Lakrov - mám to v plánu, zpracovat právě toto téma tak, aby z toho vyplynulo, oč se jedná - ale je to běh na dlouhou trať. Zatím zkouším jen něco jako jednotlivé dílky puzzle..

Poslední dobou se na mě obracelo více žen se svým trápením - snažím se trochu více dostat do jejich problémů - to odhalení je pro mě ale děsivé - v našich rodinách je tolik zlého, co si navzájem páchají lidé, kteří "se mají rádi".. a následně to stejné chování předávají rodiče dětem a tak i dalším generacím - právě jako naprosto "normální a běžné chování".

Vlastně mám v úmyslu právě na toto "plíživé nebezpečí" poukázat - a je pro mě důležitý i ten poznatek, že to, co pro někoho je "normální a běžné" je pro druhého "chováním psychicky narušeného člověka"..

Problém je, že každý čeká, že existuje nějaká rada, jak těm lidem pomoci. Nikdo nechce slyšet, že je nutné změnit vzorce chování v rodinách - tam je zakopaný pes. Nikdo z nás netuší, co vlastně předá svým dětem a vnukům, co to ty "vzorce" vlastně jsou.... protože málokdo dokáže svůj vzorec chování, předaný rodinou - rozšifrovat...

A toto je vlastně mé téma :)

Ono to zadání bylo na 400 slov, je to spíš pokus o zkratku, tak sleduji, co zkracování udělá s textem.

Je pro mě zajímavé číst, že se vám to zdá nepochopitelné, podivné a dokonce názor - že "vypravěčka je psychicky nemocná" - určitě není, toto vše dokáže s člověkem udělat manipulace - vypravěčka toto vše považovala naopak za normální stav a byly by pro ni podivné naopak vaše reakce - protože toto bylo přeci běžné, oni ji měli všichni rádi - byla to úžasná legrace mluvit v její přítomnosti o její likvidaci - a přesně tím popsaným způsobem.

Jedná se tu o psychické násilí na ženě, která si není schopna a ochotna toto násilí připustit a ve své hlavě má zakódováno, že žije v milující rodině a špatná je naopak ona.

Lidé, co si podobné stavy nikdy nezažijí (naštěstí) - je vždy budou považovat za absurdní a bláznivé. Ale život je právě takový - jen to je život někoho jiného, jiných. Bláznivý, nepochopitelný, kýčovitý.. a stejné situace vnímá každý člověk jinak.

Děkuji za připomínky a kritiky, určitě jsem si z toho vzala, že tato témata se nedají až takto zkracovat :) - potřebují více prostoru.

Díky za vše, souhlasím

.. ta matka s tím synem jezdila i po příjimačkách na VŠ a pak nešla na mateřskou s jeho nejmaldší sestrou, aby tu VŠ mohl vystudovat.. posílala 5 let peníze.. dělila je mezi dospělé děti a paní na hlídání pro jejich nejmladší sestru.. hm.. až pochopím, co se tam vlastně stalo - protože tady již šlo o dospělé lidi, s vystudovanou VŠ.. tak dám vědět.. ;)

Je to jen text povídky, ale ze života... možná by se ten cyklus měl jmenovat Absurdity Života..

.. budem si hrát na lásku a na něhu...  ??

protože žádná ve skutečnosti není

život je jen jedno velké snění

a o čem? hm.. třeba o milování ve sněhu........... :)

:)

je to tam mezi řádky.. tys to nenapsal, ale čtu to tam..

Proč tam ta paní byla sama a měla tolik dárků?

.. dobrý postřeh.. a díky za připomínky, budou se hodit.

..a netopyři v trezorechjsou obsypáni vyrážkou .... tohle jsem si procítila.. jinak nejvšednější minulé téma, ztvárněné v mnoha provedeních různých autorů  - mnoho osůbek se potřebovalo k pocitům upůynulých dnů vyjádřit, každý po svém, ale se stejným rozuzlením... tomu se myslím v minulosti říkalo "angažovaná tvorba" :) :)

Držím pěsti.. :) 

je v tom moc napětí a vnitřního neklidu.. nebo se pletu?

no, a jaké jsi měl pocity v podbřišku ty, když jsi čmáral tyto řádky? Satisfakce? Upuštěný ventil? :)