04.03.2013 10:45 K dílu: Nevím, a vědět to nechci Eza

Můj, již druhý, komentář k této povídce zní: Hodně lidí tvrdí "Nevím a vědět to nechci" a při nejbližší příležitosti se přece jenom vyptávají, ne zrovna těch, kterých se to týká, ale tak nějak okolo. (tím absolutně nemyslím Tvou tchyni). Já takovým zvědavcům obvykle odpovídám: "Zeptej se přece těch dotyčných sám, tam budeš nejlépe poinformován."

Často se můžeme něco domýšlet, ale pravdu, proč se rodina doopravdy rozpadla, se nemusíme nikdy dozvědět. Ne každý je totiž schopný prát špinavé prádlo na veřejnosti. Příliš ho to bolí a pak tu jsou ještě děti, které pod tím nejvíc utrpí.

 

01.03.2013 20:05 K dílu: Nevím, a vědět to nechci Eza

Tak tohle mi ale sedlo! Čte se to hladce, lehce a srozumitelně napsáno.

Zasáhlo mně to, po dočtení jsem hledala kapesník a v duchu jsem si řekla: "Tak zase jedna rodinka".

01.03.2013 19:53 K dílu: O Lišákovi a Zajíci Eza

Určitě ses Edvine snažil, ale nějak mi to tentokrát nesedí.  Text neplyne hladce, některé popisy se mi zdají nechutné (můj subjektivní pohled).

Já prostě těm moderním pohádkám nerozumím.

 

15.01.2013 13:20 K dílu: S prošlou lhůtou za polovic Eza

Kdyby ale do krámu ty staré babky nepřicházely, neměl bys o čem psát.

Umím si dobře představit, jak by mohla tato minipovídka vypadat, kdyby byla napsána kultivovaně.

Pamatuj, že všichni jednou zestárneme.

15.01.2013 13:08 K dílu: Další vánoční aneb jak sa sinátor mohl posrať! Eza

Edvin: Psala jsem jasně, že jsem se na "díla" podívala, to znamená, že jsem nebyla schopná je přečíst do konce. Právě proto, že na to nemám žaludek (podobně jako Ty).

Ironii ani v textu ani v komentářích nenacházím asi proto, že si čím dále tím silněji uvědomuji, že naše kultura a umění rapidně zaniká, mezi jinými právě pod tíhou takovýchto (v tomto případě literárních) výrobků.

Zájem o brakovou literaturu stoupá a hodnotnou málokdo ocení. Důvod je prostý. Ona braková (sice velmi prodejná a to právě lidi máte) lidem s časem mozky natoli zamlží, že nejsou schopni rozlišovat hodnotné od nehodnotného, dokonce škodlivého. A když literární servery tohle umožňují, vidím to dost černě. Co necháme těm příštím generacím po sobě?

Když klesá kulturní úroveň národa, promítá se to automaticky všude jinde.

Pokud jde o udělování tipů. Jo, došlo mi definitivně, že je to hra na úrovni mateřské školky. Tam to ale odpovídá věku.

 

11.01.2013 12:38 K dílu: Další vánoční aneb jak sa sinátor mohl posrať! Eza

Kurva, píča a chuj.

Tolik si pamatuji z tohoto veledíla. Podívala jsem se rychle na jiné pokusy o psaní a nenapadá mně nic chytřejšího, než vřele doporučit čtenářům udělat to samé. Nepřehlédněte "povídku" "Anální vajíčko, kurva!"

Skutečnost, že něco takového je zde tolerováno mně definitivně přesvědčilo, že zdejší úroveň je k zaplakání.

Edvine, prozraď mi prosím (myslím to vážně), k čemu jsi zde v komentáři gratuloval. Jestiže zde dáváš tip, vidím, že jsem Tě ohodnotila špatně. 

:-(((

17.12.2012 13:20 K dílu: Prkotina Eza

"Mějte se rádi, všechno ostatní je jen prkotina."

Ve skutečném životě to vypadá spíše naopak. Bez hodně věcí bychom ani žít nechtěli, protože odehrávají pro nás tak velkou roli. Ale bez lásky to nějak jde (si myslíme). To si však myslíme pouze tehdy, když jsme opravdovou lásku nepoznali.

Takovou větu na konci života nevyslovuje obvykle někdo, jehož život byl doprovázen opravdovou láskou.

Tvoje sestra tímto výrokem vyslovila víc, než nejeden ve svých početně vydaných knihách.

Po přečtení této jediné věty jsem měla ihned před očima celý tlustý román, totiž život ženy, která milovala, ale ne vždy tuto lásku zpětně obdržela. A hlavně ne od toho, od koho by to nejvíc potřebovala.

Nejsmutnější na tom lidském životě je, že sice takový výrok s námi obvykle více nebo méně pohne, ale většinou to nemá dlouhé trvání. Zůstává vhodný akorát pro literaturu, jako silný emocionální střípek neboli předepsaný element pro dobrou povídku.

P.S. Pozůstali partneři v takových a podobných případech nepotřebuji hodně času, aby za vzniklou ztrátu našli náhradu.

Nevím samozřejmě jak to vypadalo v životě Tvé sestry. Spíše jsem chtěla vyjádřit na základě této vyslovené věty (viz úplně nahoře) co se ve mně ihned odehrálo, můj pochod a asociace myšlenek toho (v mé fantazii) vzdušného-jednovětového románu.

13.12.2012 15:41 K dílu: Jedna kapsa pro Popelku Eza

Můj celkový dojem je pozitivní. Povídka působí věrohodně.

Připadá mi, že jsi zde velice zručně vystihla početný stav dnešních rodin, které "fungují" jen na povrchu a ne na věky (jak si u oltáře slibovali). 

  Rodin, kde děti jsou naneštěstí sočásti osudu. Nevěra a vše co ona přináší je zde čtenáři velmi delikátně připomenuta.

Facit: Poutavé, reálné a může i ponaučit.

 

P.S. "Díky. Au, zvrkla jsem si kotník, asi. Musím se vrátit. Smůla." (malinký překlep - snad zvrtla)  :-)

 

 

15.11.2012 05:45 K dílu: Bílé Vánoce Eza

Když Ti bylo samému z celého příběhu zle, nechápu, proč to pak zveřejňuješ. Nikomu tímto zveřejněním nepomůžeš, ale hodně lidem se  z toho udělá černo před očima. Stačí být pouze matkou nebo otcem.....

Možná jsi s tím mínil něco dobrého, ale jelikož to nedokáži číst podruhé, tak to ani nenajdu.

 

15.10.2012 12:56 K dílu: Chlapec ve žluté mikině Eza

Edvin: Nikdy jsem netvrdila, že píšeš o otřesných událostech z populistických důvodů. Ba naopak, v mém prvním komentáři jsem psala, že tě k těmto typům neřadím.

Chtěla jsem Ti pouze sdělit, že patřím k těm čtenářům, kteří se docela dobře o popisy otřesných události obejdou. Stejně tak se vyhýbám takovým rozhovorům.

Děkuji, že jsi mně varoval a napsal, co chystáš napsat jako další povídku.

 

12.10.2012 05:47 K dílu: Chlapec ve žluté mikině Eza

Edvin: Těch výstrah a varování máme denně tolik, že se se o každou další ráda obejdu. I když je podána na zlatém talíři.

Ba naopak, při tomto množsví hrůz (které se naneštěstí opravdu dějí), kterými jsme konfrontováni, nám spíše hrozí, že právě můžeme nechtíc skončit na kolejích nebo pod kolama. Citlivý člověk ty hrůzy nosí v sobě a takhle zatížený se vystavuje ještě vetšímu nebezpečí.

Toho, že zemřeme se není třeba až tolik bát. To už víme přece od narození. :-)  Výjimka je pouze, když bychom měli zatížené svědomí.

Proto zvesela do toho a na přechodech dávat pozor.  To jde s veselou mysli  daleko lépe.

11.10.2012 19:44 K dílu: Chlapec ve žluté mikině Eza

Napsáno je to pěkně, ale to téma mi nesedí. Media a tisk jsou přeplněny hrůzami. Když se zde zastavím, raději bych přivítala něco opačného.

Nepatřím k těm lidem, co se rádi baví o neštěstí druhého. I kdyby o tom mluvili (psali) s citem. Příliš to bolí.

Znám "typy", co nemají zábrany dokonce popsat smrt vlastního dítěte. Ne, že by se z toho těšili, ale tím získali pravdivé (horor) téma. To každý nazažije, tak proč to nevyužit.

Neřadím Tě Edvine k těmto typům. Nicmíně toto téma mi nesedlo. :-(

 

11.09.2012 16:02 K dílu: Milenci Eza
Edvin: To je výborné! Hlubší asociace to má vyvolat. Copak Ty bys Edvine nezatleskal spolu se svým tchánem? (kdyby tu ještě byl)
22.07.2012 15:18 K dílu: Veliká Magdaléna Eza
Taky si myslím, stejně jako Edvin, že téma je bahno! A když tomu tak je, divím se, že to dovedl nejen dočíst do konce, ale ještě se v tom bahně takhle pitvat. Nemohla jsem to dočíst do konce. S velkým politováním zjišťuji, že se na Písmáku čím dál více objevují úchylné články. Povídkou bych to nenazvala. Zabránit by se tomu dalo pouze tehdy, kdyby čtenáři o tento druh psaní neměli zájem. Ale opak je pravdou. Pod takovými texty je obvykle nejvíce komentářů. O to více pak jsou nepovšimnuty příběhy, které by si to plně zasloužily. Musí se Písmák nutně utopit v bahně? :-(
21.07.2012 16:36 K dílu: Zrod literáta Eza
Edvin: Pro starší voučátka (k vůli ponaučení) se podle mně ta první část ještě hodí. Světové klasické pohádky pro děti jsou obvykle krutější. Edvine, i hnusné věci se dá popsat s úctou ke čtenáři. Tohle mi ale tentokrát u tebe chybělo.
21.07.2012 14:12 K dílu: Zrod literáta Eza
Nezlob se na mně Edvine, čtu si tu druhou část znovu a znovu a ten nepříjemný pocit po přečtení mně neopouští. Psát v extázi a nakonec se z toho zhroutit, ne, to mi nesedí. Opačně na mně působí ovšem ta první část. Je pohodná, opravdu pěkná a budou-li mi dány vnoučátka, mohu to pro ně použít. Tu druhou část si však musím dopsat sama. :-) Nebo?
20.07.2012 16:16 K dílu: Zrod literáta Eza
Při čtení té druhé části mi běhá poněkud mráz po zádech. Mám nedobrý pocit, že autor se snaží vypsat z vlastních problémů a že nutně potřebuje pomoc. Umět dobře psát je dar, ale když se toto spojí se snahou za každou cenu být uznávaný (čili prodávaný), mizí celá krása a hloubka umění.
15.07.2012 10:44 K dílu: R&E - Botičky Eza
Velká škoda, že nepíšeš vždy tak pěkně. Jelikož pohoršuješ Tvým psaním na jiných místech (viz např. Grand Cru- Ahoj Prdélko!, nedovedu se těšit ani tam, kde bych se četbou jinak těšila, kdyby autor byl na úrovni. Hnus, nemorálku, zvrhlost- to ti každý nepolkne. Pouze ti, co jsou na stejné úrovni. A těch je samozřejmě dost. Zdá se mi někdy, že čím dál víc. Morální člověk je dnes na světě v menšině a téměř opovrhovaný. :-(((
10.07.2012 11:23 K dílu: to přece nejde jen tak Eza
Edvin: Podle mně to nemá chybu a je to všeobecně objektivní. Zavírat oči před realitou, někam utíkat, abych neviděl co mně bolí, to nepomáhá doopravdy. Spíš to situaci jenom zhorší. Ještě se Ti Edvine nestalo, že ses vzdálil a to "peklo" na duši jelo všude s Tebou? Lidská duše nefunguje na vypnutí knoflíku. Přiznávám, že by to ale bylo nejednou velmi praktické.
05.07.2012 14:07 K dílu: Částečná anonymizace zveřejněných děl Eza
píspol: Taky si nejednou říkám, že by těch publikujících bylo podstatně méně, kdyby ta touha po uznání nebyla pro některé jednotlivce v životě tak dominantní.
05.07.2012 13:41 K dílu: Částečná anonymizace zveřejněných děl Eza
Edvin: Pravděpodobně bys postoupil jinak, kdyby ona básniřka urazila tebe a ne tvoji ženu.
22.06.2012 10:14 K dílu: Povídkářská soutěž o hromady knih Eza
Chtěla jsem k této soutěži něco napsat. Po přečtení výše uvedené kritiky mně kompletně přešla chuť. Jde zde o samotnou literaturu, nebo spíše o možnost se vykecat? Až mi bylo Edvina líto, že to zde zveřejnil. :-(
19.06.2012 18:58 K dílu: Stisk ruky Eza
Tvůj text začíná: "Nic víc, jen tohle." Ta tvoje část se mi líbí. Napsáno sice pěkně, nemohu se ale zbavit pocitu, že ti to nepřirostlo moc k srdci. Zřejmě ses snažil za každou cenu zúčastnit se této soutěže. Tak to cítím, samozřejmě se mohu mýlit.
22.05.2012 11:24 K dílu: Perly Eza
Velmi hezké, čtivé a posléze i napínavé, jak se asi hrdina rozhodne. Rozhodl se tak, že nám o tom může napsat. :-) Slušně odmítnout víno bylo podle mně naprosto v pořádku. Dá se taky neodmítnout a potom obsah vylít do kanálu. Škoda by však bylo, neudělat dva dobré činy najednou: nejdříve vrátit, co mi nepatří a k tomu ještě ukázat, že šťastný může být člověk i bez alkoholu. Zde se nádherně naskytla možnost být příkladem. Pro babičku už bylo asi pozdě :-),ale vnučka si to nejspíš zapamatuje a jednoho dne podle toho postoupí. Proto mi věta "To bylo poprvé, co jsem litoval, že nepiju.", moc nevyhovuje. A syn to snad přebolí.:-(
12.05.2012 11:23 K dílu: Klobouk Eza
Mně se to velmi líbí a to hned po všech stránkách. Děj od samého začátku, napínavé a velmi lidské. Z takových drobných radostí se člověk má těšit a hned je mu veseleji. Chvíli se mi zdálo, že to právě můj klobouk uletěl. Až jsem si přichytla hlavu, ale bylo pozdě, klobouk byl pryč.... :-) Četla jsem to tři krát za sebou. Ale ne k vůli krátkosti! Kdyby byl tento příběh delší, více by mi nedal.
27.03.2012 11:28 K dílu: Až naprší a uschne Eza
Nemohla jsem to dočíst do konce. Pro mně trapné bez konce. Chtěla bych vědět, kterou skupinu čtenářů chceš tímto oslovit. Tímto jsi pro mně úplně ztratil. Ale neboj se, čtenářů Ti neubude, ba naopak. Hodně jich při takové četbě právě ožije. Zřejmě ti právě o to šlo. Přeji hodně štěstí při další produkci masové a prodejné literatury. Máš pravdu, nemusím to číst. Na to se spolehni. V minulosti jsem četla od Tebe příběhy, které jsem sice nekomentovala (dělám to zřídka), ale stály rozhodně za přečtení. O to větší byl nyní šok, k čemu se nedovede člověk propůjčit, aby získal na popularitě. :-((( Nebo byl snad důvod jiný?
13.03.2012 06:27 K dílu: kriminalistická úvaha Eza
Edvin: Jenom proto, že něco Švejk tvrdil, neznamená automaticky, že to je svatá pravda. Hašek rád přeháněl, hlavně s alkoholem. Kdo zabíjí,prostě nemiluje. Pokud lidstvo nevyhyne, bude se vraždit. A to ne jenom na bitevních polích. Ale žít by se dalo i bez vraždění. Tak samo by to šlo i bez jiného ubližování.
23.01.2012 14:52 K dílu: Záhada - Kapitola dvanáctá románu Eza
Bezedné zklamání, které pociťuješ vůči církvi, si dovedu představit pouze tehdy, když tomu církevnímu učení doopravdy uvěříš a později zjistíš, že klameš sám sebe. Takových lidí ovšem naštěstí není moc. Za to ovšem už církev nemůže. Ta je pro ty, kteří naivně věří a ne pro ty, co se odváží racionálně přemýšlet. (Můj osobní názor!) Kdyby mě manžel zklamal, lhal by mi, pak bych byla bezedně zklamána. Musela bych ho opustit. Ale církev? Existují i lidé, kteří jsou zklamání, protože iluze, kterým věřili, je zklamaly. A ani za toto církev nemůže, je to osobní problém jednotlivce. Nevím, Edvine, jak budou vypadat další povídky, ale kdybych mohla, moc bych si přála, aby to církevní téma se už pomalu vytratilo. Zdá se mi, že v této oblasti ses už "vypsal", ono zašifrované poselství vyplavalo dost brzy na hladinu. A ono (podle mně) zní: S církvi to nejde a bez ní taky ne. A kam tedy jít? Moc ráda bych četla dále, ale ta jedná věc mě začíná rušit. Pořád jsem doufala, že ta příští povídka se už o to náboženské ovzduší obejde. Snad se ještě dočkám? Ráda bych četla dále, ale ne s tou myšlenkou, že to tam zase automaticky bude. Možná ta moje kritika působí tvrdě, ale není tak vůbec míněna. Ráda píši to, co opravdu cítím.
21.01.2012 16:39 K dílu: Záhada - Kapitola dvanáctá románu Eza
Edvin: Čte se to krásně. Když však promyslím všechny povídky (1-12) jako celek, začíná nadměrně dominovat silná touha sdělit čtenáři něco velmi soukromého ze života církevního. Čtenář mého typu čte automaticky mezi řádky. A tam jsem "vyčetla", že autor je na církev zahořklý a schovává se za různými hrdiny povídek, aby se z toho vypovídal-vypsal. Promiň, pokud se mýlím. Tak to ovšem na mně působí.
08.01.2012 19:37 K dílu: Proč ženy pláčou Eza
Edvin: Proniknout hlouběji do nitra ženské duše se ti podařilo!!! Ale zdaleka ne na dno. Proniknout na dno (skoro každé) ženské duše by znamenalo pochopit, že ženy nepláčou, protože se manžel opozdí, nýbrž že se obávají, že důvod opožďování je ten, který jednou zničí jejich lásku, naruší kompletně vztah a důvěru.
07.01.2012 06:27 K dílu: Co ženám vadí Eza
Edvin: Znám podobný osud jednoho nešťastného páru, kde to končilo daleko hůř. Dotyčná našla vysvobození pouze v tom, že ukončila svůj život. Ale jemu to ani potom nedošlo, nebo se jenom dělal, že nic nechápe. V mých očích to byl ubohý hlupák, egoista a v podstatě taky chudák. Považuji tuto povídku za absolutní nadčasový briliant. Kolik mužů takhle tyranizuje svoje ženy, ale na veřejnosti by tohle chování odsoudili.
24.12.2011 20:25 K dílu: Soused - Kapitola devátá románu Eza
Edvin: Pomalu začínám litovat, že jsem zde navrhla udělat z osmiřádkové věty aspoň dvě. Po pečlivějším uvážení mi došlo, že krátké věty jsou v tomto případě netypické. Když máme zapotřebí něco rychle ze sebe vychrlit a máme toho hodně na sdělení, nemyslíme na krátké věty a podobné věci. I když v jiných situacích jsem velkým zastáncem krátkých vět (hlavně v odborné literatuře), připouštím však výjimky. A osobně si myslím, že tady se jednalo o takovou výjimku.
21.12.2011 16:23 K dílu: Soused - Kapitola devátá románu Eza
Má to prakticky všechno. Je to humorné, ale současně i smutné. Rovněž napínavé. (Jestli ho ta popelnice udrží). :-) Není to kostrbaté, má to svůj spád. Vyprávět umíš. Drobnost: Ve druhém odstavci věta "Ale táta byl opravdovej křesťan .....". Nešlo by možná z té osmiřádkové věty udělat aspoň dvě?
06.12.2011 16:00 K dílu: Alter ego - Kapitola pátá románu Eza
Edvin: Taky s Tebou souhlasím! Jenomže my (lidé) se obvykle nebojíme toho, že neznáme a nikdy nepoznáme dokonale našeho partnera z důvodu, že by nás mohl příjemně překvapit. Celý ten strach (neznalost partnera) spočívá v tom, že nás může nepříjemně překvapit. A takové překvapení obvykle poznamená dokonale zbytek našeho života. Těch příjemných překvapení "vydržíme" podstatně více.
05.12.2011 16:00 K dílu: Alter ego - Kapitola pátá románu Eza
Edvin: Ne, není možné znát svého partnera, ani po dlouhém soužití tomu není jinak. Stejně tak tomu je u dětí. Máme určitá očekávání a když ta se nám nesplní, bortí se najednou celý život. Na škodu ovšem není tolik skutečnost, že nemůžeme nikdy dokonale poznat svého partnera (dětí), nýbrž fakt, že překvapení, které případně zažijeme, je ryze bolestné, podlé a lživé.
30.11.2011 10:11 K dílu: Alter ego - Kapitola pátá románu Eza
Ten rychlý zvrat je na místě. V životě to taky jinak nebývá. Ještě se člověk nedosměje a už musí plakat. Velice pružně napsáno. Ke hlubšímu uvažování je pro mně zvláště ten element, kdy dva, co se přece mají rádi, znají se tak dobře a najednou jsou si úplně cizí. To se stává, naneštěstí, i v horších situacích, než o co šlo v této povídce.
26.11.2011 05:58 K dílu: Věčná milenka - Kapitola čtvrtá románu Eza
Edvin: "Jedni jim závidí, jiní se smějí." Ti, co se smějí, obvykle závidí nejvíc. Ale tajně. Kdo se totiž chce smířit ze skutečnosti, že není schopný opravdu milovat nebo že není milovaný. Je to jeden z nejsilnějších pudů, které nám byly od narození dány. Myslím tu opravdovou lásku (o které píšeš), ne tu přelétavou. Nic nenapáchá na světě tolik škody, jak nedostatek opravdové lásky. "Jsou takoví lidé, ale vím, že jich je málo." Ano, toto právě myslím a to je ten problém, co drtí jednotlivce, rodiny a společnost. A k tomu smíchu ještě: Kdo se směje naposledy, ten se směje nejvíc. Ten, kdo klame-nemiluje, nebo ten, kdo je oklamávaný, se většinou nesměje nebo jen povrchně. Kéž by takových povídek bylo více na světě a ne skoro opačných. Nějak si dělám iluze, že by nejednomu přišla chuť na život propojený opravdovou láskou. Ten, i tak komplikopvaný, život by se dalo snadněji zvládat, kdyby to základní (samozřejmé) fungovalo. Těším se na příští snění v povídkách.
25.11.2011 19:20 K dílu: Věčná milenka - Kapitola čtvrtá románu Eza
Velmi lidské, hřejivé, hladící duši. Škoda jen, že o věčné milence se člověk spíše dočte, než se toho dožije. Za to ovšem autor nemůže. Určitě nemáš Edvine takových příběhů na skladě nadbytek. Ale krásné by to bylo! Ten strašný kontrast, mezi tím, cos popsal a jinak běžným (hlavně dnešním) životem, co se lásky a věrnosti týká, je monstrózní. Těžko se pak ze snu odchází do reality. Málem by jeden záviděl.
23.11.2011 12:16 K dílu: Zvuk houslí - Kapitola druhá románu Eza
Celkově se mi to líbí! Pomáhat si kurzivou rovněž nepovažuji za smysluplné. Naopak-ruší mě. Tvůj záměr byl určitě opačný. Opticky mě to dráždilo a o to méně jsem byla schopná se soustředit. Nemluvě o tom, že čtenář se může cítit podceněný. Chceš-li něco čtenáři ulehčit, pak (můj názor) upravuj text. Jinak si myslím, že obě (Marcela.K. i Janina6) mají stoprocentní pravdu. A nejenom ony. Jenomže autor je Edvin1 a ten nejlíp ví, co chtěl napsat. Je hodně možností, jak vyjádřit stejnou věc. A každá ta možnost může být stejně dobrá. Ale každý autor má obvykle svůj individuální styl. Jestliže autor cítí, že slůvko "rozzuřený"vyjadřuje přesně to, co chtěl čtenáři sdělit, ať to nemění za "rozčilený". Na první pohled je to to samé. Ale pouze na první pohled. Pokud se kritika týká gramatických chyb, nebo se často opakují stejná slova, pak je to pochopitelně jiná situace.
19.11.2011 20:08 K dílu: Škoda, že si nemohu říct Eza
V Boha šťastné náhody se ještě dá věřit.
19.11.2011 19:28 K dílu: Nevěra Eza
Působí to velmi přesvědčivě. Nejvíce to však docení ten, který něco podobného zažil. Takový čtenář je pak ihned vtažený do děje a zdá se mu, že někdo jiný píše právě o něm.
Nahoru