Autor Kichot

30.05.2012 23:51	K dílu: Nechte se pane gilotinovat	Kichot
Tady je na to odkaz na You Tube (z postletničního brmlání): http://www.youtube.com/watch?v=tmUmghF_gb0
18.05.2012 15:10	K dílu: je-li A	Kichot
Co myslíš tou úpravou?
18.05.2012 06:09	K dílu: Letošní jaro	Kichot
Sny jsou přece od toho, aby se zdály. A ne, aby se plnily.
18.05.2012 06:07	K dílu: Letošní jaro	Kichot
Sny jsou od toho, aby se zdály. A ne, aby se plnily.
25.01.2012 21:39	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 9	Kichot
No tak jsem se teda podíval a vidím, že jsem se docela trefil. To je dobrý, ne? Holštejn jsem ještě sice neviděl, ale ve Věstonicích jsem byl a ty se mi na to moc nezdály, tak ty jsem vyloučil.
25.01.2012 21:35	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 9	Kichot
Jo, někde něco visí, ale přeci se nebudu poddávat před tím, než se to pokusím uhádnout sám? Nebo ty to tak v životě děláš, Koule?
24.01.2012 23:48	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 9	Kichot
Punkva ve Věstonicích? To vypadá spíš na Macochu. Ale Vok z Holštejna? Nevim. No tak asi ten Holštejn. Nikdy jsem tam nebyl, ale je to na vápenci, takže i nějaká ta punkva by tam mohla být. Třeba Bílá voda, Nová Rasovna – co se všechno člověk nedoví na Wikipedii :-)
24.01.2012 23:37	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 10	Kichot
No s těmi biskupy mě na první počtení napadl/napadla(?) Olomouc – i když těch kopců kolem zase asi tolik moc není.
24.01.2012 23:31	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 11	Kichot
No tak pivovar Regent, založený údajně asi tak 150 let před Petrem Vokem z Rožmberka – ale byl to pivař? Ale nic jiného než Třeboň to už asi být nemůže...
24.01.2012 23:25	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 14	Kichot
To "zplakal" je na mě už dost silný kafe ... to se fakt dnes už tak píše?
24.01.2012 23:23	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 15	Kichot
Tak autora bych tipnul Marcelu.K., ale Vysočinou moc nevládzem...
24.01.2012 23:20	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 16	Kichot
No první mě také napadla Blava, to je jediné město, u kterého si pamatuju na most :-)
24.01.2012 23:12	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 17	Kichot
Tipnul bych si na něco ve Šluknovském výběžku... Jinak soudruha Nezvala jsem dostal u maturity – rozbor básně, už ani nevím jaké, jediný ze třídy, byla to nějaká milostná poesie. Byly to dvě strofy, tak jsem na to narval Hegelovu thesi a antithesi a Leninův vývoj po spirále – říkal jsem si, dobře ti tak, parchante jeden komunistickej – no byl jsem ještě mladej a nezkušenej – dostal jsem to za jedna, ale náš soudruh češtinář si stejně nebyl moc jistý, jak upřímně jsem to myslel...
24.01.2012 08:19	K dílu: 37. SUPERKOULE - město / místo - dílo č. 5	Kichot
První z celé povídky – oko mi utkvělo zrovna na té šesce do téčka – a byl jsem doma! Jo, tady v tom špitále jsem jako děcko strávil nějakou dobu a moje zábava byla koukat se z okna, jak ty šestky přijížděj a zase odjížděj, výhybky se přhazují a řidič – vlastně jak se to tenkrát řeklo po francouzsku? – vždycky přecházel s klikou od kontroléru z jednoho konce tramwaye na druhý. No jo, tak já tam ležel v postýlce a koukal na vás, jak si tam klidně běháte venku a prolejzáte křoví! :-) Ale vždycky každý den přišla stará paní doktorka s dřevěným kufříčkem – a to nebyl ledasjaký kufříček, to byl, pane, gramofón! A na kliku! Nasadila velikou desku, jehlu, sedla si na pelest postele a každému děcku takhle zahrála jednu písničku. A mně zahrála Komáři se ženili, jó, to byla hodně moc smutná písnička. Ale pak jsem si říkal, ještě jsem dopadl lép než ten komár, já přeci ještě žiju!
13.01.2012 23:44	K dílu:	Kichot
Omlouvám se, jestli jsem to napsal trochu neomaleně. Rozhodně jsem se tím nechtěl dotknut rodičů a dětí, které tou ACC skutečně trpí. Měla to být spíš jakási metafora. (Jinak ale soukromě si myslím, že ten význam rozdílů mezi pravou a levou hemisférou se často dost přehání.) Ve škole se snažím studenty přesvědčit, že třeba fyzika je daleko víc věcí zkušenosti, zážitků, pocitů a emocí než strohé racionality. Ale moc se mi to asi nedaří...
13.01.2012 23:14	K dílu:	Kichot
A co třeba Leonardo da Vinci? Nebo John David Barrow – Vesmír plný umění? Možné to asi bude: Měl by to mít každý z nás v hlavě a říká se tomu komisura: nervová vlákna, spojující obě hemisféry. Ale dost možná, že během vývoje lidstva tato vlákna degenerují... To mě jenom tak napadlo. Ale teď se dočítám, že to zase není tak daleko od věci: Říká se tomu ACC = agenese corpus callosum: "Jestliže se nervová vlákna v mozku nezkříží mezi hemisférami během kritické prenatální doby, nikdy se již nevytvoří" Takže žijí mezi námi jedinci, kterým to spojení chybí. AGENEZE CORPUS CALLOSUM Tak to jsem netušil, že CC je věnován celý server: Corpus callosum – Stránky věnované poruchám corpus callosum
13.01.2012 18:29	K dílu: Gabriel	Kichot
Prostě reagujeme každý jinak. Já, když mi umřelo první dítě v náručí (nemyslím mé vlastní), tak jsem se vrátil do bufetu dojíst svůj nedojedený (dávno vystydlý) guláš, který tam ještě zbyl na stole. Jen jsem se divil, proč na mě všichni tak divně koukají - můj kdysi bílý plášť byl celý od krve, krev jsem měl na rukou, v obličeji, všude. Básničku jsem o tom ale napsat nedokázal. Je mi jasný, že ty sis se Zubatou ty dveře podávala častěji, než já.
12.01.2012 15:27	K dílu: Gabriel	Kichot
No to je škoda, že to vzdáváš. Vkládal jsem v tebe velkou naději! :-) Proč by děti nepochopily metafory? Srdíčko v hrudním koši jak ptáček v kleci třepotá se... (nebo tak nějak)
12.01.2012 12:43	K dílu: Gabriel	Kichot
Jo ještě důležitá věc - jim říkali - že jak se ten rytmus údery/min blbě počítá, takže je dobré si při nepřímé masáži srdce zpívat nějakou písničku - doporučovali třeba Rolničky, rolničky. Tak jsem to přepočítával, a kdybych na to "smích" do něj fouknul, tak to vychází na poměr 15+1. Tak pro ten 30+2 to chce se poprvé nesmát a až napodruhé se zachechtat dvakrát a přitom foukat.
12.01.2012 12:38	K dílu: Gabriel	Kichot
Tak právě jsme vedli dlouhou diskusi se studentkou, která se zrovna přihlašovala na termín z první pomoci: Tak to schema 5+1 tj. Raz dva tři čtyři pět - teď se prý teď už vůbec nepoužívá. Prý nejčastější je 30+2 a pak je ještě spousta dalších pro různé případy - infarkt myokardu, udušení aj. Co se týče defibrilárotu, tak tam se snad prý pořád začíná na 200 J a pak se přidává na 300 J, 360 J, ale nám tenkrát říkali, že můžeme začít rovnou na 300 J, abychom zvytečně neztráceli čas s těma 200. A u malých dětí s prý počítá 1 J/kg váhy. Ale to zřejmě nebudeme shánět váhy k převážení kojence, že. No a hlavně bacha na to, lidi jsou různě zblblí z těch TV filmů, kde - aby to vypadalo dramatičtěji - jsou zřejmě ty žehličky z roku raz-dva. Takže teď prý se to už všechno lepí. A ne na prsa (jako v těch TV filmech, aby to zřejmě bylo víc sexy), ale šejdrem, samozřejmě. No, při autonehodě, mě tak napadá, v rámci první pomoci, že bychom k tomu využili napětí ze zapalovacích svíček?? No aby se pak srdíčko nerozběhlo motoristovi ve čtyřtaktním rytmu.... No a pak jsme se hodně bavili o té tracheotomii, tak to neučí ani mediky v prváku (prakticky - jen teoreticky), natož údržbáže! Ale prý se to často napichuje jehlama, což nechápu, jak to může někomu stačit, dýchat jehlou...??? A ještě básničky na povinné vybavení lékárniček - což se furt každým rokem mění - zřejmě aby si farmaceutické firmy víc vydělali - jednou maska jo, pak zae ne. Příští rok tam třeba už budeme vozit intubátor (což by se u těch bouraček často využilo...). (Ještě mě napadnul povinný inkubátor - kdyby náhodou při autohavárii došlo k předčasnému porodu.) Takže to nebudeš mít lehký úkol, básničky to budou celkem komplikované. No teď ještě k tomu použít všechny ty tropy - metafory, metonýmie, synekdochy, ironie, hádanky a figury - epizeuxis, anafory, epifory, pleonasmy, apostrofy, personifikace, jak ti onehdá radila Nicolette...
11.01.2012 23:03	K dílu: Gabriel	Kichot
Pan Gabriel přeci nezemřel - psala jsi - šlukuje v nebi. Ale jde mi o ty resuscitační postupy. Ty přeci nejsou primárně určený k posílání do nebe. Někdy se povedou a někdy ne. Kdyby se jich nepovedlo moc za sebou, bude se hledat, v čem je chyba. Někdy je třeba chyba jen v tom, že se je člověk špatně naučí. Takže kdyby se je děti od malička učily jako básničky, myslíš, že by to nepomohlo?
11.01.2012 22:54	K dílu: Černé slzy	Kichot
Já už vím. Jde o tu řasenku.
11.01.2012 22:47	K dílu: Gabriel	Kichot
No já bych to také zařadil do výukové lyriky: Raz dva tři čtyři pět - teď Raz dva tři čtyři pět - teď Dvěstě džaulů - nic Třista - přidej víc...
11.01.2012 22:31	K dílu: Černé slzy	Kichot
No tak jsem se poučil. Už jsem ti to chtěl opravit, že se říká tracheotomie a ne tracheostomie, no a až teď jsem zjistil, že to sice nějak souvisí, ale je v tom rozdíl. Tracheostomie, no tomu jsme říkali "slavík". A tracheotomii nás učili v první pomoci. Tenkrát jsem to vůbec nechápal. Teda ne, že bych to vůbec nechápal, ale nechápal jsem, proč nás to učej, prostě nedovedl jsem si naprosto představit, že bych najednou přiskočil k nějakému chlápkovi, který by se třeba sesul na ulici nebo co, vytáhnul z kapsy perořízek a vrazil mu ho do hrtanu. A tam nám to vysvětlovali, jako že brnkačka. Trénovali jsme si to taky na nějaký gumový ženský, co se na ní trénuje všelicos, třeba umělý dýchání a když se do dělá blbě, tak se jí to fouká do břicha. A taky jsem nechápal, proč nás učej, jak si sami namíchat infúzní roztoky. Stylem, jako bych si sypal cukr a sůl do čaje. No ale to jsem asi už dost odbočil od tvé básničky. Když mně to dycky něco připomene. No jo. Slavík. Ptáček. Zhnisanej. Jen si nedovedu představit, že ten pohled by působil sekreci mých vlastních slin, které by mě nadavovaly. Tracheostomie. Vyústění průdušnice. Ústa z průdušnice? Jsou taková ústa na líbání? Ta z té tvé básničky asi ne. Co ta ústa, která zbyla? Zůstala bez dechu, ten se do nich nedostane. K čemu jsou taková ústa, která nedýchají? Žeby jen na líbání? Jsou to moc úchylné úvahy? Zůstaly oči. Oči pro pláč. Ale vypadá to, že slzy jich nedosáhnou, podobně, jako dech nedosáhne té dálky úst.
10.01.2012 23:28	K dílu: Kráčím	Kichot
"voda, ta, která byla to tím nejdůležitějším," – opravit chybku.
10.01.2012 23:05	K dílu:	Kichot
Bodejť bych nedal tip, jako učitel fyziky :-) Krásná povídka, takhle by se měly psát učebnice! Do svých oblíbených autorů jsem zařadil Richarda P. Feynmana, z toho důvodu, že ač bedna světového formátu, hodně času věnoval tomu, aby obyčejným lidem vyložil, jak je ta fyzika krásná. Třeba se nám konečně narodil nový Feynman? :-)
10.01.2012 22:52	K dílu: Strom v lese	Kichot
No, je to sice trochu naivní (jako dřevorubec bych mohl povídat...), asi by stálo za to zeptat se těch dvou mužů, PROČ ten dub kácí. Na druhou stranu to ve mně evokovalo agresivní vzpomínky na situaci, kdy JÁ jsem měl ve svém lese konečně asi po třiceti letech vypěstovaných několik málo dubů – za moc nestály, měly málo světla a dalo to moc práce, než vůbec začaly růst. Kdyby byly staleté, chápal bych to, že je někdo pokácí a dřevo rozumně zužitkuje. Ale tohle byly doubky 20 cm v průměru a ten nejlepší z nich, který měl největší naději na perspektivní život, byl najednou fuč – zbyl jen ohlodaný pařez. Jediný užitek, který z něj kdo mohl mít, byl otop v krbu. Nikomu nepřekážel. Chytnout toho chlapa, tak mu tou jeho motorovkou rozřežu jeho auťák a gumy a prohodím mu ji předním oknem. A měl by štěstí, kdybych mu neuřezal ještě jeho pracky a hnáty. Že lidi kradou – takový je svět. Ale že lidi u toho kradení ani NEMYSLÍ, to je tragédie. Každý rok mi u cesty zmizí vánočák – stromků, které je NUTNO vyřezat je tam habaděj, ale vždycky někdo ufikne ten, který má největší naději k dalšímu růstu, který tam prostě dalších 100 let BUDE FAKT CHYBĚT. Žádný cit. Jako když parta místních chuligánů vytrhala a rozbila několik telefonních automatů v ceně asi půl milionu, aby z nich vybrala asi tak 200 Kč drobných... To jsem se rozkecal... Takže i když "obrácení" autora na "zelenou víru" je trošku naivní, oceňuji ten styl, schopnost o věci diskutovat, stát si za svým a nakonec uznat i toho druhého. I když já osobně bych to asi s tou Luckou tak snadno nevzdával, přesto uděluji T* :-)
10.01.2012 22:35	K dílu: Třecí síla	Kichot
Tak to je ještě celkem průhledná varianta. Já to slyšel o docentu na FELu, který se každého studentů na úvod ptal, PROČ jste sem přišel? Když vyházel všechny odpovídající stylem PROTOŽE chci udělat zkoušku atd., začal se konečně bavit s jedním, který odpověděl PROTOŽE existuje gravitace.
09.01.2012 13:42	K dílu: Na muletě pentagram	Kichot
V pravidlech Písmáka je, že tak 1 dílko denně je ažaž ... a já už jsem přes limit. Fakt musím taky makat. Tak zase někdy. Pá.
09.01.2012 13:12	K dílu: Na muletě pentagram	Kichot
Font zvětšený na 14pt. Stejně ti závidím zrak, já si bez brejlí u monitoru moc nešrtnu. Já to dohledal v zápisu s tím "stkví", tak jsem to tak nechal. No počítám, že jsem byl asi tak o půl roku nebo o rok starší než když jsem zpíval ten Středeční výlet, mohl to být rok tak 1971. Muleta je jedním z těch mých posledních "tvrdých" protestsongů, takový výkřik. Ale jak koukám, tak ten Karlův vzor tady prosvítá asi ze všeho nejzřetelněji – bez něj by mě zřejmě ani to slovo "muleta" nenapadlo. A teprve snad až teď si pořádně uvědomuju, že tu rudou fangli jsem fakt celou tu dobu vnímal jako muletu. Já jsem byl tím rozzuřeným bejkem, Dr. Husák tím obratným toreadorem. Bolševici byli vysmátí, my jsme soptili, nic z toho. Zpívávali jsme občas s kamarádkou v rotundě a ona na mě už byla naštvaná, že už nic jinýho nedovedu napsat, jen samý protestsongy. Asi měla pravdu, lidem ani nám to už nic moc nedávalo. Jen jsme si tak zanadávali na soudruhy a vyčpělo to do ztracena. Tak jsem se pak onehdá přinutil a napsal taky jednu milostnou a mělo to velký úspěch :-) (Tak tu zase možná až někdy, časem ... teď bych se měl zase něčím chvíli živit a poesie to není... tak si musím dát na pár dní zase od Písmáka oddych)
09.01.2012 12:42	K dílu: Když se srazí ventil s pístem v motoru JTD, kulháš jak Jákob, pereš se s Bohem	Kichot
Dát T* je asi jednodušší než hlubší kritika :-( Já nevím – jak to napsat? Prostě taky se mi kdysi srazily písty a ventily na dálnici, a já to tiše už předtím tušil, jak mi to v těch rozvodech podezřele cvakalo, jen zrovna jak na potvoru ne a ne to pertinaxový rozvodový kolo (vynález Pragovky) sehnat. Bylo to naprosto fatální – zrovna když jsem vezl autobus lidí do Taizé, bylo to v létě 1989, ostatní spali po náročné noci, právě svítalo. Sedl jsem si na nárazník a tiše plakal a přemýšlel, co jim řeknu, až se vzbudí. Nakonec jsme jeli stopem... Takže když si začnu číst nějakou básničku a hned první dva verše jsou o té srážce ventilů, najednou mi to v hlavě udělá "cvak" a rozvody v mozku mi přeskočí do nějakých jiných závitů – člověk se dostane do jakéhosi tranzu a pak se probudí, až když už je na konci básně. Tak jak potom vyprodukovat nějakou hlubší, objektivní kritiku? Cítím se jak zasaženej jelen...
09.01.2012 12:05	K dílu: Když opilec tě odsoudí	Kichot
Nehodnotím to jako "poezii jako takovou", ale jako způsob, jak se vyrovnávat s něčím, co jsem prožil. U procesu T 35/2011 jsem nebyl, ani jsem ho nedogůglil, nemám tůšo, o co tam šlo, jestli tam byl autor v roli obžalovaného, žalobce, svědka, na podporu kamaráda... ale stejně mám pocit, že něco z toho člověka, který to prožil, se tou básničkou podařilo předat. Myslím si, že se z básniček dá trochu poznat, jestli člověk skutečně něco prožil, anebo si jenom tak ťuká písmenka pro zábavu. Za to T* Nejsem si jist Whitesnakeovou radou, jestli by próza měla lepší účinek. @Norsko 1 & mperdik & Animovanej medvěd: Byli jste někdy u soudu? Také vám to vše připadalo tak hrozně nudné jak kolovrátek? V tom případě jste tam s největší pravděpodobností byli jako přísedící... @mperdik: Jestli to dobře chápu, připadá ti to jako poškrábaná gramodeska a to se ti na tom právě líbí?
09.01.2012 11:17	K dílu: Středeční výlet	Kichot
(předchozí byla reakce na Marcelu K.) @avox: No to mě asi tenkrát nenapadlo, uvažovat o vatě. Nebo já nevím. A když se na to koukám s odstupem, tak bych taky nedokázal říct, co z toho je vata. Pro mě je to spíš už zkamenělina. U některých jiných (téměř stejně starých věcí) mě občas napadne, že to či ono by se dalo napsat jinak, lépe. Ale zrovna tohle mi přijde už tak zarezavělý, že kdybych s tím pohnul, tak se to rozsype. V diskusi s Marcelou K. jsem se to snažil přirovnat k té předchozí Kopretině – viz začátek diskuse tam a jestli ten můj další vývoj šel "dobře nebo špatně" (záměrně pitomá otázka). Prostě v tomhle výletu jsem to už "hrnul" hlava nehlava, vata nevata, jako buldozer, jako ten tank. Dřel jsem struny struhadlem. Tak nějak jsem si asi představoval, že se musí "burcovat svědomí národa". Ještě ta věc, když má takový mlaďoch (možná něco podobného platí i pro starochy?) nějaký vzor (Kryl byl tenkrát pro mě pámbů, kvůli němu jsem se tenkrát rozešel s holkou, pro kterou on pámbů asi nebyl), tak co s tím? Asi to patří k věci, že se ho na jednu stranu snaží nějak napodobovat (vědomě či nevědomě) a na druhou si zase hledá vlastní cestu. Má to vůbec cenu se v tom ještě babrat? Většinu života jsem strávil v odporu proti "něčemu" a to dávalo tomu životu také nějaký smysl. Když nás 17. listopadu 1989 konečně pozdě v noci pustili z Národní, jako jedny z posledních, šel jsem po nábřeží a brečel jsem jak želva, pěstí hrozil k Hradu a řval, řval už ne navenek, ale dovnitř sebe, že ty kurvy bolševický tu budou snad už fakt "navěky", že s nima už fakt nic nehne. A týden po tom už jsem šel zase Vodičkovou z Václaváku, z nějaké demonstrace, a tak tak koukám po domech a říkám si – co se vlastně změní? To, co se změnilo, bylo to ostré vnímání toho, kdo jsme "my" a kdo jsou ti "oni". Tenkrát to měl člověk jasné. Přemýšlím, jestli sem mám hodit ještě "Muletu". Moc se mi nechce. Ale udělám to.
09.01.2012 10:38	K dílu: Středeční výlet	Kichot
No právě. A to je dobře nebo špatně? Psal jsem že ten kytarový doprovod u Kopretiny C Adim ami E7 začíná podobně jako Karlova Pieta ami Adim ami E7. Prostě to spojení Adim-ami mi přišlo zajímavý a tak jsem ho asi tak podvědomě napodoboval, no, to se snad v pubertě stává, ne? (Do jaké míry úspěšně či neúspěšně, o tom se samozřejmě nepřu....) No a tenhle Středeční výlet, o rok pozdější, jak sama píšeš, se Krylovi už nepodobá ani náhodou. Takže to je asi dobře, když se puberťák odpoutá od svého vzoru?
09.01.2012 04:44	K dílu: Kopretina	Kichot
Tak jsem uploadoval "Středeční výlet" a když oba protestsongy srovnám, máš v pravdu asi v tom, že za "Středeční výlet" člověku tenkrát asi hrozilo vylití ze školy, zatímco o rok starší "Kopretina" by se dala svést na reflexi nějakého sovětského filmu. Že by mi za ten rok o tolik narostla ramena? Na druhou stranu, když si to teď po tolika letech čtu po sobě znovu, tak si říkám, kde se ve mně ta empatie tenkrát vzala? Rusáky jsme tenkrát z duše všichni nenáviděli. Jak jsem se v té době dokázal dobabrat k tomu, představit si JEJICH pocity – že třeba MUSÍ a že je to sere ještě víc než nás, že tady jsou? (O tom ta básnička měla být.) Cavalera má asi víc pravdy, než tuší, ty moje další písničky mi teď přijdou ještě naivnější a trapnější, než je takhle první Kopretina.
09.01.2012 04:09	K dílu: U tunelu	Kichot
Ano, také jsem kdysi doučoval chlapce, který chtěl být strojvůdcem a počet jeho dioptrií byl větší než malý. Proč to vlastně poznamenávám? Kromě výtahových snů jsem sklízívával i hojnost snů kolejových: tramvaje jsem (s hrůzou) řídil (vždy jinam, než byli cestující zvyklí), vlaky mi ujížděly, pořád mě zdržovala moje mnohá zavazadla. Možná, že je ta tvá povídka i o tom?
09.01.2012 03:45	K dílu: Razítka	Kichot
No právě. Sám se tomu divím. Jak mladý junák objevuje věčné pravdy...
09.01.2012 02:53	K dílu: Kopretina	Kichot
No, ta její melodie a způsob kytarového doprovodu spíš připomíná Krylovu Pietu – takže ten svůj tehdejší pacifismus ke mně zavál spíš od něj. Jinak v té době jsem nosil vlasy na lopatky, ve vlasech kopretinu, pletl jsem, háčkoval, půjčoval si miminka od maminek v parku a vůbec všemožně vyznával Unisex. Ale k tvé kritice se stavím zodpovědně – jasně, možná jsem byl ovlivněn i tím – když k nám přijela CA 23 roky před tím, také jsou na obrázcích s dětičkami v náručí... No dobře, vyprovokovala jsi mě, že sem přidám ještě nějaký ze svých textů z té doby, pokud si vzpomenu – Vzpomínku na srpen.
09.01.2012 02:39	K dílu: Mona Lisa	Kichot
Mým oblíbeným čtivem je Leonardo od Merežkovského (mám jen II. díl z roku raz-dva – přeložila Tesková, takže to čtu od půlky, to nové vydání z Academie nemám – nevíte, kdo to teď překládal, nemůžu to dohledat) a tak shodou okolností zrovna před Silvestrem jsem se dostal ke kapitole, jak maluje paní Lízu. No on to Dmitrij Sergějevič popisuje velmi sugestivně, takže tvoje povídečka se ve srovnání s ním teď nachází v těžké posici. Ale kdoví, jak to tenkrát doopravdy bylo, že... když se ani pořádně neví, jestli to doopravdy byla paní Giocondová nebo ňáká jiná. Každopádně se shodnete v tom, že na osvětlení si dal Leonardo velmi záležet – při portrétování preferoval takový ten mlhavý opar – a pro případ, že by bylo zrovna moc jasno, tam měl připravený takový zatahovací lajntuch. No ale ta tvá pasáž si tím jejím těhotenstvím mi padne spíš na sochaře Auguste Rodina, než na Leonarda. Já jsem takovej vůl, já čtu tak málo a když už jednou konečně něco přečtu, tak za rok zapomenu, od koho to bylo. (Furt si říkám, konečně zase ten čtenářský deníček...) Nějakej román o Rodinovi. Tak ten přivedl do jináče Rose Beuretovou, která mu pomáhala a i stála modelem v době, kdy na tom byl bídně, a když už to na ní bylo moc vidět, tak ji lehce kopnul do zadku, že je moc tlustá a že se podle ní už nedá sochat... (jestli si to dobře pamatuju). No takže to všechno bych raději přeskočil a spíš bych přesunul diskusi k závěru tvé povídky: „Finito. Fine, la signora,“ Protože je známé, že Leonardo téměř nic dokončil. No je pravda, že většinou se právě jeho Mona Lisa řadí k těm několika pramálo věcem, které dokončil. Ale v podání Merežkovského to bylo tak, že Leonardo sám ten obraz nikdy nepovažoval za dokončený – mínil na něm dál pokračovat, ale paní Giocondová se rozhodla doprovodit svého manžela na obchodní cestě a během ní se nakazila. Leonardo marně čekal na její návrat, aby mohl pokračovat v portrétování; Líza ten svůj obraz de-facto dokončila sama – tím, že umřela dřív, než ho ještě Leonardo stačil zase přemalovat jinak. Takže kdoví, možná už to měla ve svém podvědomém plánu, jak ho převeze – proto se tak potutelně usmívá... --- V létě jsem se vydal do Florencie, abych vyzkoumal, jak to s tím Leonardem doopravdy bylo, no ale nakonec jsme skončili v Cadore... tak třeba letos, ale to by se asi člověk musel naučit italsky. Leonardo je mi sympatický právě tím, že spolu máme mnohé společné – především to, že mám také spoustu nápadů, ale nikdy žádný nedovedu do zdárného konce. Takže není důvodu, proč by ten můj nápad s italštinou měl skončit jinak... --- Zpátky k tvé povídce – těch pár vět před tím finitem, ty mi přijdou celkem trefné.
09.01.2012 01:28	K dílu: Každá rada drahá	Kichot
No já si vzal k srdci, že na jednu vlastní vloženou básničku bych měl přečíst alespoň deset jiných – že to asi nebylo to správné entrée, vrátit se po deseti letech na Písmáka a začít sem mrskat jedno pubertální dílko za druhým – tak jsem si dal na chvíli pohov s grafomanstvím a začal také trochu číst :-) No hlavně si myslím, že básničky by se měly hlavně recitovat a nejen pasivně číst. A musím říct, že s těmi změnami rytmu mívám trochu problém, jak to správně deklamovat, takže si raději trochu zjednoduším práci pomocí kopyta à la dětské říkadlo...
08.01.2012 22:28	K dílu: Každá rada drahá	Kichot
@Tangens_Omega36: Ono to je těžký – vem si "lásky/pásky" – to když někdo napíše, tak je v ofsajdu. Je to tím, že: 1. To už jednou napsal Mácha, takže od té doby je každý jiný básník jenom plagiátor? 2. Už i Mácha byl takový dement, že ten nejapný rým vůbec použil? 3. Co když to někdo použije zase v trochu jiném kontextu – třeba: Skříně plné lásky: kazety a pásky. (pravda, dneska spíš CD, DVD a Flash ROM...)
08.01.2012 22:17	K dílu: Každá rada drahá	Kichot
No dávám ti * hlavně za to, že mi přijde, že jsi jedna z mála, kdo tu drží nějaké básnické formy. Třeba málokdy dnes už člověk narazí třeba na sonet, a ten rispet mi přijde takový ještě sevřenější, údernější. @MDavy: Jako že se ti nezdá rým vydloubány – sami, že se ti tam nezdá ten třetí verš? To čtyřverší by se mělo rýmovat střídavě, což si myslím, že by se dalo akceptovat. @Lakrov: Také jsme doma říkali hrozinky. Jinak: rozinka Lze i: hrozinka Hevrle by dnes asi splakal? @MKbaby: A poté zdvihnout mandle... Neber to jako kritiku, avox, je to čistě můj osobní pocit, že tím jambem (v češtině) a těmi kondicionály se to tak nějak drobí. Jestli můžu, já osobně bych do toho šel asi víc tvrdě, pomocná slovesa a "člověky" pryč, ještě víc to sevřít, třeba: Z vánočky už vydloubány téměř všechny rozinky U stolu jsme náhle sami večeříme vzpomínky Ztratila chuť oschlá střída myšlenky se nedohlídá Tu je zkrátka pro kočku recepis na vánočku (Recepis, který jsem tam vrznul hlavně kvůli rytmu, zní asi trochu archaicky a evokuje spíš lékařský než kuchyňský recept. Ale může to mít i vedlejší účinek – když už nepomůže ani vánočka, nepomůže ani lék z lékárny.)
08.01.2012 21:44	K dílu: Píseň přesmutná o lásce, zradě a trestu	Kichot
Jo, tak jsem si to už i přezpíval :-) * Bylo by dobré, kdyby si to přezpíval i každý z diskutujících, ale nevím, jestli je tady někde na serveru možnost nacpat ty MP3 k poslechu. (To by se hodilo nejen u písňových textů, ale i pro recitaci a četbu, nemyslíte?)
07.01.2012 16:41	K dílu: Píseň o sobě	Kichot
Na českých Wikizdrojích je Autor:John Keats většinou v překladech Vrchlického, tak kdybys měla odvahu se vedle něj postavit, tenhle A Song About Myself tam ještě přeložený není!
07.01.2012 16:28	K dílu: Dovedu mu poručit	Kichot
No jo, ta nostalgikova pointa je zajímavější :-) Odvěký body-mind problem, jak se dnes říká, v tvém podání dost připomíná středověká témata "Hádala se duše s tělem". Jo, témata věčná, nějak se s nima musíme pořád vyrovnávat, i když už byla tisíckrát obehraná. Já když ten gramofon doma slyším doma pořád do kola, tak mě to občas donutí namísto piva zajít na víno – to je údajně méně kalorické... Jinak na mě působí tak trochu divně to diminutivum ve druhé sloce...
07.01.2012 16:19	K dílu: Kolik bylo lidojedů?	Kichot
Také to první čtyřverší mi přijde nejpovedenější. Lidi (i lidožrouti?) asi hodnotí míru originality. To poslední téma (být láskou snězen) je už natolik profláknuté, že je asi extrémně obtížné se s ním někomu zavděčit...
07.01.2012 16:09	K dílu: Srdce mé bědné	Kichot
Nechceš to šoupnout na Wikizdroje? Jesenin nám tam ve volných překladech chybí a je to ostuda! Vytvořte na této wiki stránku „Jesenin“! Rusové ho tam mají samozřejmě skoro celého Викитека:Сергей Александрович Есенин a tohle taky: Слушай, поганое сердце (Есенин) takže ten český překlad by se tam k tomu docela hodil :-)
07.01.2012 15:42	K dílu: Výtah	Kichot
Na sny máme databázi, výtahů jsem tam našel k dnešnímu dni 17 kousků :-) Hledat: výtah Pěkné, že jsi uvedla, že se ti zdál před pětatřiceti lety – mně moje výtahové sny skončily někdy před padesátkou – a také páternosterem :-) Sny: Databáze/Kychot/O snech Ale nevadí, bereme i jiné sny. Sny: Databáze Stačí přidat se mezi snílky :-)
07.01.2012 15:18	K dílu: PRŮVODCE NOVÉHO PÍSMÁKA - aktualizace 09.06.2009	Kichot
Tak to jsem moc nepochopil: "Prolog prostor pro návrhy, jak vylepšit budoucí nápovědu pro nové autory tak, aby se v písmáku lépe zorientovali." Ale ta následná diskuse mi tomu nějak neodpovídá. Já jsem se na Písmáka přihlásil někdy v roce 2001. A teď znova po deseti letech. Od té doby se toho tady dost změnilo. Takže nějaký technický HELP pro Staré/Nové autory? Například formátování textu. Předtím jsem do textu normálně vkládal HTML tagy a fungovalo to. Za tu dobu se ale změnily linky a když jsem je chtěl fixovat, tak zjišťuju, že už ty HTML taky nějak nefungují. Jo, je tu takový nějaký podivný editor. Ale chybí mi třeba možnost náhledu před uložením. Ale třeba při editaci Prologu takový editor moc nefunguje – co když potřebuji v Prologu odkaz? Třeba tady mi to nefunguje – a předtím to fungovalo. A co třeba možnost náhledu při psaní kritiky?
07.01.2012 14:40	K dílu: Razítka	Kichot
Jasně. Jsem si taky říkal, jestli po takové době má cenu ještě nosit starou slámu do chlíva. Byl to takovej pokus, co to udělá, když se hodí taková stará veteš do dneška, jestli to vůbec ještě funguje. A vida, ono to nějak funguje – možná o trochu jinak, než tenkrát. Tenkrát, když si někdo něco napsal na lístek a ztratil ho, tak se třás, kdo ho najde. Dnes si můžeme na web dát cokoliv a nikým to stejně nehne. Ještě to přehodnotím a třeba to skončí v blbůstkách nebo kdovíkde :)) To avízo už přišlo? Nevim, jen jsem tam na tebe kliknul, když jsi byla ještě bílá, a ty jsi nejdřív v tom okýnku zrůžověla a pak zešedla – tak jsem asi přišel na to, jak se správně posílá avízo :-)
07.01.2012 14:20	K dílu: Nespavost	Kichot
No já tě čtu po deseti letech. A ty utekly jako nic... Ještě mám v hlavě naše poslední vystoupení a teprve teď mi došlo rozhřešení: http://www.facebook.com/photo.php?fbid=2638155524787&set=o.207019572653107&type=3&theater (Jinak namísto kopyta by mi klidně stačil napínák v patě...)
07.01.2012 13:59	K dílu: Razítka	Kichot
Sorry, víc jak 10 let jsem na Písmákovi nebyl a od té doby se tu toho dost změnilo. Tak jsem tak nějak blbě předpokládal, že avízo se dotyčnému pošle automaticky, když je v tom okénku, pokud nezaškrtnu --nikomu--. Zatím jsem tu taky nenašel nějaký technický HELP – v nápovědě je třeba rozkošná věta "také by se noví autoři mohli naučit používat avíza" – ale jak? Asi vlastními chybami, než jim někdo vynadá, jako ty mě :-) Ke kategoriím: Já si nemyslím, že "blbůstky" by to dílo muselo být blbé, to spíš to označení kategorie – takové nic moc říkající. Prostě v poezii je pro mě důležitá forma a ta se v kategorii "Blbůstky" vůbec nerozlišuje. No třeba kdyby tu byla kategorie protestní poesie, tepající společenské zlořády, tak bych to tam dal i bez ohledu na nerozlišování forem. Ale to není asi jen chyba kategorizace Písmáka, jinde to není o moc lepší, třeba v hudbě: Mně třeba zajímá renesanční populární a taneční hudba. Ale najdu ji dnes v popu a taneční hudbě? Ani náhodou! Musím hledat v kategorii "Vážná hudba" – světe zboř se – hned vedle mší a oratorií! :-( To by se asi někdo obracel v hrobě... Ono třeba i v Seznamce "Vážné seznámení" asi málokdo bere tak, že se pak už do smrti nezasměje... Já to psal za totáče v době Husákovské normalizace, kdy skutečně za takovou či podobnou básničku člověk mohl "vážně" jít sedět, když tam nějaký "vážený" soudruh to razítko dal. A nemusel ani jít sedět, stačilo, když si ho s vážnými xichty předvolali na "podání vysvětlení", jako co to má znamenat? Takže, konec konců, ta kategorie "Vážně míněná poezie" mi nepřijde až tak od věci...
07.01.2012 13:29	K dílu: 36. SUPERKOULE - předehlédnutí - dílo č. 6 - Co je v kouli	Kichot
T*
07.01.2012 13:08	K dílu:	Kichot
Tak analýzou přechozích případů jsem dospěl k závěru, že asi jeden člověk může poslat své tipy i více soutěžním dílům a kolik hvězdiček tam uvede anebo jestli uvede písmenko T nebo nějaký smajlík či jinou zkratku asi nehraje roli. Technicky by asi mohli tipovat i své vlastní dílo, ale eticky se to asi nedělá. Ale ty "výběry" stále nechytám. Funguje to tak nějak?
07.01.2012 12:50	K dílu:	Kichot
Tedy v původní KOULI čtu "o výherci rozhoduje počet tipů a výběrů", ale co jsou ty "tipy" a "výběry" a jak se udělují a v jakém rozsahu nemám tušení.
07.01.2012 12:47	K dílu:	Kichot
Omlouvám se za snížené IQ, víc jak 10 let jsem na Písmákovi nebyl, dost se tu toho za tu dobu změnilo a nepodařilo se mi nikde dohledat pravidla toho bodování. Vidím, že různí lidé posílají různý počet hvězdiček, různá písmenka atd. Je nutné při tom zaškrtnout políčko "Přidat tip" – co to políčko vůbec znamená? Kolika dílům můžu udělit jaký počet hvězdiček? Jedna hvězdička = jednička, anebo naopak čím víc hvězdiček, tím líp? A nakonec se sečtou hvězdičky či co?
07.01.2012 12:05	K dílu: 36. SUPERKOULE - předehlédnutí - dílo č. 6 - Co je v kouli	Kichot
Líbí se, dá se číst i recitovat i to vyjadřuje a sdílí to, co v sobě nosí asi většina z nás. Jen ta pointa mi malinkou unikla - kdyby to končilo třeba "Že ten čas je pěkně dojen" bylo by mi to srozumitelnější.
07.01.2012 11:51	K dílu: Pavučina	Kichot
Ten rytmus mi dal trochu zabrat, vyznat se v něm a jak to deklamovat.
07.01.2012 11:26	K dílu: Socha	Kichot
To se člověku občas stává i u soch z masa a kůže... V poesii je to jednodušší, můžeš to rozvést dle svého gusta. Veškerá svá díla dávám na pospas veřejnosti pod licencí CC BY-SA 3.0, která umožňuje i cizí díla dále svévolně prznit a jinak modifikovat http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs
07.01.2012 11:18	K dílu: Razítka	Kichot
Jaktože nevážné? Není to snad literární censura zcela vážné thema? Takže "Vážně míněná próza" tu sedí. Po technické stránce: Jedná se o vázaná čyřverší, která zcela splňují kriteria dané kategorie: "verše, které mají buďto přísně pravidelný rytmus nebo dodržují rýmy, příp. obojí..." To, že daná kategorie jest pouze podkategorií "Vážně míněná próza" a nikde jinde, to si prosím stěžujte u admina Písmáka. Kterou jinou kategorii byste doporučil? Nic jako "Nevážná kategorie" tu nenacházím, a v oddíle "Zábavné kategorie" nic příhodného nenacházím, co je Pajpu nevím a Wikipedie také ne :-(
07.01.2012 03:37	K dílu:	Kichot
EU – ANO! EU – NE! Snad mi někdo promine že se z toho pomine. EU pomine. Jémine! Jen my NE!
07.01.2012 03:22	K dílu: Báseň v Perlu č. 1 (COMPKLUB)	Kichot
No, řek bych, že od půlky druhého řádku je ten skript už k ničemu... Useless use of not in void context at ./danny.pl line 6. Name "main::meaning_of" used only once: possible typo at ./danny.pl line 4. ouch! at ./danny.pl line 4.
07.01.2012 02:53	K dílu:	Kichot
Ke všem bodům – řeší to wiki, ne?
06.01.2012 23:19	K dílu: Žalování Pánubohu	Kichot
@LastSamurai: Jestlis pochopil racka, to by ses musel zeptat jeho. Já jsem to pochopil podobně. To je pro mě ten zázrak, zkusit si nějak interpretovat text, který bych já nikdy sám nenapsal. Nemůžu se s ním zcela ztotožnit, když jeho autorem je někdo jiný. Ale je možné pokusit se vcítit do někoho jiného, který myslí a uvažuje jinak, než já, má jinou minulost, jiné zkušenosti. A o to jsem se pokusil. To je to, proč vůbec čteme a recitujeme jiné autory; jinak bychom mohli zůstat na tom, že budeme předvádět jen sami sebe ;-) A to je také to, proč autorská čtení nemusí být vždycky zrovna zdařilá...
09.11.2001 00:00	K dílu: Žalování Pánubohu	Kichot
Zajímá mě, co na to racek.
09.11.2001 00:00	K dílu:	Kichot
(Teď jsem taky místo "jsem" napsal "jesm" a už nevim, jak to opravit. Pořád tu je jen samé PŘIDÁVAT a PŘIDÁVAT a žádné opravit. Nebo jsem slepej a pro oči nevidim....)
09.11.2001 00:00	K dílu:	Kichot
No mě ty odkazy taky nefungují - chybička se vloudila. Problém je v tom, že jesm na tomhle serveru ještě neobjevil ten správný čudlík, kterým se ta vlastní díla dají editovat a opravovat ty chyby. Ptal jsem se správce serveru, ale ten mi ještě neodpověděl.
14.11.2001 00:00	K dílu: Hovory u Foxe	Kichot
No rozdíl od všeho minulýho co jsem od tebe četl mi tohle přijde nějaký jetý. Jakoby mimo. Nevim co si o tom myslet. Bral bych to kdyby to byl poku o prvotinu. Možná jsem jen nechápavej. Ale zaujalo mě, jaké množství reakcí se tu sešlo.
14.11.2001 00:00	K dílu: J a k o u b e k	Kichot
Dostal jsem děsnej chuť na bramboráček. Možná by i stálo za to pro něj umřít...
14.11.2001 00:00	K dílu: J a k o u b e k	Kichot
Dostal jsem děsnej chuť na bramboráček. Možná by i stálo za to pro něj umřít...
14.11.2001 00:00	K dílu: Mr. 10/13	Kichot
Dědouch: "Přiblblé samečkovské potřebě milovat-vlastnit-uvěznit." To je zajímavý a já si dycky myslel, že tohle je právě typicky samičkovská potřeba.
14.11.2001 00:00	K dílu:	Kichot
Skoro mi to na začátku připomnělo Ortena.
14.11.2001 00:00	K dílu:	Kichot
Dík za připomínku. V té zahradě pod Kateřinou jsem toho také dost zažil... Petr