vtipný, celou dobu jsem měla pocit že ty, jako spisovatel, jsi stopro žena.... pokud dodatečně provedeš úpravy, který psala Janina6, vylepšíš povídku o 100%  -a fakt je proveď, neboj se....  a každopádně i jinak je super, bezva story, i když jako pejskaře mě trochu děsí .)

jo :)

achjo, poslední slovo mi to vytrhává, jakobys událost charakterizoval městem, město událostí, ukazuje mi to, jak jsi/jsem taky od toho všeho daleko, jak jsou dny kdy díky médiím řeknem "Ankara" a znamená to událost a přitom pro lidi tam žádná taková definice není, pro ně je Ankara jejich město a událost ta událost.... kdyby v praze spadl meteorit taky budeš říkat "meteorit" a ne Praha..... a chápu a vím co teď řekneš/napíšeš, ale to poslední do zkrátka strhává z přítomného okamžiku do jakéhosi světového nadhledu a to je škoda. a jinak/a spíš bych chtěla napsat I TAK je skvělá

fascinujcí. jdu odspodu, po třetí přečtené povídce mi stále přijdeš jako skoro nejlepší povídkářka na Písmáku, ale Písmák nevidí...

zuzulinko, ja dekuju za text:)  čtu si zpětně svojí kritiku, možná zní až moc vážně, je to prostě jenom zpětná vazba, chtěla jsem abys ji vzala asi zrovna tak, jak jsi vzala:) a musím se přiznat že jsem nečetla tvoje jiná díla, což jsem měla, třeba bych psala jinak, jdu to napravit:) 

v kupé odpoledního vlaku, vysloužilý koženkový potah, dospělý, i když deformovaný obličej, v pravidelném rytmu, přivřené oči, kolébavý pohyb, soustředěně dívala, nesrozumitelně pronesla, s potutelným výrazem, o skleněnou výplň, zeptala se nahlas, v podzimním slunci, s rozzářeným obličejem, notnou dávkou emocí, v plastových kelímcích, na odkládací stolek, do sedadla s číslem 17, prošedivělého hezouna, poněkud udiveně odpověděl, k zasouvajícím se dveřím, nechápavě prohlásil...

děkuju za avízo, povídka nadprůměrná, silná, přesto ale v ní vidím několik chyb, které bych chtěla zmínit - předem podotýkám, že to často může být jenom subjektivní pocit, a jsem ochotná i otevřít diskuzi.

zaprvé - nadužívání příslovcí a přídavných jmen podle mě příšliš zhušťuje a ztěžuje čtení, vybrala jsem některé z nich, zkus si text představit bez nich, v některých případech by myslím potom byl o něco plynulejší, snazší. 

Hlava jako loď, která se zmítá ve vlnách.

- pro mě stěžejní věta celé povídky, uvádí celou náladu, až bych jí skoro možná dala výraznější místo (vlastní řádek, nevím)

„Co posloucháš?“ zeptal se a drcl do ní lehce loktem. Nadskočila, udiveně otevřela oči a chvíli se na něho soustředěně dívala. Pak trochu nesrozumitelně pronesla: „Ahoj.“

„Ahoj, tak co posloucháš?!“ zopakoval důrazněji.

- hlavní hrdina na mě po tomhle odstavci působí jako dost neomalený a vlezlý, za to drcnutí loktem, za to tak a důrazněji, a nevím. jestli je to pocit, který o něm chceš vytvořit. jako by to, že někdo má downův syndrom, opravňovalo ostatní ho otravovat ve vlaku?

Nikdo jiný ostatně v kupé nebyl a oni jako by se na chvíli podivně propojili a semkli. On byl jediný, kdo může rozumět a rozumí.

- strašně brzo! trochu bych to rozvedla, alespoň nějaký pohled, cokoliv, na mě příliš, nepřirozeně rychlé, a dál mi to podporuje tu vlezlost hlavního hrdiny, i když zároveň odporuje tomu, že mi připadal i trochu hloupý

Asi padesátiletý hezoun.

- další celkem silná nepřímá charakteristika, podporuje představu, že hlavní hrdina má trochu problém sám se sebou, a z otce dělá postavu nesympatickou a neempatickou ke své dceři, což mi připadne moc rychlé a moc černobílé

Když o půl hodiny později vystupoval, nedalo mu to, aby se prošedivělého hezouna, jenž byl zjevně jejím otcem nezeptal: „Jak se jmenuje?“

Poněkud udiveně odpověděl: „Izabela, ale nechápu, proč vás to zajímá, mladý pane…“

„Povídali jsme si. Myslím, že byste ji měl vzít k moři anebo jí koupit aspoň akvárko a rybičky.“ pronesl k už zasouvajícím se dveřím.

Už neviděl ani neslyšel, jak otec zakroutil hlavou a polohlasem nechápavě prohlásil: „Od narození je němá.“

- dialog až moc podporuje obě dvě charakteristiky a poslední souvětí je na zavírací větu až moc krkolomné, pro mě.

to jsou tak věci které mě napadly po pár přečteních. nezlob se že jich je tolik, chtěla bych jen trochu vypsat jak text působí ven, jinak ti třeba chybí čárka za "otcem," ale toho si časem všimneš sama, tady jen za mě, jak to vidím .)

hezký den!

děkuju

jasně

děkuji

moc super.  (stačí jako hlubší kritika?) :)

závěr mě bavil nejvíc...

Díky! s každým pochopeným slovem lepší, cítím v ní trochu odpověď na nevyslovenou otázku, proč jsi přestal psát...

pochopil

To je fakt, beru zpátky, nejsi jedinej. A díky, taky jsi byl skvělej :)

A fajn fotky, děkuju. Zas ráda někdy přijedu. 

Hezkej den :)

jestli vy soudcové to neberete až moc věděcky -

to je asi dobře že si za ním stojíš... on není špatnej, jenom se prostě vymyká mojí představě o fejetonu, tak trochu,a, no, všechno už jsem psala. To s těmi prasaty je právě tak trochu co z něj já cítím. I když samo zveličený. Nevím, prostě na mě nezapůsobil  úplně jak bych od fejetonu čekala, ale pravda že je to spíš mnou, soudě podle ostatních reakcí, a navíc - já nikde nechci propagovat svoje názory jako absolutní pravdu.

No, a hrála jsem na kytaru ve Fra :)

to je dobře že si za ním stojíš! on není špatnej, jenom se prostě vymyká mojí představě o fejetonu, tak trochu,a, no, všechno už jsem psala, to s těmi prasaty je právě tak trochu co z něj já cítím. i když samo zveličený. nevím, prostě na mě nezapůsobil  úplně jak bych od fejetonu čekala, ale pravda že je to spíš mnou, soudě podle ostatních reakcí a navíc - já nikde nechci propagovat svoje názory jako absolutní pravdu. hrála jsem na kytaru ve Fra :)

teda, tohle je fakt strašně přehnaný! zaprvý bych to rozhodně nenazvala fejetonem, jelikož mám pořád tak trochu pocit, že fejeton by měl za A být vtipný a za B měl mít pointu, pokud možno neodhalenou dřív, než na druhým řádku! zboro, přečetla jsem si tvůj fejeton protože mě zajímalo, jak píšeš, (jsi první písmák kterýho jsem poznala dřív osobně, juchů), a pevně teda doufám, že píšeš jinak.

Tenhle text je nejenom, že ne tak docela vtipnej a překvapivej, ale navíc i  dost nepříjemně moralistickej, ne? Fejeton, prosím, by přece neměl bejt text, křičící "styďte se vy všichni odporně konzumní prasata..."

Dovedu si to představit jako kritickej článek v reflexu nebo někde na internetu, a jo, jasný, že chápu poselství týhle tvý snahy, ale tvoje kamarádka Jana je tak trochu scifi, zcela jednobarevná postava, a celý mi to zní prostě jako dokonale správně napsaná kritika jejího konkrétního přístupu k životu, ovšem, kromě několika nepřímých ironických urážek na její osobu, zcela bez jakýkoliv charakteristiky tebe jakožto autora. A žížaly a slimáci umírající pod koly BMW, já nevím jestli se mám smát, nebo...

Na druhou stranu chápu, že je to psaný před dvěma lety a chápu tvoje spravedlivý rozhořčení na mnoho lidí, kteří takhle existujou, ale tenhle problém je řekla bych mnohem komplexnější.

No, nechci říct že Tvůj text je špatnej, ani omylem, forma výborná, takový ty věci kolem... ale jen mi prostě je líto, že tě považuju za dost zajímavýho člověka a otevřela jsem fejeton "Večeře," protože jsem doufala v originalitu, a vtip, a neobjevilo se ani jedno. 

Zajímalo by mě, jak moc si za tím textem třeba dneska stojíš?

hezkej večer

Abych byla trochu kritická - zdá se mi, že není tak dobrá jako meruňky a Príprava na zimu, a navíc mám trochu tendence některá slova číst jakoby česky a proto mi ze začátku neseděl rytmus, a pořád se mi trochu nezdají ty dlouhý slova v první sloce, ale jako vždycky je celková kvalita tvojí tvorby schovaná v pointě na konci, proto tip a vzdech a do Prahy přijedu .-)

PDF-ko mě dostalo :-D jinak ano, rozhodně se mi líbí jako snad všechno od tebe, možná jenom trošku ta infantilnost (která tam ovšem patří), vyvolává dojem trochu jakoby lacinosti, ale já vím že jsi nejlepší básník na světě, takže mi to nevadí, rozhodně tip a super :-))

přečetla jsem si ji. za pár týdnů zas, za pár měsíců potom ještě jednou a poslední dobou skoro každý den. přepsala jsem si ji do sešitu, který jsem si dneska koupila aby mi zahnal smutek(kupuju si je místo čokolády). přečetla jsem si ji napsanou svojí rukou. Myslím si, že je z ní tak trochu znát že nejsi čech. že nejsi svázanej nějakýma českýma pravidlama, obvyklýma rýmama, nevím čím. Myslím si, že v tom, že nejsi čech, tví obrovská síla tvojí česky psaný poezie.... piš víc česky. 

Z(e)a mě teda jedna oddaná fanynka...

nevím, dělej jak chceš, ale je to prostě, jako bys psala hudbu a neuměla noty :-)

Tahle se mi líbí asi nejvíc ze všech, až na ten konec, místo pointy a překvapení mi tak nějak vypad z rytmu.

A - Rybičko - to co tu píšeš o nepsaní dle definovaných rytmů, je, s odpuštěním, školácký. To je jako kdybys řekla: ale mě nezajímá cizí poezie, já píšu svojí. Jedno bez druhýho nejde. A už jenom to, že ti tu Miroslawek podotknul, že všechny tvoje ostatní verše jsou trocheje, přece znamená, že tak píšeš.... Takže tě prostě jenom upozornil na věc, který si člověk jako autor často nevšimne, že prostě jeden z veršů rytmicky nesedí. (což třeba mně mimochodem neva, ale když si to několikrát po sobě čtu, tak si toho všimnu) 

Jakoby se druhej verš rozlétnul kamsi mimo klasickej českej rytmus poezie, což je zajímavý, ale ve zbytku básně se všechno náhle zas vrací do normálu, takže ten druhej je najednou docela nepatřičnej.

Já osobně třeba pořádně zjistila co je trochej, jamb a daktyl taky teď před chvílí, po krátkým rozhovoru s wikipedií, a to jsem na tom byla na školní hodině před pár měsícema na konzervatoři... A myslím si, prostě, že i když si samozřejmě nepočítáš slabiky a nekreslíš Xx (i když, proč vlastně ne?), musíš cítit, jak rytmus v básni plyne a rozhled v tomhle odvětví v tom může hodně napomoct. 

Tak. Podruhý za tejden jsem napsala delší kritiku k dílu než je dílo samotný... to bude těma fotkama. Tak zatím .-)

tahle je moc hezká.namalovat duhu černobíle... cool

:-)

přijde mi trochu arogantní, nech barvy žít :-)

ačkoliv láska - slovo stačí

nastartuje ti v žilách krev

co chce, to v zlato zaonačí

hraje ti ráda do karet -

aby pak k ránu vymizela

a z citů zbyla cizí těla.

je super

jé, musím tam opravit jednu slabiku, ale díky, klidně sleduj... :)

díky :)

Zdendo i ostatním, díky!  A jenž je napůl překlep i není, pravdou je že jsem se na to prostě vůbec nezaměřila a nepřemejšlela o tom, stydím se...

A skorosonet, to jsem vymyslela kvůli sonetovýmu závěru, a skoro- je právě asi proto, že píšu vosobě .-)

jo, myslím to vážně, dneska málokdo takhle píše, a mně je tenhle styl asi nejbližší, takovej lidskej a přitom plnej vtipu a originality. no nic, můj nick není nick ale v podstatě druhá osobnost, trochu šílená a jiná než Ančí, nevím jak moc písmáci znáte RPG, dračák a LARP, ale to je právě komunita, různý akce a spousta lidí, kteří moje jiný jméno většinou neznají :-) a jinak přišla jsem na něj tak, že jsem chtěla aby obsahoval A, D a N, po mně a mým psovi (trochu infantilní, ale bylo mi čtrnáct) a tohle tak nějak vzniklo .)

jó, jó, máš krásnej styl psaní :)

no to teda! já si jenom netroufám hodnotit a rozebírat slovenštinu, na to nemám a většinou ji ani nečtu, ale tohle mě úplně dostalo, i když je to pro mě tak trochu v mlze- tím spíš najednou úplně zavoní a zahřeje a člověk se musí usmát a napsat něco do komentáře i když vůbec neví co...

PS:přečetla jsem ostatní komentáře, vůbec nic si z nich nedělej, je to super, super, a jestli je od někoho nadhodnocená tak ode mně teda ne, v životě jsem od tebe nic nečetla (neuraž se, důvody viz výše a ostatně se to brzy změní) a prostě je skvělá. konec. já bych asi nevěděla co hluboce zkritizovat i kdyby to bylo česky. ale tim že je slovensky je ještě hezčí, v tom jsem možná trochu zaujatá. no. konec. tak vidíš... ale hlubší kritika to zas neni, akorát dlouhej chvalozpěv :-)

jůů :)

(stačí to jako hlubší kritika? :)

jo, je skvělá, jenom si myslím, že by jí pomohlo míň jí kouskovat, líp by se četla, koukni: 

Tiše kráčíš mezi stromy,

možná stačíš bez pohromy

najít cestu - cestu domů

vymanit se pažím stromů

Cesta mizí, tápeš tmou

oči cizí za tebou

po tvém boku šedá těla

jen pár skoků: jsi tak smělá,

že se v noci touláš lesem?

pláčeš, voláš, ztuhlá děsem...

(dovolila jsem si doplnit interpunkci podle sebe)

každopádně fajn, jsem ráda, že zas píšeš :-)

jo, je skvělá, jenom si myslím, že by jí pomohlo míň jí kouskovat, líp by se četla, koukni: 

Tiše kráčíš mezi stromy,možná stačíš bez pohromynajít cestu - cestu domůvymanit se pažím stromů

Cesta mizí, tápeš tmouoči cizí za teboupo tvém boku šedá tělajen pár skoků: jsi tak směláže se v noci touláš lesem?pláčeš, voláš, ztuhlá děsem...

(dovolila jsem si doplnit interpunkci podle sebe)

každopádně fajn, jsem ráda, že zas píšeš :-)

no tak jo, oukej, přes tu spoustu ptákovin, občas prostě jsi super, dávám tip :-)