Písmák Profesionální útěkář
Archie je epizoda sama pro sebe. Stále více mi naše soužití připomíná jednu z mých nejoblíbenějších knížek, tedy Robina od paní Frýbové. Kdo zná chápe, kdo ne, tomu onu knihu vřele doporučuji. Fakt, že s ním nikdy nic není předem dané, že se s ním opravdu nenudím, a že On být mužem, byl by zcela jistě mým Vyvoleným, je nasnadě.
NEZRALÉ VÍNO
Jsi mé Slunce
Říkáš mi
A nemáš ani šajn
Kdo(co) přijde zítra
Loutkovaná
Loutkoblbec, loutkohlup, loutkomuž.
Ale kuš
Čí jsi, svůj.
Nelži
Ještě stále
Ještě stále
ještě stále když mám splín
spím s tvou šálou
cos u mě jednou zapomněl
Myslím, tedy jsem?
Myslím, tedy jsem.
Jistota v prostotě nebo genialita pochopení.
Mysl se kdesi potácí,
preluduje ve svých snových realitách.
Variace na kozu
Padla koza na kámen,
znala svoje práva,
kámen ihned žalovala,
vždyť to byla . Právnička.
BUDOVATELSKÁ
a hurá do práce, jen pojďme budovat.
nabiti elánem, budoucnost malovat
vstávejme národe, do díla se dejme.
copak nic nechápeš. (vždyť je to tak zřejmé)
BUĎ (A NEBO)
Buď sám sebou. Kdepak, to není přesné.
Buď tím, kým být chceš, alespoň ve snech.
NAVŽDY
Podzim přišel mezi nás…sychravý je den a ten blízký listnatý les již všechny listy na zem odložil…jak krásně hraje barvami…tam chci jít…však z blízka jen ta barva zůstane…to jen za oknem se zdálo, že milým je…vně však pouze vlhký ranní opar a tlení listů spadlých cítím… ano, a opět ten pocit prázdna…ale vím, že sem patřím…cosi mě nutí ulehnout na to měkké lůžko a nasávat ten pocit samoty a zbytečnosti…na rtech úsměv a oči zavřené…neboť najednou vím…ani dlouho čekat nemusím a stojí tam On…prosím, pojď ke mně a pomoz mi, vždyť já na Tebe tu čekám…jen ty jediný můžeš tomu všemu smysl dát…jsem Tvá, oddaná…tak pojď tedy, milá, a slyšet byl ten hlas jak zvon, já dám Ti to, oč mě tolik žádáš…a mým tělem rázem rozlil se ten krásný, tolik očekávaný, pocit tepla…ano, to krev má byla, co netrpělivě ztěla kvaltem vyrazila a mé hebké lůžko rudě obarvila…navždy