Písmák Paradox
V začátcích jsou skryté blížíce se konce,přílišná blízkost se v nekonečnu ztrácí. A já te přesto chci vzít za ruku A říct:Neodcházej, nechci být sama.
Ruce
Pět prstů,pár kůstek,dlaň s osudem života
zkonejší,uchlácholí,spřátelí se,
vyjádří obdiv,nadšení,rozmrzelost,nervozitu,
poprosí,pomůže tónům hudby k životu,přiloží se k dílu
Zastavení času
Svíčka nehoří
hudba ztichla
dýcháme vůbec.
Jsme tu sami dva
Tančím
Tančím v dešti
kapka za kapkou jak metronom vyťukávají rytmuspohybu
Tančím v bouři
blesky jako reflektory na jevišti světa
DOSPÍVÁNÍ
Na víčkách prach naivity
snažím se setřít
Ztracený základ své identity
stále nenalézám
Jsi...
Jsi.
Jsi sněhová krajina-stejně tichá a tajemná
navždy poznamenaná když na ni někdo vkročí
rozlehlá,hluboká a přesto povrchní
Letní láska
Tak ahoj a naposled si zamáváme
se slzou v oku-nezapomínáme
Tak ahoj-s úsměvem na tváři jde všechno líp
v srdci vzpomínky budou hřát dýl
Představy
Projdem spolu kraj Středozemě
a něco se změní v tobě i ve mně
Budem si povídat s elfy a přijímat moudrost druidů
stačí jen říct-kamkoliv s tebou půjdu
PODZIM
Kdybych uměla kreslit,namalovala bych tu záplavu barev Kdybych dokázala fotit,chtěla bych zachytit jeho pomíjivost. Kdybych komponovala hudbu,složila bych skladbu,která by zachytila melodii deště,šum listí. Kdybych tančila,ztvárnila bych pouť lístku k rodné zemi. Kdybych podzim uměla popsat a složit o tom báseň.