Zítra ráno
Vynořím se z hlubiny
mlžného oparu zásvětí
rozzářím pichlavé Slunce
ty rozkutálené zlaťáky
Věříš?
Střechy z křemene
jitřenka zabalená
do konopného plátna
a dva páry cizích očí
Chtěl bych
Chtěl bych být jizvou na tvé tváři
pohroužit se do neproniknutelného
mlčení…
bolestí se probolet
Nic
Nahlédl jsem do tvé duše
je to země vypálená a vydrancovaná
na každém kroku
číhají pasti sestavené ze slov
Sen
Sním o tom, že ty jsi jen sen
zdálky ochutnávájíc touhy mého bytí
sním o tom, že ty sníš se mnou
a já snad zítra probudím se
Dumka
Osmi stěnami obklopen
obeplouvám dubové loukotě
mysu zlomených srdcí
rozkmotřen s předtuchou
Něžná temnota
Ploty načechrané nocí
propadají slastnému spánku
a ty spochodní vruce
kroužíš kolem
Kovová
Jsem odlitek zbronzu
zaprášený a zapomenutý
rtuťnaté paže upadají
do patosu zejících ran