NÁBOŽENSTVÍ PRO DVA
Láska je klíč,víra a naděje,aspoň tak jsi to vždy říkal,asi jsi na to zapomněl,když jsi jinou vnoci líbal.
Mě sladká slůvka vykládal jsi,
Lásku na věky mi sliboval,jinou jsi líbal, hladil její vlasya její křivky miloval.
Snesu být vtvém životě druhá,hned za tvým velkým vlastním JÁ.
OBŽALOBA
Žaluji lásku za život,co mi vzala,
za utrpení a slzy,co přivolala.
Žaluji tobě,papíre,ty bílý,
že nedala mi spát byť na malinkou chvíli.
VÁNOČNÍ BALADA
Teplo a záře svic,
slavnostní háv večera štědrého,
probírám štůsek pohlednic,
trpké mi vizitky života šťastného.
Růže
Rudá jak rty, co měly líbat včery,kolikrát už jen polibky obrečela. Kolikrát marně vzpomínala,)jak by ho znovu přivítala.
Křehká jak život, jak láska sama,snad proto v ostny oděna,bolestně sladká, smutná panna,chudší než nejchudší spodina.
Krvavá slza stéká ke kořeni,bez lásky život taky není-ubohá růže vyrvaná,.