Odcházíme

Zatímco Klárka smámou potichu brečely, se mnou cloumal vztek. Nenáviděla jsem ho. Nenáviděla jsem jeho hlas, ten posměšný tón, kterým mluvil vždycky, když jednu znás ponižoval. Ten úsměšek, který bych mu nejraději setřela pořádnou fackou, kdybych se nebála, že mi ji vrátí a já už nevstanu.