Díky za info. Opravu tam mělo být ztrápené :-)

Děkuji za upozornění. Gramatika je pro mě velká neznámá :-)

Krásný začátek něčeho většího :-)

směle pokračuj už se těším na pokračování

P.S. vážně jsem si to přečetl znovu

Uspěchaný konec. Milejší by mi jako čtenáři bylo, kdyby se o to spojení Jakuba s holkou nejprve pokusila sama Bára.

Začátek pro mě utrápený a nepochopený. Kdyby bylo narovinu napsáno, že se Bára pokusí krysařským uměním ovlivnit dlouholetého kamaráda, vyzněl by příběh daleko lépe. Navíc by si to mohla trochu v hlavě předem rozebrat. Takhle mi to přišlo jako nápad při ranním čištění zubů a když to zafungovalo, nevěděla co s tím. Proč to vůbec zkusila právě na Jakubovi? Má ho ráda? Nebo právě proto, že nemá?

Navíc on k ní nějaké city zřejmě choval, i když se nedá určit, jestli až po okouzlení hudbou a nebo i předtím. Já kdybych už si chtěl něco takového vyzkoušet, volil bych osobu, od které by mi pozornost byla milá a ne od někoho, jehož doteku se štítím.

Krásný popis činnosti Smrti a přechod do posmrtného života. By mě zajímalo, kdes čerpala inspiraci.

Krásné vpravení do rozsáhlejšího děje. Pokud by to byla jen samostatná povídka, chybí mi v ní ale hlubší pointa. Takhle je to jen o tom, jak Bára dostala flétnu.

Proč ji jí babička nenápadně vnutila? A kde jsou vnější či vnitřní charakteristiky Báry a babičky? U babičky bych to ještě přešel, ale u hlavní postavy mi chybí více vlastností a vůbec nevím, jak vypadá. Jaké má oči, vlasy či postavu.

krásný přesně jako moje dcery :-)

hned jim to dám přečíst

Ano nechce se dělit.

Láska k dítěti, je celý život stále stejná. Ať už v útlém věku, či v pubertě, nebo v dospělosti, věřím, že má Láska k mému dítěti bude stále stejná, nehledě na to, co mé dítě během svého života udělalo, jaké postoje zaujalo, či jaký názor si na mě udělalo. Stále je to mé dítě a má Láska k němu není ničím ani nikým ovlivněna.

Tudíž se nechce dělit.

Kdyby chtěla, našel by se vždy nějaký důvod proč své dítě milovat o něco méně či více, ale kam nebo ke komu by pak má Láska přešla??

K manželce, dalšímu dítěti, rodičům, či prarodičům? nebo k někomu koho potkám ten den na ulici?

Ne, ostatní mají také mou Lásku a ta se také nechce dělit.

:-)

Tvá slova jsou spíše odrazem štěstí

Jsi ochotný\á se vzdát svého štěstí v podobě opětování tvé Lásky Láskou toho druhého. Ale to neznamená, že se vzdáváš své Lásky k tomu druhému.

Naopak.

Tím, že se vzdáš Lásky přijímané od druhého, jen dokazuješ velikost tvé samotné Lásky.

díky za přečtení :-)

zajímavý náhled :-) díy ti za něj

opět má o čem přemýšlet :-)

Láska je nejsobečtější věc na světě, protože

Láska chce Lásku toho druhého jen pro sebe.

Nechce se dělit, ani nechce být rozdělována.

Samotná je nešťastná, ve dvou je žárlivá.

Není důležité jak nás vidí ostatní,

ale jak vidíme sami sebe.

Jen vlastní ego může být zároveň

katem či nejlepším přítelem.

Tvé verše budiž příkladem.

děkuji :-)

pěkně stylově propracované dílko. Děkuji.

pěkně stylově propracované dílko. Děkuji.

Zabije jí samotný fakt, než všechny obejde, to je na celý život

mě také děkuji :-)

:-)

díky :-)

:-D

Nějak mi to připomíná mě v práci :-)

pět prstů lepší, než dostat pěstí

trefné :-)

Poslední přeživší se stává nesmrtelným -  nikdo za něj nepředloží úmrtní list :-)

díky za přečtení :-)

K mému překvapení super konec. Po první části o bitvě u tessary jsem si říkal, jestli pak umíš i kladné hrdiny zabíjet a vidím, že ano. :-)

I když trochu podivně. Z textu mi přijde, že Ais zachránil Theodor, proč tedy potom ten příchod armády? Nepřítel byl stejně na odchodu zpátky, takže Bran mohl Ais najít v klidu i potom.

Z celé povídky mi přijde zavádějící začátek o Cattovi a tom zvědovi. Od začátku ho stavíš do role převaděče jeho, i když celou dobu o něm nadále není zmíňka. Navíc ted na konci ukazuješ na čarodějku. Jestli to byl úmysl, ukázat na někoho jiného, mohlo by se to trochu více rozvést.

za tuto část 5 z 5 hvězdiček

celkově 4,2 z 5 hvězdiček

Bez připomínek :-)

sakra, čím to jenom je???

že by dokonalostí tvého díla??

4 z pěti hvězdiček

opět bez připomínek 4 hvězdičky :-)

Bez připomínek 4 z 5 hvězdiček :-)

Salute!

Tak jsem zdárně přečetl celou sbírku a ke každé kapitole ti napíši své postřehy.

Ve větě: Ne, ten černovlasej je Mats. Bran je ten druhej, ten, co měl včera červenou košili

na mě moc slova ten.

co složit tu větu jinak třeba jako:

Bran je ten druhý, co neustále nosí červenou košili.

Na konci věty: Moh by z něj časem bejt dobrej hraničář a fajn kolega, jestli ho to jeho nadšení nezabije dřív.

bych prohodil nezabije s dřív, zní to lépe:

Moh by z něj časem bejt dobrej hraničář a fajn kolega, jestli ho to jeho nadšení dřív nezabije.

„Aisling? Asi... jsou věci, o kterých si musíme promluvit. Já...“ Branův rozpačitý pohled bloudící všude kolem mě. „Co bylo mezi tebou a Ulickem?“

Napřáhla jsem se a vrazila mu facku. Vší silou ne, ale přece jenom citelně.

„Nic nebylo. Takže proto se celou dobu chováš jako pitomec?“ Koutky úst mi zrádně cukaly, naprosto nelogicky jsem se chtěla rozesmát.

„Proto,“ potvrdil mi Bran, pro jistotu mě chytil za obě zápěstí a pak mě obejmul.

Pro Talfryna dostala pohádka svůj šťastný konec – a pro mě nakonec taky.

Jo? A teď už budeš žít šťastně až do smrti?

tohle celé mi do příběhu nesedí. předtím vzpomíná na bitvu u Tessary a Theodora, a najednou přijde vysvětlení, co mělo asi být v první sbírce, proč se Bran choval z ničeho nic tak odtažitě. Možná trochu přiblížení kdy se vzpomínka odehrála by to srovnalo, ale pro mě zbytečná pasáž. Nesedí do příběhu a do sledu událostí o čem se píše v této části sbírky.

Tato věta mi dělala potíže: Mezi stromy na svahu se objevila postava v šedozelené, pohybující se s charakteristickou lehkostí a grácií.

já osobně bych napsal postava v šedozeleném, či bych doplnil předmět

zajímavý začátek jen co je pravda, ale náhled na pokračování mě zaskočil. Je to moc dlouhé. Nešlo by to rozdělit na více menších částí?

času není momentálně nazbyt, snad se k tomu časem dostanu

Upřímně jsem překvapen i zklamán :-(

zklamán z toho boje-neboje

překvapen jak to i bez něj funguje

Kdybych měl zhodnotit povídku jako celek, přišlo mi to nedodělané.

Chvilku je to o vztahu s Branem, který se ale nikam nedostal a konec je jen nakousnutí nějakého hlubšího vztahu s tím čarodějem, o kterém ale není v celé povídce ani zmíňka.

Třeba je to záměr, navnadit čtenáře na další povídky :-)

uvidím dle dalších příběhů na které se už teď těším

za tento děkuji, byl mi přínosem

Začátek o té zimě a spánku mi přijde zbytečný. Celou dobu jsem čekal, že to bude mít nějaký skrytý význam, jako uvědomění si citů k Branovi, ale když jsi to nijak nerozvinula dál a skočila rovnou na probuzení a rozdělení směn, přilšo mi to opravdu zbytečné to psát.

Jinak skvělá práce úplně se těším na poslední část. Snad dojde i na ten boj konečně.

Nechci se opakovat, takže schválu protentokrát přeskočím a nadnesu myšlenku co mě zaujala.

Hlavní hrdinka bojuje zatím spíše sama se sebou než s nějakým nepřítelem, což mě dost mrzí. Chtěl bych jí "vidět" v akci.

Navíc mi přišlo, že až moc rychle souhlasila, že zůstane v armádě i bez žoldu a když k tomu přidám fakt, jak bojovala v předchozích kapitolách se strachem, přijde mi to nedořešené.

Ne každý má hada rád, není to zrovna moc kamarád

Dlouho mi vrtala hlavou tato věta:

Překvapeně jsem spolkla Trénovals to dlouho?

Nejsem zvlášť dobrý češtinář, ale mě osobně se více líbí slovo polkla

Výstižné :-)

Pokračování lepší než úvod, a tak by to mělo být. Jen ta náhlá změna Branova chování mi trochu uniká snad se to do konce příběhu vysvětlí.

Docela Aisling fandím. Jako postava je uvěřitelná a člověk se s ní rychle ztotožní. I když jsem chlap :-)

díky za hvězdičku - potěší

díky za hvězdičku 

Úplně jsi mě navnadila, že opráším pentalogii co mám v knihovně a po letech si přečtu zaklínače :-)

tvůj příběh začíná zajímavě a čtenáře doslova vtáhne do děje. Čte se to samo

díky za připomínky beru na vědomí a zamyslím se nad nimi

S ich formou nemám v praxi příliš zkušeností, ale povídka se mi četla příjemně, se spádem a nápaditým příběhem. Odborná terminologie jde mimo mě, takže kolikrát nevím přesný význam, což mi přijde na škodu.

Některé vysvětlování  zbytečně zdlouhové a prostředí nic neříkající a do příběhu nezapadající (část v kavárně, která by se klidně dala odříkat u řeky Styx a nemuselo se běhat do kavárny, navíc by to pro mě přišlo více mystické, dozvědět se důležitý zvrat v povídce na hranici mezi životem a smrtí)

Je to pěkné, zajímavé, mě to osobně oslovilo.