Škoda smazeného díla. Četl jsem ho již před několika dny a udělalo na mě velký dojem. Bohužel jsem si dříve nenašel čas napsat nějaký smysluplný komentář a více se zabývat detaily. Povídka to byla silná, nemazal bych ji, mělo by stačit v úvodu upozornit. Mě samotného dost ovlivnila, nejspíše i mojí budoucí tvorbu. Byl jsem z ní v šoku, ale to člověk ze života občas je. Chtěl jsem tedy alespoň poděkovat za tak kvalitní materiál, inspiraci a mnoho důvodů k zamyšlení. Piš dál a hodně zdaru.

Zprvu by to chtělo především lépe snášet kritiku, pokud ji nepřijmeš, těžko se někdy zlepšíš. 

Příběh sám je zajímavý, ale nechápu novou módu přidávat co nejvíc nechutností. Silný pocit z příběhů se dá navodit i jinak, než detailním popisem porcování člověka. Navíc může mnoho čtenářů odradit, i když jsou spokojeni se zbytkem příběhu.

U věty "z lovce se stala kořist" jsem také pro přidání slova "by". Tvoje verze by dávala smysl, jen kdyby někde v předchozí části byla zmínka o jiných lovcích chodících do města. Logika věci má přednost před tím co zní líp.

A mám tu trochu logický problém se závěrem. Proč se rozhodl starat se o dítě? To, že se nerodí děti není žádnou degenerací, či nákazou, ale jednoduše tím, že dítě nemůže ujít ulovení. Spatření dítěte není žádný zázrak, ani to neukazuje na možnou spásu lidstva, žádná nová naděje. Sám lovec to musí moc dobře vědět. Navíc měsíc neměl v ústech čerstvé maso, tudíž je téměř jisté, že se to stane znovu a bude se to stávat stále častěji. Dělit se o potravu s někým, kdo mu nic nemůže poskytnout je nesmysl. Po takovém rozhodnutí by, podle toho co je vysvětlováno v povídce, neměli šanci na přežití a jemu o nic jiného nejde. Krom toho, čím se živila její matka?

Když je řeč o matce, radil bych vyhnout se jistým částem. Jako ta, kdy se "kořist" otočí ve vánici v poslední chvíli před výstřelem, jenom aby se mohla dát na marný útěk. Není šance, aby si jakkoliv lovce všimla a celé to působí velmi nereálně, až mi to zkazilo požitek. 

Kritiky jsem napsal celkem dost, ne všemu z toho musíš dát za pravdu, ale neber to jako urážku tvého díla. Jen ti raději napíšu všechno co mě napadne, aby o to bylo tvé příští dílo lepší. Nepolevuj a piš dál, všichni se máme co učit.