Písmák BEZ PROBUZENÍ
BEZ PROBUZENÍ
Večeřím snídani pod lampami
chodím bosý podél skal
ztracený tichými cestami
ZIMA NA KONCI LÉTA
Předčítám vlastním myšlenkám
na okrajích listů jen patou
stále nic nevidím
zhasni prosím když uleháš
VE SKLE
Ocelové proudění
kdes v mísách ztratilo světlo směr
Zrzavé toužení
nemysli na den a proč tě mám
V SOBĚ
V SOBĚ
Jsme muškami vnočních lampách
před deštěm ulovené
jsme puškami vpolích, na hradbách
PŘÍTOMNOST
PŘÍTOMNOST
Každý okamžik
délka loktů na strništích
nespoutanost každého klekání
ZMĚNA 2013
ZMĚNA 2013
Zlomené pahorky kráterů
kráterů skloněných světlem dnů
Protkané průnikem změn, pohasíná
NADĚJE
Chůzí, kterou se prodírám,
v noci jsem slyšel ji mluvit
Sluncem teď poléván,
dává mi tušit
Kompletní
KOMPLETNÍ
Protiklady, co se líbají
snahy, co spolu snídají
Protichůdné, co se domluví
ROZEDNĚNÍ V BADALONĚ
K nebi, na patách noc
V oparu snídat, moře se už dívá
Palmy dlaněmi zpívají
Vdechnu klid, světlo se vkrádá
SLOVA
Úsměv, barvy vdlaních, cit unesen vkopretinách
Klid a křik, vbedýnkách čas, ztracenost vřádcích
Utíkám bez hnutí
Slast ve skle, tikot, spojené liány
BARCELONA 2
BARCELONA
Písečná řeka, s leskem a vůní
snídaně v barvách tichá i hlučná
něha v noci pokořená, rumbou povlečená
SPOLEČNOST
Zhasnuto.
Prosklenou vteřinou, tištěnou, zakletou,
prolétlo vše co máme,
to nás dusí, chceme víc, chceme pryč.
UŽ SPÁT
Zastavení, v noci, zastavení kroků.
Cit vody utíká mi mezi únavou, spílá mi čerň, svlékám se z barev, pohyby znehybní.
Usínám
ČAS
Stojím,
běsnění vichru když dech přehluší
studený zámek v závorách na lodích
kostnaté pavučiny v laku dospělosti
PODZIM
Svlékání léta
míchání barev za oponou
stíny kol kterých vítr létá
noci co vysedávají před ledničkou
FRANCIE
Prosba přilétla
potlouká se mým podloubím
zalétla ke střechám
značím si všechny pokusy
V NOCI
Hodně ohnutých rohů
obroušených nosičů kol
prachem ozdobených skel
mechů, co umřely dnes,
ŽIVOT
Zrozeni
smířeni
ztraceni, v tom ztracení šťastni
pak podvedeni
V NOCI JSEM ZBYL
Z noci když utrhl jsem půl
a sklenka matný okraj má
zbyl jen zaprášený stůl
a každá hvězda je již zakletá
Prostor a čas
Zkrátil jsem si dnes cestu. Protože jsem nekoukal na to jak je dlouhá.
Znám víno, které stačí nahnout ze sklenky a přes rty tiše pustit na jazyk, abych ho celé prožil. Přesně stejně jednoduché je to v životě, nalévám si ho a celý prožívám.