Jsou to vlastně takový kecy, ale jsem ochotný ti prozatím věřit, že chceš něčím hnout.

Proč kecy?

Jaký průsečík kritiků, kteří jsou různí? Kolikrát je ZV v této podobě: Eli, Lyryk, egil (obzvlášť v době před rozšířením redakce poezie – dalo by se tedy říci, že přiznáváš, že v té době byla kritika redakce do jisté míry oprávněná?). Podobní jsou i Print a Markéta. Je to samozřejmě věc osobního pohledu. Každý možná uděluje V z jiného důvodu, ale vede to ke stále typově a obsahově podobným textům. (O tom, že většinu těchto kritiků spojuje víra v Boha a zda to má nějakou souvislost, bychom mohli polemizovat, ale co z toho.)

<b>Co to znamená? Že průsečíky sice jsou, ale nachází se téměř stále ve stejné množině.</b> A to nemluvíme jen o typu textů, ale i o autorech (někteří z vás jsou schopní přiznat, že jsou líní a nebaví je to, tak na tom asi něco bude). Co bys mi na to řekl? No já bych řekl, že tedy ty průsečíky potom nejsou tolik vzácné. Život ve Vesmíru je nám vzácný, protože průsečíky našeho vědění neleží příliš daleko od Země.

Čili ty názory, které se tu už objevily, nemusí být úplně mimo, ačkoli nejsou napsané tak, že by se ti mohly líbit. Souhlasím s nimi (oran, jejdavilda a nevím, kdo ještě) a přijde mi tento text jako takové tvé alibistické sebechlácholení, přičemž se asi zase nic nezmění. Medailonky nejspíš opravdu znamenají jen samotné kritiky (Jinovata si už pochrochral). Problém taky vidím v tom, žes je napsal opravdu nudně a zašmodrchaně, takže chuť je více analyzovat moc není. Alespoň u mě ne.

Spílat na to, že někdo nechce do redakce. Je líný? Je tlučhuba? Možná jo a možná ne. Podle mě je to moc velké zjednodušování. Jejdavilda tu třeba napsal, že v redakci nevidí smysl. Respektujme to. Mimochodem, zmiňovat ho v tvém textu a spílat mu, mi přijde poněkud nepatřičné a nefér. Obzvlášť, když jeho postoj zřejmě znáš (nerespektuješ ho tedy a znovu ho vystavuješ situaci, která mu může být nepříjemná, mám s tím osobní zkušenost, takže si to dovedu představit). To že on nebo někdo jiný nechce do redakce, z vás nedělá lepší.

Takže já si radši počkám na realizaci a zatím to beru jako kecy. To znamená, opakuji, jsem ochoten ti na krátký čas věřit. Výběry bez vyjádření kritika mi totiž nebyly nikdy po chuti a ještě méně neochota je téměř  komukoli vysvětlit. Spíš by ale mnozí ocenili, kdyby bylo vidět, že čtete a hodnotíte i jiné autory než své koně a sebe navzájem.