Písmák Z kávových sedlin
Lógry od kafí našich vnitřků
vyžírají porcelánová dna
tygřích hlav a nachových květů fialek
Kůže těl již dávno odešla
Lehkoletní snění
. vzpomínám na ptáče schoulené v dlaních.
. dýchla jsem do peří .
Smíšené sny, s.r.o.
Jednou bych si chtěla zařídit takový malý krámek. Úplně nenápadný. Stačilo by pár hostesek, nějaký ten vedoucí (pro začátek bych ho dělala já), informativní vrátný a účetní. Mít účetní je obzvlášť důležitá záležitost.
Šlépěje duší
Ticho mě svírá,
mizím v oblacích.
Jsi tak tiše.
Jsi vůbec.
Prastará až kam nejhlubší kořeny sahají
Čokoládové krásky tančí ladně špičkou nohy připnuté k horním deskám svých zvonkoher.
Plujeme tiše každý na svém vlastním světě ležícím na krunýřích prastarých želv.
Ledový a slaný vítr nám krvavě odírá tváře, my přesto stále hledíme kupředu.
Oblaka barevných motýlů nás zahalí vždy, když se opájíme láskou, chtíčem a teplem.
Jsem
Jsem lovec perel, co vynořil se nad hladinu.
Jsem kakaová žena nesoucí džbán s živou vodou.
Jsem skrytá v duhových bublinách a pluji světem.
Jsem duše dítěte, čekající na zrození.
Chytání duhy v Čechách
Prchavé konce duhy jsou postaveny na základech z cihel temnoty.
Zkuste si vzít v noci trochu tmy a co nejvíc jí naplnit cihlové formy. (Nejlépe se sbírá, když nesvítí ani hvězdy a ani měsíc. ) Do formy jí nacpěte co nejvíc, až bude tma skoro tekutá.
Norské dřevo
Někdy něco uplyne mezi prsty rukou, tak jako prchají bublinky z limonády. (Díky Ester). Když je člověk nevšímavý a zabývá se věcmi, který třeba nejsou vůbec důležitý, otevře se mu mezitím tajná krabička a motýli odletí pryč. Někdy ještě chvíli poletují kolem a dělají krásně, někdy je jejich let prchavý a oni se západem slunce zmizí.
Skoro zimní večer
Ruce mi jsou cítit plastem, za okny můj svět svírá zima a já se cítím tak vzdálená.
Všemu. Lidem. Světu.