aby se ke mně pak přisedl opilý padesátník
a neúnavně na mě foukal opilecká moudra
ventilátor
Vanitas vanitatum et omnia vanitas.
Až budeš TAM
Až se ti splní sen
Až nebudeš potřebovat naději
tehdy to přijde
Tak to je.
Z ničeho nemůžeš vinit sníh
křivdíš mu,
když se na něj zlobíš
sám od sebe nepadá na zem
Záhada, jíž mi lámeš hlavu na puzzle, které už nikdo neposkládá
Kdo se v Tobě má vyznat, když každý den vidíš svět úplně jinýma očima.
Do zblbnutí
necháme to na jindy
až na to všechno,co jsme se teď chtěli říct, zapomeneme
zas nám bude krásně
celý svět hodíme za hlavu
Až budu velká
Chtěla bych být dokonalou básní. Chtěla bych se narodit z tuše a brku, na papíře, který voní po babičce.
Chtěla bych být napsána krásným písmem, jakým se kdysi psávaly dopisy.
Chtěla bych mít docela obyčejné jméno, na první pohled jednoznačný název, jenž přečtením mého těla nabyde tisíce významů.
pršelo
…
Bez jediného slova zůstali stát před domovními dveřmi. Ruku v ruce stáli chovaní pod stříškou, aby na ně nepršelo. Mlčky pozorovali ty spousty kapek vody, jak se řítí střemhlav k zemi. Jak některé z nich nalezly cíl své cesty v korunách stromů, jak se roztříštily o listy.
Jsi má droga (Bez Tebe I.)
Jsi moje peří,
můj cukr,mé píko
má zlatá rána heroinu
-dusím se a mrznu,
Bývá mi smutno
Jsou věci mezi nebem a zemí.
Takové, nad nimiž nepřemýšlíme každý den.
Nad nimiž přemýšlíme jen v duchu,
když je nám smutno nebo když nevíme, jestli se náš život ubírá správným směrem.
Hloupý své chyby nechápe, chytrý se jim příště snaží vyhnout, moudrý si je dokáže odpustit.
Vulicích už byla tma, svítily jen rezavé lampy, které se ve větru kymácely se skřípotem podobným skřehotání vran. Prudký déšť stínal kočičí hlavy dlažebních kostek a zvonil vkovových okapech. Domů se jí nechtělo, ale podvědomě, aby moc nezmokla, přidala do kroku.
Svižně kráčela jednou z těch zapadlých uliček, kudy se obvykle bála chodit, ale které vedly nejkratší cestou k domovu.
Jsi zlatý..
Hojíš mé rány jen tím, že jsi,
že posloucháš mých vlasů šum
krátkých, ve větru běžících.
Své dlaně do nich tiše vsuň.
Podzimní
Zavři oči a viz tu bledou:
slunce jí stříká do kadeří
zlaté a bílé ornamenty,
jež do pasu jí jako závoj vedou.
Stýská se mi
Za deště, za sněhových vánic
vyhlazuješ vrásky na mém čele
a na srdci. To však není celé,
a lži na tom není pranic.
Strach
Z toho, že nemám vlajku
bílou, že nemám. Abych ti dala
najevo, že černou krajku
naposled před teboujsemsundala.
Čvách z kaluže do louže
Vylouhuj si vlastní
podkolenky
a moje nech v keckách
propustných tak,
Ještě pořád, zas a znova, tudíž opakovaně.
Zas začíná
to svrbění
ten nechutný pocit
tam někde
Na zdraví...?
Po krůpějích excitační vody
po kapkách
po malých dávkách
ztrácí se světa ješitné zloby