Písmák 8.11.2012 1:19:18
Po době přestupnýho roku poprvé
Nějak jsi to zaspala. Zimním spánkem ve světě, kde se něco odehrává vokamžicích po půl roce a ty to uvítáš pokaždé sjistotou a zároveň snadějí, že ten dlouho očekávaný vzruch plánuje brzo přestat. a přijde stereotypní ulehnutí, svobodná vůle tě uloží do tvé pohodlné nory sfasádou podobnou zlaté kleci.
Nerozlučnost vzteku spocitem vděčnosti postrádá na abstraktnosti, když poklidná dobrovolně přijme slast známého kóma, doprovázeného zpomalením tepu, ospalým tokem krve principiálně a mechanicky poháněným mechanismem srdce.
Beze spánku
Za klopu dej po krušpánku,
i když už je po dýchánku.
Rozostřeně v modrém vánku,
toužíš vypnout databanku -
Ukolébavky
,,. Budu na tebe hodná, mladej. Cukrátka a cigarety.
Mám za sebou patnáct let v tom stanu.
Kus železa s rezem
Když zrála u nás první švestka
za křižovatkou na smetišti.
Okolí voní černým bezem.
Vlak přezdívaný lidmi šestka
Za oknem
Na kopci mezi beránky
zůstala prázdná láhev vína
pro chvíli němé beztrestnosti,
snad obarvila červánky
Ranní
K ránu
zalezlo slunko za mraky.
Vrať všechny lahve -
marně bys hledal na skle pěnu.
Pět a třicet
Jenom sedíš a čumíš.
Vzpomínáš na paní učitelku občanské výchovy: ,,Milé děti, každá cigareta ubere sedm minut života, takže. "
Sedm minut života. Kdo to kdy takhle spočítal.